Cetinje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cetinje
Цетиње
Cetinje – znak
znak
Cetinje – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Černá Hora Černá Hora
Cetinje
Red pog.png
Cetinje
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 910 km²
počet obyvatel: 15 137
hustota zalidnění: 20 obyv. / km²
správa
starosta: Milovan Janković
oficiální web: http://www.cetinje.me

Cetinje (srbsky Цетиње) je město, které se nachází v centrální části Černé Hory, 35 km jihozápadně od hlavního města Podgorica. Má okolo 17 000 obyvatel. Jednalo se o hlavní město starého Černohorského království. Dnes se uvažuje, že se tam přesunou některé státní orgány z Podgorice.

Svůj význam si získalo v časech nezávislé Černé Hory, kdy mělo statut hlavního města, sídlili zde vládci země z Dynastie Petrović-Njegoš (poslední z dynastie jsou zde i pochováni).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historický snímek Cetinje

Oblast Cetinje byla osídlena již v době kamenné, což dokazují nálezy v nedaleké jeskyni Lipska pečina. Město samotné vzniklo v 15. století a bylo pojmenováno podle řeky Cetina. V roce 1482 se zde usídlil legendární vůdce Černohorců Ivan Crnojević poté, co jej Turci vytlačili do hor. Turci město třikrát obsadili, v letech 1683, 1714 a 1765, nikdy se jim tu však nepodařilo zůstat déle. V roce 1484 zde Ivan Crnojević nechal zbudovat klášter věnovaný Panně Marii. Ulcinj se stal sídlem černohorských metropolitů (pravoslavných církevních hodnostářů) a ti zde sídlí dodnes. Ze starého kláštera ale zbyly jen ruiny. Jeho nástupce Đorđe Crnojević nainstaloval v klášteře Obod v městě Rijeka Crnojevićova první balkánskou tiskárnu, která byla vyrobena v Benátkách a velmi obtížně přepravena. V roce 1493 zde byla vytištěna první kniha. V roce 1896 byla otevřena první čítárna.

Park okolo Cetinjského kláštera

Za vlády krále Nikoly I. na začátku 20. století tu došlo k velkému rozvoji, vznikl například první hotel. Za časů Jugoslávie se však hlavní město Černé Hory přesunulo do Podgorice, z významných budov se tak stala muzea, v dnešní době turisty navštěvovaná. V 19. století vrostl vliv Cetinje poté, co Petar II. Petrović Njegoš úspěšně spojil 35 kmenů a vytvořil tak černohorský stát. Je pochován v mauzoleu na vrcholku hory Jezerski vrh v národním parku Lovćen.

Královský kostelík v Cetinje, v pozadí Palác krále Nikoly I.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce bylo město velmi zanedbáváno. Město bylo rozvíjeno jako průmyslové centrum, průmysl zde ovšem ztroskotal po zhroucení socialistického hospodářství.

Cetinje je na rozdíl od přímořských letovisek Budva a Kotor především atraktivní jako kulturní a duchovní centrum Černé Hory a hraje tak důležitou roli v dějinách Černé Hory.

Cetinje má mnoho zajímavých míst, mezi kterými jsou např. Cetinjský klášter, kostel Vlaška (postavena v roce 1450), Biljarda, četná muzea, Zetski dom královského divadla a historické zahraničních ambasády. Nejvýznamnější budovou je v Cetinje černohorský královský palác Nikoly I., dnes národní muzeum.

Královská hrobka v Cetinje zahrnuje ostatky některých členů bývalé černohorské královské rodiny, mj. i krále Nikoly a královny Mileny.

Cetinjský klášter

S privatizací "Grand Hotelu" a přemístění některých správních úřadů z Podgorice se očekává, že se Cetinje zotaví z nedbalosti, aby se stala významným bodem zájmu cestovního ruchu na mapě Černé Hory.

V blízkosti Cetinje je Lipska Pečina, údajně jedna z největších jeskyní v bývalé Jugoslávii.

Ambasády[editovat | editovat zdroj]

V dobách monarchie zde byla spousta mezinárodních velvyslanectví - např. italsko, francouzské, ruské, srbské, rakousko-uherské, britské, bulharské,španělské a další.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Cetinje byla kulturní a vzdělávací centrum Černé Hory po dobu pěti století. Existuje zde pět státních institucí: Đurđe Crnojevićova Hlavní Národní knihovna, Černohorské Národní muzeum, Archiv Černé Hory, Státní Ústav pro uchování kulturního dědictví a Zetski Dom - černohorské královské národní divadlo. Nejstarší - a kdysi nejdůležitější - kulturní instituce ve městě je klášter v Cetinje.

Ve městě se také nachází budovy Akademie múzických umění, Fakulta drama a Fakulta výtvarných umění - přední fakulty Univerzity Černé Hory.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Cetinje je připojena k Podgorice a Budvě přes silnici M2.3. Obě města jsou cca 30 km od Cetinje. K dispozici je také historická silnice do Kotoru, která není vysoce kvalitní, ale nabízí úžasný výhled na Boku Kotorskou.

Mezinárodní letiště v Tivatu je 50 km vzdálené a vedou z něj pravidelné lety do Bělehradu a Curychu a jsou zde i pravidelné charterové lety.

Mezinárodní letiště Golubovci v Podgorice je vzdálené 55 km a provozuje pravidelné linky do významných evropských destinací po celý rok.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu