Nikšić
| Nikšić Никшић |
||
|---|---|---|
 Pohled na staré město |
||
|
||
| poloha | ||
| souřadnice: | ||
| stát: |  Černá Hora |
|
| Opština: | Nikšić | |
 Nikšić
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 2065 km² | |
| počet obyvatel: | 58 212 (2003) | |
| hustota zalidnění: | 36,5 obyv. / km² | |
| etnické složení: | Černohorci (62, 63%), Srbové (26, 74%), Muslimové (10, 63%) | |
| správa | ||
| starosta: | Nebojša Radojičić | |
| oficiální web: | www.niksic.me | |
| telefonní předvolba: | +382 83 | |
| PSČ: | 81400 | |
Nikšić, (srbsky: Никшић, Nikšić), je s téměř 60 000 obyvateli druhé největší město Černé Hory. Nachází se asi 50 km severně od černohorského hlavního města Podgorice, v centárlní části země pod vrcholem Trebjesa. Město je centrem stejnojmenné opštiny.
Obsah |
[editovat] Historie
Město založili ve 4. století Gótové jako Anagastum, ze kterého se později vyvinulo současné staré město Onogošt. Pozůstatky tohoto starého města jsou v současnosti kulturní a historickou památkou. V letech 1463 - 1878 bylo město součástí Osmanské říše pod jménem "Nişik" . Po mezinárodním uznání černohorské nezávislosti na Berlínském kongresu připadlo město Černohorskému knížectví.
[editovat] Kultura
Nikšić je město s bohatým kulturním a historickým dědictvím, nachází se zde mnoho památek z Ilýrie a doby Římské. Mnoho dokumentů historických artefaktů je vystavěno v místním muzeu, které tvoří spolu s archivem a knihovnou, která je součástí Kulturního centra. Kromě Kulturního centra se ve městě nachází také místní divadlo, veřejné instituce Zahumlje, a Centrum pro informační činnost - TV Nikšić, Rádio Nikšić, TV Montena atd.
[editovat] Významné lokality
- Podzimní královský palác - neorenesanční palác, vystavěný v roce 1873 na rozkaz černohorského knížete a později krále Nikoly I. Petroviće-Njegoše jako podzimní rezidence členů královské rodiny; nyní je zde muzeum a knihovna. Palácová zahrada je volně přístupná, parkem odsud vede stezka k chrámu svatého Vasila Ostrogského;
- Filozofická fakulta Černohorské univerzity;
- Chrám svatého Vasila Ostrogského - kostel černohorské pravoslavné církve;
- Náměstí krále Nikoly (Трг Краља Николе, Trg kralja Nikole) - historické centrum města. Prochází zde významná pěsí zóna Njegoševa, celému náměstí dominuje socha knížete a krále Nikoly I. na koni;
- Hotel Onogošt - luxusní čtyřhvězdičkový hotel, vystavěný v roce 1995
- Vlakové nádraží (Жељезничка станица, Željeznička stanica) - nachází se na jihozápadním okraji města; vedou odsud přímé linky do Podgorice, na pobřeží i na sever země, ale také do Bělehradu a dalších měst
- Letiště Nikšić (Аеродром Никшић, Aerodrom Nikšić) - malé letiště z dob Jugoslávie s jednou travnatou vzletovou a přistávací dráhou, dlouhou 1200 m. Je centrem kaskadérských společností ve městě, ale přijímá jen malé vrtulové letouny;
[editovat] Vzdělání
V Nikšići se nachází 11 mateřských, 24 základních a 4 střední školy. Dále je zde jedna hudební a umělecká škola a Filozofická fakulta.
[editovat] Hospodářství
Nikšić je po Podgorice druhé největší průmyslové centrum Černé Hory.
Ve městě je výrazné zastoupen dřevařský průmysl a produkuje se zde jedna z nejznámějších značek piva bývalé Jugoslávie Nikšićko Pivo. Dalšími významnými závody jsou třeba Nikšićká železárna (Nikšićka Željezara), bauxitový důl a další.
Tyto velké průmyslové podniky se usilovně snaží přežít rozpad socialistického hospodářství a od té doby také zažily větší ekonomický růst. Proces privatizace už u těchto firem proběhl nebo stále probíhá.
[editovat] Doprava
Město spojuje se zbytkem Černé Hory především dálnice E762. Nikšić je také hlavní křižovatkou cest směrem do Bosny a Hercegoviny. Je možné se dostat do Foče na sever a do Trebinje na jihovýchod. Je zde také cesta do Risanu v Boce Kotoerské. Město má dále spojení do Žabljaku a Šavniku.
Nikšićké letiště je pro lety uzavřené. Mezinárodní letiště Golubovci v Podgorice je vzdálené asi 70 km a vede pravidelné lety do Bělehradu, Sarajeva, Budapešti, Curychu, Frankfurtu, Lublaně, Paříže, Říma, Vidně, Istanbulu, Dubrovníku, Bruselu, Kodaně, Mnichova, Záhřebu, Moskvy, Londýna a dalších lokalit.
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||
