Republika srbská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 'Republika srbská Republika Srpska Република Српска |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Moja republika | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Istočno Sarajevo (oficiálně), parlament sídlí v Banja Luce | ||
| Rozloha: | 24 811 km² | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 1 490 993 | ||
| Hustota zalidnění: | 60 ob. / km² | ||
| Jazyk: | bosenština, srbština, chorvatština | ||
| Národnostní složení: | Srbové (většina), Bosňáci, Chorvati | ||
| Náboženství: | Pravoslaví | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Bosna a Hercegovina | ||
| Druh celku: | Republika | ||
| Podřízené celky: | 7 regionů | ||
| prezident | Dragan Čavić | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-2: | RS ISO=BA-SRP | ||
Republika srbská (bosensky, chorvatsky a srbsky (v latince) Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit federativní Bosny a Hercegoviny (na přiložené mapě je vyznačena světle modrou barvou).
Obsah |
[editovat] Politický status
Hlavním městem entity je Banja Luka, kde sídlí řízení země; přestože ústavou je garantováno za hlavní město Federace Bosny a Hercegoviny Sarajevo a za hlavní město Republiky srbské Istočno Sarajevo. RS má vlastní vládu, vlastního prezidenta, parlament, entitální symboly, dokonce i vlastní aerolinie (Air Srpska). V roce 2004 existovaly snahy sjednotit policejní složky obou entit, avšak ztroskotaly. O několik let později se ale podařilo zreformovat ozbrojené síly a vojenské složky RS tak začlenit do Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. Jako měnu používá entita konvertibilní marku, stejně jako Federace BiH (do roku 1994 však měla vlastní měnu, kterou byl dinár Republiky srbské).
[editovat] Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Republiky srbské.
Republika srbská vznikla v nejednoznačných dobách postupného odtrhávání Bosny a Hercegoviny od Jugoslávie a v předvečer války. Původně etnicky srbské opštiny si v Bosně vytvořily vlastní správu, nezávislou na centrální vládě v Sarajevu. 9. ledna 1992 tak byla vyhlášena Srbská republika Bosna a Hercegovina. Po vypuknutí násilí vytvořili také i oni (podobně jako Chorvati a Bosňáci) vojenské uskupení, kterému se díky podpoře hlavně ze Srbska dařilo získávat pod kontrolu nemalou část území Bosny a Hercegoviny. Po uzavření Daytonské smlouvy v prosinci 1995 bylo rozhodnuto, že Republiku srbskou doplní Federace Bosny a Hercegoviny jako chorvatsko-muslimská entita v Bosně a zároveň začala být správa Republiky srbské demokratizována a multietnizována. Byly stanoveny nové hranice republiky, její území nyní tvoří 49 % rozlohy státu.
[editovat] Symboly
Symboly RS jsou:
- Vlajka RS - červeno-modro-bíla trikolóra
- Znak RS
- Hymna RS - Moja Republika. Původní hymnou RS byla srbská hymna Bože pravde, ta však byla, stejně jako první znak, úznána ústavním soudem jako protiústavní.[1]
[editovat] Jednoslovný název
- Podrobnější informace naleznete v článku Jednoslovný název Republiky srbské v Bosně.
Jednoslovný název Republiky srbské je v češtině i srbochorvatštině Srpska (skloňuje se: do Srpsky, v Srpsce, hrajeme se Srpskou, …). Zkratka názvu Republiky srbské je srbochorvatsky RS nebo česky Rs.
[editovat] Obyvatelstvo
Republika srbská zabírá 49 % území Bosny a Hercegoviny, žije zde však jen 40 % obyvatelstva země. Srbové zde mají absolutní většinu – počet Bosňáků a Chorvatů nepřesahuje 8 %.
[editovat] Statistiky
- Rozloha: 24,811 km²
- Počet obyvatel: 1,490,993
- Hustota osídlení: 60 lidí/km²
- Etnické složení: Srbové 88 %, bosenští Muslimové 7 %, Chorvaté 3 % a ostatní 2 %.
- Měna: Konvertibilní marka (KM).
[editovat] Významná města v RS
- Banja Luka (hlavní)
- Prijedor
- Istočno Sarajevo (Srpsko Sarajevo)
- Foča (Srbinje)
- Pale
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Bosna a Hercegovina |
[editovat] Externí odkazy
- (sr) Vlada Republike Srpske
- (sr) (en) Stránky prezidentského úřadu
- (sr) (en) Narodna skupština Republike Srpske
| Opštiny a města Republiky srbské |  |
|---|---|
|
Berkovići | Bileća | Bosanska Dubica | Bosanska Kostajnica | Bosanski Brod | Bosanski Novi | Bosanski Šamac | Bratunac | Čajniče | Čelinac | Derventa | Doboj | Donji Žabar | Foča | Gacko | Han-Pijesak | Istočna Ilidža | Istočni Drvar | Istočni Mostar | Istočni Stari Grad | Istočno Novo Sarajevo | Jezero | Kalinovik | Kasindol | Kotor-Varoš | Kupres (RS) | Laktaši | Lopare | Lukavica | Ljubinje | Milići | Modriča | Mrkonjić Grad | Nevesinje | Osmaci | Oštra Luka | Pale | Pelagićevo | Petrovo | Prijedor | Prnjavor | Ribnik | Rogatica | Rudo | Skelani | Skender-Vakuf | Sokolac | Srbac | Srebrenica | Srebrenik | Šekovići | Šipovo | Teslić | Trebinje | Trnovo | Ugljevik | Ustiprača | Višegrad | Vlasenica | Vukosavlje | Zvornik |
|
| Regiony Republiky srbské : Banja Luka | Bijeljina| Doboj | Foča | Sarajevo - Romanija | Trebinje | Vlasenica | |
|
|||||||||||
