Boris Kidrič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boris Kidrič

Předseda vlády
LR Slovinsko
Ve funkci:
5. května 1945[1] – 17. června 1946[2]
Předchůdce vznik funkce
Nástupce Miha Marinko

Narození 10. duben 1912

Austria-Hungary 1869-1918 Vídeň, Rakousko-Uhersko

Úmrtí 11. duben 1953
SR Serbia Bělehrad, LR Srbsko (SFRJ)
Národnost Slovinec
Občanství Jugoslávie
Politický subjekt Svaz komunistů Jugoslávie (Svaz komunistů Slovinska)
Ocenění Řád hrdiny socialistické práce
Vojenská služba
Sloužil NOV i POJ, JNA
Hodnost generálplukovník

Boris Kidrič (10. duben 191211. duben 1953) byl slovinský komunistický politik a jeden z představitelů slovinského odbojového hnutí z období druhé světové války.

Život a politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Kidrič se narodil ve Vídni v rodině prominentního slovinského literárního kritika France Kidriće. Gymnázium absolvoval v Lublani, poté studoval chemii na Univerzitě v Lublani a v Praze.

V roce 1928 vstoupil do Svazu komunistické mládeže Jugoslávie a téhož roku i do Komunistické strany Jugoslávie. Po zavedení královské diktatury 6. ledna 1929 byl Kidrič – v té době student gymnázia – zatčen a odsouzen k jednoletému trestu, který vykonal v Mariboru. Po propuštění z vězení začal studovat chemii a spolu s Edvardem Kardeljem a dalšími slovinskými komunisty obnovil činnost slovinského oblastního výboru Komunistické strany. V dalším roce již komunisté měli své organizace ve většině měst a průmyslových areálů Slovinska.

V červnu 1936 byl zatřen spolu se skupinou předních jugoslávských komunistů. Rok strávil ve vazbě, poté odešel do Československa. Nějaký čas žil v Praze, na podzim 1937 se přestěhoval do Paříže, kde se zformovala centrála jugoslávských komunistů. V roce 1939 se vrátil do Jugoslávie a byl okamžitě zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce. Poté spolu s Kardeljem pracoval na posílení slovinské komunistické strany. V říjnu 1940 byl zvolen členem ústředního výboru jugoslávských komunistů.

Bezprostředně po okupaci Jugoslávie se Kidrič stal jedním z organizátorů slovinské Osvobozenecké fronty. V červnu 1941 se stal prvním politickým komisařem na hlavním štábu NOVu ve Slovinsku. Slovinsko také zastupoval jako delegát na druhém zasedání AVNOJeJajce.

V květnu 1945 se stal prvním premiérem Slovinska a vedle toho vykonával další politické funkce. V červnu 1948 byl zvolen do politbyra ústředního výboru Komunistické strany. Byl odpovědný za přípravu prvního pětiletého plánu.

Kidrič podlehl leukémii 11. dubna 1953 v Bělehradě.

Na památku Kidriče bylo východoslovinské město Strinišče přejmenována na Kidričevo. Do roku 1990 pak byla ve Slovinsku udělována Kidričevova cena jako ocenění podílu na vědeckém pokroku. V roce 1959 byl na jeho počest postaven pomník před budovou slovinské vlády, kde stojí doposud navzdory protestům protikomunistických skupin a obětí komunistické perzekuce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Boris Kidrič na anglické Wikipedii a Борис Кидрич na srbské Wikipedii.

  1. Ukaz o imenovanja Narodne vlade Slovenije [online]. 1945-05-05, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. Ukaz Prezidija Slovenskega narodnoosvobodilnega sveta o postavitvi nove vlade Ljudske republike Slovenije [online]. 1946-06-26, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]