Zdeněk Burian

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdeněk Burian
Zdeněk Burian - pamětní deska v Kopřivnici
Zdeněk Burian - pamětní deska v Kopřivnici
Narození 11. února 1905
Kopřivnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. července 1981 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo

Zdeněk Michael František Burian (11. února 1905 Kopřivnice1. července 1981 Praha) byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih. Proslul zejména svými paleontologickými rekonstrukcemi společně s profesorem Josefem Augustou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho výtvarného talentu si všimli již na základní škole, ve 14 letech byl (na doporučení ilustrátora Jana Gotha a Maxe Švabinského) přijat na Akademii výtvarných umění, přímo do druhého ročníku. Na škole vydržel ale pouze necelé 2 roky a už v šestnácti se začal živit jako ilustrátor. Ilustroval především dobrodružnou literaturu. První knihou, k níž takto přispěl, bylo Dobrodružství Davida Balfoura od Stevensona.[1] Mezinárodního uznání se mu ale dostalo za rekonstrukce vymřelých zvířat a rostlin, kterým se věnoval ve spolupráci s předními odborníky, mezi nimiž byli paleontolog Josef Augusta, antropolog Vojtěch Fetter a další.[1] Přesto byl značně opomíjen, protože režimu se, (mimo jiné) nelíbila ani jeho orientace na západní literaturu, ani jeho aktivní působení v trampingu, ani velké sympatie ke hnutí woodcraft. Byl členem Svazu čs. výtvarných umělců, Sdružení výtvarníků Purkyně a pravidelně se zúčastňoval členských výstav.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo je velmi rozsáhlé. Vytvořil asi 10 000 děl určených k reprodukci (tedy ilustrace a obálky pro knihy i časopisy, v tomto čísle je obsažena i drtivá většina jeho „pravěkého“ díla). Kromě toho vytvořil dnes těžko zjistitelné množství (řádově stovky) děl v rámci tzv. volné tvorby (zde lze počítat nejrůznější věci - od rozměrných olejů až po malé kresbičky obdivovatelům do památníčku či ty nejjednodušší přípravné skicy).

Nebyl experimentátor, zdokonaloval pouze svoji techniku, snažil se, aby jeho dílo bylo přístupné každému. Ilustroval česká vydání kolem 500 knih (a navrhl 600 knižních obálek), například od autorů Jaroslava Foglara, Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Karla Maye, Eduarda Štorcha nebo Julese Verna. Jaroslav Foglar mu složil mimo jiné hold v románu Když duben přichází, kde si hoši přicházejí pro autogram k obdivovanému ilustrátorovi knih Florianovi (kapitola V umělcově svatyni).

S paleontologem Josefem Augustou spolupracoval na mnoha paleontologických rekonstrukcích pravěkých zvířat a prehistorických krajin. Známé jsou zejména jeho obrazy dinosaurů, mamutů i prvních lidí. Přispěl tak k popularizaci této vědní disciplíny. Kromě toho namaloval i další obrazy, hlavně portréty osob a další obrazy zejména z jeho vlastních cest po světě. Dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších ilustrátorů pravěku na světě.

Posledním velkým cyklem je nedokončený soubor pláten pro Východočeskou zoologickou zahradu ve Dvoře Králové nad Labem, posmrtně doplněný o uvolněné práce malované pro Komenium.[2]

Vedle rekonstrukcí vznikla i řada volných pláten a dva cykly - oslava přírodních národů "Porobení" a protiválečný cyklus "Obžalování".

V našich zemích na Burianovo dílo z oblasti paleorekonstrukce po jeho smrti navazují ze starší generace ilustrátoři Zdeněk Berger a Pavel Major (spolupracující s paleontology Josefem Benešem a Oldřichem Fejfarem respektive). Pavel Dvorský a Libor Balák (projekt Antropark) se věnují především "lovcům mamutů" moravskému gravettienu. S vědci kolem pražského Chlupáčova muzea historie Země pak spolupracují dva významní paleoartisti Petr Modlitba a Jiří Svoboda. Pro Národní muzeum vytvořil mnoho rekonstrukcí v Kanadě usídlený Jan Sovák. Kvalitní úrovně dosahují i dva malující přírodovědci Karel Cettl a Pavel Říha. Tvorbě 3D modelů pravěké fauny v životní velikosti se na špičkové úrovni věnuje Radek Labuťa (mj. projekt Giganti).

V roce 2012 vystavuje Moravské zemské muzeum v Brně v pavilonu Anthropos dosud neznámou studii k proslulému obrazu Neolitičtí zemědělci z roku 1951.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŠKODA, Eduard. Tygr šavlozubý věděl jak na to... SKAUT-JUNÁK. 1970-1-28, roč. XXXII, čís. 20, s. 3.  
  2. Pravěk očima Zdeňka Buriana [online]. ZOO Dvůr Králové, 2008, [cit. 2012-09-09]. Dostupné online.  
  3. Moravské muzeum vystaví neznámého Buriana [online]. MAFRA, [cit. 2012-06-29]. Dostupné online.  
  4. OBRAZEM: Odhalení studie k obrazu Zdeňka Buriana Neolitičtí zemědělci [online]. Vltava-Labe-Press, [cit. 2012-06-29]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Durčák, Štramberk a Zdeněk Burian, in: Štramberk - Moravský Betlém, 650 let od založení města Štramberka 1359 - 2009, Štramberk -Nový Jičín 2009, s. 267–286.
  • E. Hochmanová-Burianová, Zdeněk Burian - pravěk a dobrodružství (rodinné vzpomínky), Praha 1991.
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 86.  
  • V. Prokop, Zdeněk Burian, Praha 2005.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 163.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha : Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 348–349.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]