Boris Kidrič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boris Kidrič

Předseda vlády
LR Slovinsko
Ve funkci:
5. května 1945[1] – 17. června 1946[2]
Předchůdce vznik funkce
Nástupce Miha Marinko

Narození 10. duben 1912

Austria-Hungary 1869-1918 Vídeň, Rakousko-Uhersko

Úmrtí 11. duben 1953
SR Serbia Bělehrad, LR Srbsko (SFRJ)
Národnost Slovinec
Politický subjekt Svaz komunistů Jugoslávie (Svaz komunistů Slovinska)
Vojenská služba
Sloužil NOV i POJ, JNA
Hodnost generálplukovník

Boris Kidrič (10. duben 191211. duben 1953) byl slovinský komunistický politik a jeden z představitelů slovinského odbojového hnutí z období druhé světové války.

Život a politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Kidrič se narodil ve Vídni v rodině prominentního slovinského literárního kritika France Kidriće. Gymnázium absolvoval v Lublani, poté studoval chemii na Univerzitě v Lublani a v Praze.

V roce 1928 vstoupil do Svazu komunistické mládeže Jugoslávie a téhož roku i do Komunistické strany Jugoslávie. Po zavedení královské diktatury 6. ledna 1929 byl Kidrič – v té době student gymnázia – zatčen a odsouzen k jednoletému trestu, který vykonal v Mariboru. Po propuštění z vězení začal studovat chemii a spolu s Edvardem Kardeljem a dalšími slovinskými komunisty obnovil činnost slovinského oblastního výboru Komunistické strany. V dalším roce již komunisté měli své organizace ve většině měst a průmyslových areálů Slovinska.

V červnu 1936 byl zatřen spolu se skupinou předních jugoslávských komunistů. Rok strávil ve vazbě, poté odešel do Československa. Nějaký čas žil v Praze, na podzim 1937 se přestěhoval do Paříže, kde se zformovala centrála jugoslávských komunistů. V roce 1939 se vrátil do Jugoslávie a byl okamžitě zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce. Poté spolu s Kardeljem pracoval na posílení slovinské komunistické strany. V říjnu 1940 byl zvolen členem ústředního výboru jugoslávských komunistů.

Bezprostředně po okupaci Jugoslávie se Kidrič stal jedním z organizátorů slovinské Osvobozenecké fronty. V červnu 1941 se stal prvním politickým komisařem na hlavním štábu NOVu ve Slovinsku. Slovinsko také zastupoval jako delegát na druhém zasedání AVNOJeJajce.

V květnu 1945 se stal prvním premiérem Slovinska a vedle toho vykonával další politické funkce. V červnu 1948 byl zvolen do politbyra ústředního výboru Komunistické strany. Byl odpovědný za přípravu prvního pětiletého plánu.

Kidrič podlehl leukémii 11. dubna 1953 v Bělehradě.

Na památku Kidriče bylo východoslovinské město Strinišče přejmenována na Kidričevo. Do roku 1990 pak byla ve Slovinsku udělována Kidričevova cena jako ocenění podílu na vědeckém pokroku. V roce 1959 byl na jeho počest postaven pomník před budovou slovinské vlády, kde stojí doposud navzdory protestům protikomunistických skupin a obětí komunistické perzekuce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Boris Kidrič na anglické Wikipedii a Борис Кидрич na srbské Wikipedii.

  1. Ukaz o imenovanja Narodne vlade Slovenije [online]. 1945-05-05, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. Ukaz Prezidija Slovenskega narodnoosvobodilnega sveta o postavitvi nove vlade Ljudske republike Slovenije [online]. 1946-06-26, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]