Zenica

Zenica
znak
poloha
souřadnice:	44°12' s. š., 17°56' v. d.
nadmořská výška:	316 m n. m.
entita:	Federace Bosny a Hercegoviny
kanton:	Zenicko-dobojský kanton
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	499,7 km²
počet obyvatel:	127 307 (2006)
hustota zalidnění:	253 obyv. / km²
správa
starosta:	Husejin Smajlović
oficiální web:	www.zenica.ba

Zenica je město v Bosně a Hercegovině, leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny. V současnosti je s 132 000 obyvateli 3. nějvětší město v zemi.

Poloha

Město se nachází v Zenicko-dobojském kantonu, je i jeho správním centrem. Leží na řece Bosně, na jejím středním toku, 70 km severně od hlavního města Sarajeva . Právě díky údolí má město dobré spojení jak s hlavním městem tak i s Dobojem – důležitou křižovatkou v železniční síti Bosny a Hercegoviny.

Historie

Ŕíká se^[zdroj?], že Zenica je osídlená již odedávna. Ještě dnes lze zde nalézt pozůstatky starého římského města. V dobách středověku neslo název Bilino Polje, probíhaly tu boje mezi Osmany a různými katolickými vládci; přesto se Turkům podařilo Zenicu obsadit. V tomto období neplnila žádnou příliš důležitou roli. Zpočátku ovšem byla sídlem brodské kadije (až do roku 1557) a byla běžnou kasabou, kterých bylo v tehdejší Bosně mnoho. Roku 1697 město vyplenil Evžen Savojský. Během osmanské vlády vyrostly různé mešity, například Sultan Ahmedova (Čaršijská), Osman-Ćelebijna, Sejmenska a Jalijská), v roce 1737 byla otevřena i první medresa. Město mělo koncem 18. století asi 2000 obyvatel, kromě muslimů zde žili i křesťané (Srbové, Chorvati) a také židé, kterých bylo v tehdejší Bosně nemalé množství.

Pohled na město přes řeku

Habsburkové ji získali roku 1878 a nedlouho poté zde začali budovat ocelárnu (1880) a železnici (1879). Dále vznikla například také papírna. Díky tomu se sem nastěhovali další obyvatelé a Zenica tak začala růst z malé kasaby rychle vzniklo město, kde na počátku 20. století žilo necelých 8 000 obyvatel. Místo mešit se stavěly nové kostely, a to jak pravoslavné, tak i katolické. Před Druhou světovou válkou zde žilo 15 000 obyvatel.

Během druhé světové války byla Zenica centrem protifašistického odporu. Rozvoj do dnešní podoby probíhá od konce konfliktu, vznikly zde domy pro horníky a okolní vesnice se připojily k městu. V dobách socialistické Jugoslávie se Zenica stala jedním z významných průmyslových center v Bosně a Hercegovině, o které se často psalo i mluvilo. Místní ocelárna zaměstnávala několik tisíc lidí. Ke konci 80. let se hodně diskutovalo o ekologické situaci v okolí Zenice, neboť došlo k významnému zhoršení kvality ovzduší.

Roku 1991 měla Zenica podle sčítání lidu 146 000 obyvatel. Jako významné průmyslové centrum se zde dařilo jak odvětvím, kterým položila základ již Rakousko-uherská okupace, vyváželo se odsud ale i mléko a potraviny.

Externí odkazy

• Oficiální stránky města Zenica

Souřadnice: 44° 12′ s.š., 17° 55' v.d.