Markrabství moravské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Markrabství moravské
Markgrafschaft Mähren (de)
 České knížectví
 Brněnský úděl
 Olomoucký úděl
 Znojemský úděl
1182–1782
1850–1918
Země moravská 
První republika 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Správní členění Moravy a Rakouského Slezska roku 1897
hlavní město:
od roku 1641 Brno, předtím Olomouc a Brno společně
rozloha:
22 222 km² (roku 1918 a bez tzv. Moravských enkláv ve Slezsku)
nejvyšší bod:
Praděd 1 492 m
nejdelší řeka:
Morava 354 km
obyvatelstvo
počet obyvatel:
2 622 000 v roce 1910
národnostní složení:
římskokatolické (státní náboženství), dále též protestantství
státní útvar
monarchie
zlatý (1867–1891), koruna (1892–1918)
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
České knížectví České knížectví
Brněnský úděl Brněnský úděl
Olomoucký úděl Olomoucký úděl
Znojemský úděl Znojemský úděl
Nástupnické:
Země moravská Země moravská
První republika První republika

Moravské markrabství či Markrabství moravské byl v letech 11821918 státní útvar na území Moravy. Šlo o politický útvar vybavený v průběhu historie různou mírou autonomie s vlastním stavovským zemským sněmem (oficiálně ustaveným v polovině 14. století) a (později) zemským výborem.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

První markrabě slučující pod svou vládou všechny tři moravské přemyslovské úděly (Brněnský úděl, Olomoucký úděl, Znojemský úděl[1]) byl jmenován r. 1182 z vůle císaře Fridricha I. Barbarossy. Stal se jím Konrád III. Ota Znojemský, pozdější kníže Čech Konrád II. Ota. Po jeho nastoupení na stolec v Praze sice hodnost markraběte zanikla, ale záhy (1197) ji trvale obnovil Vladislav Jindřich, který bratrovi Přemyslu Otakarovi I. ustoupil z vrchní vlády v Praze a spokojil se se svrchovaností nad Moravou.

I přes následné dlouhé cézury (přímá vláda českých králů, během husitských válek) už hodnost markraběte nezanikla. Od roku 1411 však už na Moravě nevládla samostatná markraběcí dynastie a po roce 1611 se markrabětem automaticky stávali čeští králové.

Územně-správní vývoj[editovat | editovat zdroj]

Budova poslední moravské zemské sněmovny v Joštově ulici v Brně

Součástí Moravského markrabství byla původně i oblast později vzniklého Opavského knížectví (1318) a Morava tak původně zasahovala i na území dnešního Slezska, resp. Polska. Se vznikem Koruny české (7. 4. 1348) přišly i dvě velké změny v rozloze markrabství: Karel IV. vydělil samostatné Biskupství olomoucké a definitivně i Opavské knížectví. Zatímco Opavsko už zůstalo samostatnou zemí (v průběhu 16. století připojivší se ke Slezsku), severní část Moravy (Olomoucko) se během 16. a 17. století podařilo moravským stavům díky vytrvalému tlaku na olomouckého biskupa znovuzačlenit do správní a soudní struktury země. Od 28. října 1526 bylo Moravské markrabství jednou z korunních zemí Habsburské monarchie.

Mezi lety 17821850 bylo markrabství spojeno s Vévodstvím Horní a Dolní Slezsko (Rakouské Slezsko) v jeden správní celek – tzv. Zemi moravskoslezskou, spravovanou moravskoslezským guberniem. Od roku 1783 byla území tzv. Moravských enkláv ve Slezsku převedena do správy Opavského kraje.

Od roku 1850 byla Morava opět samostatnou korunní zemí Rakouska, výše zmíněná území Moravských enkláv zůstala ve správě obnoveného Rakouského Slezska, avšak to je muselo spravovat na základě moravských zemských zákonů, daně z nich byly odváděny na Moravu a navíc tato území tvořila jeden z moravských volebních okresů. Požadavku některých českých poslanců z Čech i Moravy na státoprávní spojení všech tří zemí bývalé Koruny české do jednoho celku vídeňská vláda nikdy nevyhověla. Se vznikem Československé republiky roku 1918 markrabství fakticky zaniklo, ale jako správní celek existovala Morava i nadále do roku 1928 jako Země moravská.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 se markrabství Moravské členilo na panství, která byla od roku 1535 součástí jednoho z krajů. Původně na Moravě existovaly kraje novojičínský, olomoucký, brněnský a hradišťský.

Územně-správní reforma Karla VI. z roku 1714 ustanovila (už stálé) kraje:

  1. Brněnský
  2. Jihlavský
  3. Znojemský
  4. Olomoucký
  5. Přerovský
  6. Hradišťský

Ty byly v letech 18501855 nahrazeny dvěma kraji (Brněnským a Olomouckým), dále členěných na 25 okresních hejtmanství. V letech 1855-1868 se pak Morava opět členila na 6 krajů a 76 okresů. Poté byly kraje bez náhrady zrušeny a Morava se členila pouze na okresní hejtmanství. Dne 19. 5. 1868 bylo Markrabství moravské rozděleno na 31 okresních hejtmanství a 6 městských okresů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.moraviamagna.cz/mapky/m_mudely.htm Moravské úděly - Moravia Magna, Společnost pro kulturu, historii a umění

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]