Ilyrské království

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilyrské království
Königreich Illyrien
Ilirsko kraljestvo
Regno d'Illiria
Kraljevina Ilirska
 Ilyrské provincie
 Rakouské císařství
1816–1849 Království chorvatsko-slavonské 
Kraňské vévodství 
Korutanské vévodství 
Rakouské přímoří 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Ilyrské království v rámci Rakouska
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
mateřská země:
vznik:
1816 - vytvořeno z Ilyrských provincií
zánik:
1849 - rozděleno na jednotlivé země
Státní útvary a území
Předcházející:
Ilyrské provincie Ilyrské provincie
Rakouské císařství Rakouské císařství
Nástupnické:
Království chorvatsko-slavonské Království chorvatsko-slavonské
Kraňské vévodství Kraňské vévodství
Korutanské vévodství Korutanské vévodství
Rakouské přímoří Rakouské přímoří

Ilyrské království (německy Königreich Illyrien; slovinsky Ilirsko kraljestvo; italsky Regno d'Illiria; chorvatsky Kraljevina Ilirska) byl v letech 18161849 státní útvar, jedna z rakouských korunních zemí, rozkládající se na území dnešního Rakouska (Korutany), Slovinska (Kraňsko a Gorice), Chorvatska (Istrie, Střední Chorvatsko i s přímořím) a Itálie (Terst a okolí). Království bylo ustaveno jako nástupnický útvar po Ilyrských provinciích, vytvořených Francouzi během napoleonských válek. Oproti předchozím „francouzským“ provinciím chyběla Dalmácie, z níž se stala samostatná korunní země a po roce 1822 i Střední Chorvatsko s Rijekou (Fiume).

Toto království zahrnovalo jižní části habsburských dědičných zemí, v jejichž rámci patřilo k bohatším (hlavní spojení Rakouska s Jaderským mořem); díky velkému počtu Slovinců a Chorvatů zde žijících mělo silně slovanský ráz.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Předchozí vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ilyrské království po r. 1822 (oddělení Vlastního Chorvatska)
První vymezení slovinských zemí v návrhu Petra Kozlera (vlastně Illyrské království rozšířené o Dolní Štýrsko a Chorvatské přímoří)

Napoleonská Francie po svém vítězství u Wagramu donutila v schönbrunnském míru (1809) Rakousko k odstoupení zemí na jaderském pobřeží (Korutany, Istrie, Kraňsko, Gorice a Gradiška, Terst, Chorvatské přímoří s Rijekou, Dalmácie) a také Republiku Dubrovník. Z těchto území byly posléze v roce 1809 vytvořeny Ilyrské provincie, součást Francouzského císařství.[1]

Po bitvě u Lipska v roce 1815 se území Ilyrských provincií dostalo zpět pod rakouskou nadvládu, což definitivně potvrdil Vídeňský kongres.

Království[editovat | editovat zdroj]

V roce 1816 Rakousko Illyrské provincie de iure zrušilo a rozdělilo území na 2 autonomní celky, korunní země:

Do roku 1822 bylo součástí Ilyrského království i území Chorvatského království (Střední Chorvatsko), ale pak bylo vyděleno jako samostatná korunní země. Po roce 1825 byl Terst se svým bezprostředním okolím odloučen od místní správy a podřízen přímo rakouské Koruně.

Na jaře roku národů v roce 1848 panoval mezi Slovinci návrh na začlenění Dolního Štýrska do království Illyrského, tak aby většina slovinských území byla sjednocena v jedné správní jednotce a bylo by tak dosaženo myšlenky Spojeného Slovinska. Petr Kozler navrhl mapu tak rozšířeného království Illyrie, která se později se stala důležitým národním symbolem během slovinského národního obrození. Návrh zvětšení království byl však vídeňskou vládou zamítnut.

Zánik[editovat | editovat zdroj]

Naopak, v následujícím roce (1849) bylo Ilyrské království zrušeno a rozděleno opět na jednotlivé země, z nichž se skládalo, a to Kraňské vévodství, Korutanské vévodství a Přímoří (složené z Istrijského markrabství, Gorického hrabství s Gradiškou a Terstu – sídla místodržícího).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Illyrské provincie – heslo na internetové encyklopedii Cojeco.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]