Rakousko-uherská koruna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rakouská strana bankovky 10 korun
Uherská strana bankovky 10 korun

Rakousko-uherská koruna (německy Österreichisch-ungarische Krone, maďarsky osztrák-magyar korona) byla měna Rakouska-Uherska od roku 1892 do rozpadu říše v roce 1918. Rakousko-Uhersko bylo tvořeno unií dvou států – Rakouska a Uherska, neoficiálně nazývaných Předlitavsko a Zalitavsko podle řeky Litava (něm. Leitha, maď. Lajta), která je přibližně oddělovala. Každý stát měl pro společnou měnu svůj vlastní oficiální název – v Rakousku Krone, v Uhersku korona. Rakousko-uherská koruna byla také oficiální měnou v Lichtenštejnsku (jako lichtenštejnská koruna) v letech 18981921. Jedna koruna se skládala ze 100 dílčích jednotek – haléřů. Jejich oficiální německý název byl Heller, maďarský filler.

Do měnové reformy 2. srpna 1892 se používal jako měna zlatý (v Rakousku oficiálně gulden, v Uhersku forint, latinsky florin, v českých zemí zlatý, zlatka, zlatník). Koruna vycházela ze zlatého v poměru 1 zlatý = 2 koruny (z toho vyplývá dodnes lidové označení „pětka“ pro desetikorunu, užívané zejm. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku velmi málo). V oběhu však zlatky a krejcary zůstaly ještě několik let.

1. světová válka znamenala rozpad Rakouska-Uherska. Měny nově vzniklých nástupnických států se nazývaly také korunačeskoslovenská koruna, rakouská koruna, maďarská koruna a jugoslávská koruna (dnes už žádná z těchto měn neexistuje). Některá území Rakouska-Uherska připadla sousedním státům (Rumunsku, Polsku, Itálii, Ukrajině) a začaly se používat národní měny těchto států.

Lichtenštejnsko od rozpadu Rakouska-Uherska do roku 1921 používalo jako svou měnu rakouskou korunu. Od roku 1921 je zákonným platidlem v Lichtenštejnsku švýcarský frank, kvůli nestabilitě rakouské koruny.

Název měny[editovat | editovat zdroj]

Rakousko-Uhersko bylo mnohonárodnostním soustátím. Jednotlivé jazyky, které byly v říši zastoupeny, používaly pro společnou měnu své vlastní pojmenování:

Jazyk Název Jazyk Název Jazyk Název
latinsky corona německy Krone maďarsky korona
česky koruna chorvatsky kruna rumunsky coroană
srbsky круна slovinsky krona slovensky koruna
polsky korona italsky corona ukrajinsky корона

Mince[editovat | editovat zdroj]

Korunové a haléřové mince si razil každý stát sám. Technické parametry mincí byly shodné, rozdílné byly motivy na mincích. Mince pro Předlitavsko (a také vlastní pro Lichtenštejnsko) se razily ve Vídni, pro Zalitavsko v Kremnici. Nominální hodnoty mincí byly 1, 2, 10, 20 haléřů a 1, 2, 5, 10, 20, 100 korun.

AHK 2 heller 1893 obverse.jpg

Rakousko

AHKf 2 1904 obverse.jpg

Uhersko

Mince 2 haléře, aversy
AHK 1 corona 1901 reverse.jpg

Rakousko

AHK 1 1914 reverse.jpg

Uhersko

AHK 1 Krone 1898 reverse.jpg

Lichtenštejnsko

Mince 1 koruna, reversy
AHK 10 coronae 1909 Marschall reverse.jpg

Rakousko

AHK 10 korona 1900 reverse.jpg

Uhersko

AHK 10 Kronen 1900 reverse.jpg

Lichtenštejnsko

Mince 10 korun, reversy

Bankovky[editovat | editovat zdroj]

Bankovky byly tisknuty ve Vídni od roku 1900. Bankovky byly „dvojjazyčné“ – na jedné straně byl německý nápis nominální hodnoty, na druhé maďarský. Hodnota bankovky v ostatních jazycích byla napsána v dolní části bankovky. Bankovky, které se dostaly v průběhu platnosti koruny do oběhu, měly hodnoty 1, 2, 10, 20, 25, 50, 100, 200, 1000, 10 000 korun.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]