Nikšić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Pohled na staré město

Nikšić
Никшић
Nikšić – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Černá Hora Černá Hora
Opština: Nikšić
Nikšić
Red pog.png
Nikšić
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 2065 km²
počet obyvatel: 58 212 (2003)
hustota zalidnění: 36,5 obyv. / km²
etnické složení: Černohorci (62, 63%), Srbové (26, 74%), Muslimové (10, 63%)
správa
starosta: Nebojša Radojičić
oficiální web: http://www.niksic.me
telefonní předvolba: +382 83
PSČ: 81400

Nikšić, (srbsky: Никшић, Nikšić), je s téměř 60 000 obyvateli druhé největší město Černé Hory. Nachází se asi 50 km severně od černohorského hlavního města Podgorice, v centárlní části země pod vrcholem Trebjesa. Město je centrem stejnojmenné opštiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město založili ve 4. století Gótové jako Anagastum, ze kterého se později vyvinulo současné staré město Onogošt. Pozůstatky tohoto starého města jsou v současnosti kulturní a historickou památkou. V letech 1463 - 1878 bylo město součástí Osmanské říše pod jménem "Nişik" . Po mezinárodním uznání černohorské nezávislosti na Berlínském kongresu připadlo město Černohorskému knížectví.

Pohled na město z vrchu Trebjesa

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Nikšić je město s bohatým kulturním a historickým dědictvím, nachází se zde mnoho památek z Ilýrie a doby Římské. Mnoho dokumentů historických artefaktů je vystavěno v místním muzeu, které tvoří spolu s archivem a knihovnou, která je součástí Kulturního centra. Kromě Kulturního centra se ve městě nachází také místní divadlo, veřejné instituce Zahumlje, a Centrum pro informační činnost - TV Nikšić, Rádio Nikšić, TV Montena atd.

Významné lokality[editovat | editovat zdroj]

Chrám svatého Vasila Ostrogského
  • Filozofická fakulta Černohorské univerzity;
  • Chrám svatého Vasila Ostrogského - kostel černohorské pravoslavné církve;
  • Náměstí krále Nikoly (Трг Краља Николе, Trg kralja Nikole) - historické centrum města. Prochází zde významná pěsí zóna Njegoševa, celému náměstí dominuje socha knížete a krále Nikoly I. na koni;
  • Hotel Onogošt - luxusní čtyřhvězdičkový hotel, vystavěný v roce 1995
  • Vlakové nádraží (Жељезничка станица, Željeznička stanica) - nachází se na jihozápadním okraji města; vedou odsud přímé linky do Podgorice, na pobřeží i na sever země, ale také do Bělehradu a dalších měst
  • Letiště Nikšić (Аеродром Никшић, Aerodrom Nikšić) - malé letiště z dob Jugoslávie s jednou travnatou vzletovou a přistávací dráhou, dlouhou 1200 m. Je centrem kaskadérských společností ve městě, ale přijímá jen malé vrtulové letouny;

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

V Nikšići se nachází 11 mateřských, 24 základních a 4 střední školy. Dále je zde jedna hudební a umělecká škola a Filozofická fakulta.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Nikšić je po Podgorice druhé největší průmyslové centrum Černé Hory.

Ve městě je výrazné zastoupen dřevařský průmysl a produkuje se zde jedna z nejznámějších značek piva bývalé Jugoslávie Nikšićko Pivo. Dalšími významnými závody jsou třeba Nikšićká železárna (Nikšićka Željezara), bauxitový důl a další.

Tyto velké průmyslové podniky se usilovně snaží přežít rozpad socialistického hospodářství a od té doby také zažily větší ekonomický růst. Proces privatizace už u těchto firem proběhl nebo stále probíhá.

Panoráma města
Ulice v centru města

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město spojuje se zbytkem Černé Hory především silnice E762. Nikšić je také hlavní křižovatkou cest směrem do Bosny a Hercegoviny. Je možné se dostat do Foče na sever a do Trebinje na jihovýchod. Je zde také cesta do Risanu v Boce Kotorské. Město má dále spojení do Žabljaku a Šavniku.

Nikšić má železniční spojení pouze do černohorské metropole Podgorica. Jednokolejná elektrizovaná trať byla modernizována v první polovině druhé dekády 21. století. úzkorozchodná trať směrem do Bosny a Hercegoviny není v provozu od roku 1965.

Nikšićké letiště je pro lety uzavřené. Mezinárodní letiště Golubovci v Podgorice je vzdálené asi 70 km a vede pravidelné lety do Bělehradu, Sarajeva, Budapešti, Curychu, Frankfurtu, Lublaně, Paříže, Říma, Vidně, Istanbulu, Dubrovníku, Bruselu, Kodaně, Mnichova, Záhřebu, Moskvy, Londýna a dalších lokalit.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]