Doboj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa umístění
Novější zástavba v Doboji
Tržnice

Doboj (srbsky: Добој) je město v Bosně a Hercegovině. Má 27 000 obyvatel, leží v srbské části země na řece Bosně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městu je z roku 1415, ačkoliv existují dohady, že se zde stálé osídlení nacházelo již v dobách římské říše. V 15. století zde již existovala pevnost (kterou obsadili Turci v roce 1476; na konci století pak bylo město rozšířeno. V době, kdy patřilo osmanské říši, bylo neustále ohrožováno rakouskými výboji; roku 1878 byli Turci poraženi již nadobro, byť na rozdíl od mnoha jiných měst zde došlo k ozbrojenému střetu mezi starou a novou mocí. 5-6 tisíc muslimů se vzbouřilo a pokoušelo se zastavit 20. divizi generála Lászlo Saparyho, která do Doboje vstoupila.

Během první světové války se zde nacházel rakousko-uherský internační tábor pro Srby, odváženi sem byli Srbové jak z Bosny, tak i ze Srbska a Černé Hory. Ke konci války již museli být vězni odváženi jinam, převážně do dnešního Maďarska.

O dvacet let později, za druhé světové války zde operovalo jugoslávské partyzánské hnutí. Kontrolu nad větší částí města, které bylo původně součástí fašistického Chorvatska, získali v noci z 23. na 24. srpna 1943. Německé vojáky se podařilo vyhnat ale až v dubnu 1945, protože nacisté považovali Doboj díky své poloze za strategický bod a pokoušeli se ho co nejdéle udržet.

4. srpna 1991 se konala v Doboji demonstrace proti násilnostem, které odstartovaly válku v Bosně a Hercegovině. Shromáždění se konalo v parku národních hrdinů a bylo spíše symbolickým vyjádřením názoru té části obyvatelstva, která ostře odsuzovala nacionalismus.

Vládnoucí Srbská demokratická strana v květnu 1992 po vzoru ostatních míst v Bosně a Hercegovině zformovala krizový štáb a převzala vládu nad městem. Etnický neklid tak byl ještě umocněn a hlavně mohl získat podporu shora. Z okolních vesnic, které se nacházejí na území opštiny Doboj začali odcházet, nebo byli vyháněni, příslušníci nesrbských národů, tedy Bosňáků a Chorvatů. Docházelo často k válečným zločinům. Odpovědné osoby byly po válce potrestány tribunálem ICTY. Docházelo k rozsáhlým přesunům tisíců lidí. A to nejen Bosňáků, kterých bylo mezi uprchlíky nejvíce, ale také i Chorvatů a samozřejmě Srbů, kteří se rovněž stali oběťmi války. Po konfliktu byla původní opština rozdělena na tři; kromě samotného města Doboj vznikly i administrativní jednotky Doboj Istok (Doboj Východ) a Doboj Jug (Doboj jih). Podobně jako v jiných městech v zemi se tak umocnil převažující etnický prvek, který byl v Doboji srbský a dnes se jedná tedy převážně o srbské město. Celkový počet obětí války dosáhl 2201 osob.

Ekonomika a doprava[editovat | editovat zdroj]

Doboj je průmyslové město s kovozpracujícími, textilními a chemickými závody. Díky vhodné poloze v údolí řeky Bosny a dobrému napojení na železniční trať do Sarajeva byly v Doboji příhodné podmínky pro rozvíjení mnoha odvětví. V současné době sídlí v Doboji Železnice Republiky srbské, město má jako železniční uzel význam i z hlediska celé Bosny a Hercegoviny, jejíž drážní síť je ovšem velmi řídká.

V současné době se plánuje rozvoj také v energetice, v blízkosti města se projektuje tepelná elektrárna.