Kotor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kotor
Котор
Panoráma města a s Bokou Kotorskou
Panoráma města a s Bokou Kotorskou
Kotor – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
Opština: Kotorská opština
Kotor na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 335 km²
počet obyvatel: 5 341 (2003)
hustota zalidnění: 68 obyv. / km²
etnické složení: Černohorci, Srbové
náboženské složení: Pravoslaví, islám
správa
starosta: Marija Ćatović
telefonní předvolba: +382 32
PSČ: 85 330

Kotor (srbsky Котор), italsky Cattaro, je město a přístav v jihozápadní části Černé Hory. Rozkládá se v malebné poloze na samém konci boky Kotorské, hlubokého zálivu na pobřeží Jaderského moře, na úpatí horského masivu Lovćen. Samotné město má 1 331 obyvatel (s přilehlými osadami 22 974 obyvatel).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Kotoru jsou ze 7. století, kdy byl důležitou pevností Byzantské říše až do roku 1185. V letech 11861371 byl autonomním městem středověkého Srbska (pod vládou Nemanjićů). Stejné postavení měl i v období vlády chorvatsko-uherských (13711384) a bosenských králů (13841391). Po krátkém období v letech 13911420), kdy byl samostatnou republikou, se dostal pod vládu Benátské republiky. Po jejím pádu v roce 1797 přešel pod vládou Rakouska jako součást provincie Dalmácie až do roku 1918. Poté se stal součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (SHS), které bylo v roce 1929 přejmenováno na Jugoslávii. V době druhé světové války byl okupován Itálií (19411943) a Německem (19431944). Poté se stal opět součástí Jugoslávie v rámci republiky Černá Hora. Od roku 2006 je součástí nezávislé Černé Hory.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katedrála sv. Tripuna v Kotoru

Kotor je jedním z nejlépe zachovaných středověkých měst v jihovýchodní Evropě s bohatstvím historických budov. Jako uznání jeho výjimečné historické hodnoty bylo staré město Kotor v roce 1979 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Staré město je obklopené středověkými městskými hradbami o délce 4,5 km, výšce až 20 m a šířce až 15 m, které ho spojují s pevností sv. Jana (Tvrdjava sv. Ivan) na strmém kopci nad městem o výšce 260 m n. m. Město je tvořeno charakteristickou středověkou urbanistickou sítí úzkých uliček a nepravidelných náměstí, s nádhernými kostely i paláci v románském, gotickém, renesančním i barokním slohu.

Kostel Matky Boží od zdraví
  • původně románská katedrála sv. Tripuna (Sv. Tripun) – patron města, několikrát přestavovaná především ve 12. – 17. stol., hlavně z důvodu poškození následkem zemětřesení
  • kostel sv. Lukáše (Sv. Luka) z 12. stol., postavený v čase vlády Nemanjićů
  • románský kostel Panny Marie (Sv. Marija Koleđata) – kolegiáta z roku 1221
  • románsko-gotický kostel sv. Michała (Sv. Mihovil), postavený na zříceninách benediktinského kláštera, s malbami ze 14. stol. a freskami z 15. stol.
  • kostel sv. Anny (Sv. Ana) z přelomu 12. – 13. stol., fresky z 15. stol.
  • kostel sv. Pavla (Sv. Pavao) z 13. stol.
  • kostel sv. Mikuláše (Sv. Nikola), s početnými vzácnými ikonami
  • kostel sv. Kláry (Sv. Klara), s výjimečně krásným mramorovým oltářem
  • kostel sv. Josefa (Sv. Josip) s klášterem františkánů
  • kostel Matky Boží od zdraví (Gospa od zdravlja) – v pásu městských hradeb
  • obytné domy ze 14. – 17. stol.
  • hodinová věž ze 16. stol.
  • paláce:
    • gotický palác Drago (Palata Drago) z 15. stol.
    • palác městské rady (Gradska vijećnica) z roku 1762
    • palác Bizanti (Palata Bizanti) ze 17. stol.
    • palác Grgurin (Palata Grgurin) s Mořským muzeem
  • brány:
    • Mořská brána (Morska vrata)
    • Jižní brána (Vrata od Gurdića) – nejstarší
    • Severní brána (Sjeverna vrata) – renesanční

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu