Bosenská krajina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bosenská krajina na mapě BiH

Bosenská krajina (bosensky a chorvatsky Bosanska krajina, srbsky Босанска крајина) je historický region severní a východní Bosny.

Naproti němu, přes řeku Sávu se nacházela dříve tzv. Vojenská hranice (Vojenská krajina). Zatímco první uvedená oblast byla pohraničím (zemí u kraje) Habsburské monarchie, Bosenská krajina představovala pohraničí Osmanské říše. I do této oblasti tak byli zváni pravoslavní (srbští) kolonisté, kteří zde vykonávali vojenskou službu, byla zde budována opevnění (např. pevnost v Banja Luce).

Kvůli faktu, že značná část této oblasti byla před expanzí Osmanské říše na Balkán součástí Chorvatského království, používal se pro ní až do poloviny 19. století název Turecké Chorvatsko (chorvatsky Turska Hrvatska). Tento název byl nahrazen současným, vzhledem k nespokojenosti převážně srbského obyvatelstva v druhé polovině 19. století.[zdroj?]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo je koncentrováno především v severní části regionu, a to ve velkých městech, kterými jsou Banja Luka, Prijedor, či Bihać. Severní pás podél chorvatských hranic má hustotu osídlení až 100 obyv./km2, oblasti jižní pak pouhých 5-10 obyv./km2

V současné době je oblast Bosenské krajiny rozdělena (východní část patří Republice srbské, západní část Federaci Bosny a Hercegoviny). Obyvatelstvo je smíšené; v západní části (tzv. Cazinské krajině je především bosňácké, ve východní (oblast od Prijedoru až po Banja Luku převážně srbské). Řídce osídlená jižní část tzv. krasových polí (okolí Bosanskog Petrovca a Drvaru je převážně osídleno rovněž Srby).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Oblast Bosenské krajiny patřila vždy k velmi nerozvinutým a chudým oblastem jak v rámci Bosny a Hercegoviny, tak i Jugoslávie. Obyvatelstvo se vždy sestěhovávalo do větších měst a průmyslových center (velká část ekonomické aktivity Bosny a Hercegoviny se odehrávala v údolí řeka Bosny. Špatné hospodářské poměry vždy vedly k nespokojenosti obyvatelstva. V roce 1950 došlo k vzpouře proti kolektivizaci zemědělství, ve kterém byla zaměstnána naprostá většina obyvatel. Lepší podmínky pro některé části tohoto regionu přinesl až rozvoj podniku Agrokomerc, který však byl pouze dočasný, neboť v druhé polovině 80. let vyplynul na povrch skandál ohledně financování podniku.

V současné době se průmysl v regionu Bosenské krajiny soustředí především na zpracování dřeva, potravinářství a textil.

Galerie a města[editovat | editovat zdroj]