Cetinje
| Cetinje Цетиње |
|||
|---|---|---|---|
 Černohorská královská metropole Cetinje |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 42° 23′ 36″ s. š., 18° 55′ 19″ v. d. | ||
| stát: |  Černá Hora |
||
 Cetinje
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 910 km² | ||
| počet obyvatel: | 15 137 | ||
| hustota zalidnění: | 20 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Milovan Janković | ||
| oficiální web: | www.cetinje.me | ||
Cetinje (srbsky Цетиње) je město, které se nachází v centrální části Černé Hory, 35 km jihozápadně od hlavního města Podgorica. Má okolo 17 000 obyvatel. Jednalo se o hlavní město starého Černohorského království. Dnes se uvažuje, že se tam přesunou některé státní orgány z Podgorice.
Svůj význam si získalo v časech nezávislé Černé Hory, kdy mělo statut hlavního města, sídlili zde vládci země z Dynastie Petrović-Njegoš (poslední z dynastie jsou zde i pochováni).
Obsah |
Historie[editovat]
Oblast Cetinje byla osídlena již v době kamenné, což dokazují nálezy v nedaleké jeskyni Lipska pečina. Město samotné vzniklo v 15. století a bylo pojmenováno podle řeky Cetina. V roce 1482 se zde usídlil legendární vůdce Černohorců Ivan Crnojević poté, co jej Turci vytlačili do hor. Turci město třikrát obsadili, v letech 1683, 1714 a 1765, nikdy se jim tu však nepodařilo zůstat déle. V roce 1484 zde Ivan Crnojević nechal zbudovat klášter věnovaný Panně Marii. Ulcinj se stal sídlem černohorských metropolitů (pravoslavných církevních hodnostářů) a ti zde sídlí dodnes. Ze starého kláštera ale zbyly jen ruiny. Jeho nástupce Đorđe Crnojević nainstaloval v klášteře Obod v městě Rijeka Crnojevićova první balkánskou tiskárnu, která byla vyrobena v Benátkách a velmi obtížně přepravena. V roce 1493 zde byla vytištěna první kniha. V roce 1896 byla otevřena první čítárna.
Za vlády krále Nikoly I. na začátku 20. století tu došlo k velkému rozvoji, vznikl například první hotel. Za časů Jugoslávie se však hlavní město Černé Hory přesunulo do Podgorice, z významných budov se tak stala muzea, v dnešní době turisty navštěvovaná. V 19. století vrostl vliv Cetinje poté, co Petar II. Petrović Njegoš úspěšně spojil 35 kmenů a vytvořil tak černohorský stát. Je pochován v mauzoleu na vrcholku hory Jezerski vrh v národním parku Lovćen.
Turistika[editovat]
Po Druhé světové válce bylo město velmi zanedbáváno. Město bylo rozvíjeno jako průmyslové centrum, průmysl zde ovšem ztroskotal po zhroucení socialistického hospodářství.
Cetinje je na rozdíl od přímořských letovisek Budva a Kotor především atraktivní jako kulturní a duchovní centrum Černé Hory a hraje tak důležitou roli v dějinách Černé Hory.
Cetinje má mnoho zajímavých míst, mezi kterými jsou např. Cetinjský klášter, kostel Vlaška (postavena v roce 1450), Biljarda, četná muzea, Zetski dom královského divadla a historické zahraničních ambasády. Nejvýznamnější budovou je v Cetinje černohorský královský palác Nikoly I., dnes národní muzeum.
Královská hrobka v Cetinje zahrnuje ostatky některých členů bývalé černohorské královské rodiny, mj. i krále Nikoly a královny Mileny.
S privatizací "Grand Hotelu" a přemístění některých správních úřadů z Podgorice se očekává, že se Cetinje zotaví z nedbalosti, aby se stala významným bodem zájmu cestovního ruchu na mapě Černé Hory.
V blízkosti Cetinje je Lipska Pečina, údajně jedna z největších jeskyní v bývalé Jugoslávii.
Ambasády[editovat]
V dobách monarchie zde byla spousta mezinárodních velvyslanectví - např. italsko, francouzské, ruské, srbské, rakousko-uherské, britské, bulharské,španělské a další.
- Zámeček ruské ambasády je v současnosti sídlem akademie výtvarného umění
- v budově francouzské, rakousko-uherské a italské ambasády se nachází knihovny
- Budova britské ambasády hostí hudební akademii
Kultura[editovat]
Cetinje byla kulturní a vzdělávací centrum Černé Hory po dobu pěti století. Existuje zde pět státních institucí: Đurđe Crnojevićova Hlavní Národní knihovna, Černohorské Národní muzeum, Archiv Černé Hory, Státní Ústav pro uchování kulturního dědictví a Zetski Dom - černohorské královské národní divadlo . Nejstarší - a kdysi nejdůležitější - kulturní instituce ve městě je klášter v Cetinje.
Ve městě se také nachází budovy Akademie muzických umění, Fakulta drama a Fakulta výtvarných umění - přední fakulty Univerzity Černé Hory.
Doprava[editovat]
Cetinje je připojena k Podgorice a Budvě přes silnici M2.3. Obě města jsou cca 30 km od Cetinje. K dispozici je také historická silnice do Kotoru, která není vysoce kvalitní, ale nabízí úžasný výhled na Boku Kotorskou.
Mezinárodní letiště v Tivatu je 50 km vzdálené a vedou z něj pravidelné lety do Bělehradu a Curychu a jsou zde i pravidelné charterové lety.
Mezinárodní letiště Golubovci v Podgorice je vzdálené 55 km a provozuje pravidelné linky do významných evropských destinací po celý rok.
