Markrabství Istrie
| Markrabství Istrie Markgrafschaft Istrien (de)
|
||||||||
geografie
|
||||||||
| hlavní město: | ||||||||
| obyvatelstvo | ||||||||
|
národnostní složení:
|
||||||||
| státní útvar | ||||||||
|
vznik:
|
||||||||
|
zánik:
|
1918 - součást Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů
|
|||||||
| Státní útvary a území | ||||||||
|
||||||||
Markrabství Istrie nebo Istrijská marka je označení pro zaniklý útvar rozkládající se na poloostrově Istrie a přilehlých ostrovech.
Dějiny [editovat]
Od roku 976 tvořila oblast Istrie zvláštní marku tehdejšího Korutanského vévodství. Později po roce 1209 se města na západním pobřeží ocitla pod nadvládou Benátek.
V roce 1420 byla Istrijská marka definitivně rozdělena mezi Benátskou republiku (jihozápadní část) a Habsburky (severovýchodní část), kteří přijali titul istrijského markraběte do své titulatury. Ti ale již od roku 1374 ovládali velkou část vnitrozemí poloostrova.
Istrie byla opět sjednocena až v roce 1797 tzv. Mírem v Campo Formio, kdy západní benátská část přešla do rakouských rukou a byla připojena ke stávající rakouské korunní zemi Markrabství Istrie. Tímto mírem získalo Rakousko ale také Benátsko a Dalmácii.
Od roku 1861 byla Istrie samostatnou korunní zemi Rakouského císařství, od roku 1867 v Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl Istrijský zemský sněm. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří, v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Gorice a Gradiška se společným místodržícím.
V současnosti je území bývalého markrabství rozděleno mezi Chorvatsko (jižní a střední část někdejšího Markrabství Istrie) a Slovinsko (severní část bývalého markrabství Istrie).