Zenica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zenica
Zenica – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 316 m n. m.
entita: Federace Bosny a Hercegoviny
kanton: Zenicko-dobojský kanton
Zenica na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 499,7 km²
počet obyvatel: 127 307 (2006)
hustota zalidnění: 253 obyv. / km²
správa
starosta: Husejin Smajlović
oficiální web: http://www.zenica.ba

Zenica je město v Bosně a Hercegovině, leží ve Federaci Bosny a Hercegoviny. V současnosti je s 132 000 obyvateli 3. největší město v zemi.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v Zenicko-dobojském kantonu, je i jeho správním centrem. Leží na řece Bosně, na jejím středním toku, 70 km severně od hlavního města Sarajeva . Právě díky údolí má město dobré spojení jak s hlavním městem tak i s Dobojem – důležitou křižovatkou v železniční síti Bosny a Hercegoviny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Říká se[zdroj?], že Zenica je osídlená již odedávna. Ještě dnes lze zde nalézt pozůstatky starého římského města. V dobách středověku neslo název Bilino Polje, probíhaly tu boje mezi Osmany a různými katolickými vládci; přesto se Turkům podařilo Zenicu obsadit. V tomto období neplnila žádnou příliš důležitou roli. Zpočátku ovšem byla sídlem brodské kadije (až do roku 1557) a byla běžnou kasabou, kterých bylo v tehdejší Bosně mnoho. Roku 1697 město vyplenil Evžen Savojský; ze Zenice nezůstalo téměř nic. Během osmanské vlády vyrostly různé mešity, například Sultan Ahmedova (Čaršijská), Osman-Ćelebijna, Sejmenska a Jalijská), v roce 1737 byla otevřena i první medresa. Město mělo koncem 18. století asi 2000 obyvatel, kromě muslimů zde žili i křesťané (Srbové, Chorvati) a také židé, kterých bylo v tehdejší Bosně nemalé množství.

Pohled na město přes řeku

Habsburkové město získali roku 1878 po Berlínském kongresu. Nedlouho poté zde začali budovat ocelárnu (1880) a železnici (1879). Dále vznikla například také papírna. Významnou roli především hrála dobrá poloha města na hlavním tahu do Sarajeva a dostupná voda z řeky Bosny. Díky tomu se sem nastěhovali další obyvatelé a Zenica tak začala růst; z malé kasaby rychle vzniklo město, které na počátku 20. století obývalo necelých 8 000 obyvatel. Před druhou světovou válkou zde žilo 15 000 obyvatel.[1]

Během druhé světové války byla Zenica centrem protifašistického odporu. Rozvoj do dnešní podoby probíhá od konce války, vznikly zde domy pro horníky a okolní vesnice se připojily k městu. V dobách socialistické Jugoslávie se Zenica stala jedním z významných průmyslových center v Bosně a Hercegovině, které bylo jedním ze symbolů úspěchů zprůmyslnění Bosny v Jugoslávii. Místní ocelárna zaměstnávala několik tisíc lidí. Vybudování rozsáhlého metalurgického kombinátu bylo zahájeno nedlouho po rozkolu Stalina s Titem; v době, kdy se jugoslávská vláda rozhodla přenést některé průmyslové kapacity do hornaté a od hranic vzdálené Bosny. Výstavba rozsáhlého průmyslového celku trvala přes deset let a vysokou pec zapálil slavnostně sám Josip Broz Tito.

Jen za prvních 15 poválečných let se počet obyvatel města zečtyřnásobil. Kromě potřeby pracovní síly do místních dolů a průmyslového kombinátu však k tomu přispěla skutečnost, že v Bosně a Hercegovině rychle probíhal proces urbanizace, tedy že se obyvatelstvo sestěhovávalo z vesnic do měst.

Ke konci 80. let se hodně diskutovalo o ekologické situaci v okolí Zenice, neboť došlo k významnému zhoršení kvality ovzduší (trvající dodnes). Diskuze přerostla na přelomu 80. a 90. let v rozsáhlé protesty, které političtí představitelé republiky odsoudili jako projev protistátního chování.

Roku 1991 měla Zenica podle sčítání lidu 146 000 obyvatel. Jako významné průmyslové centrum se zde dařilo jak odvětvím, kterým položila základ již Rakousko-uherská okupace, vyváželo se odsud ale i mléko a potraviny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace na webovém portálu města Zenica (bosensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Zenica ve Wikimedia Commons

Encyklopedické heslo Zenica v Ottově slovníku naučném na Wikizdrojích


Opčiny a města Zenicko-dobojského kantonu Flag of Zenica-Doboj Canton.gif

Breza | Doboj Jug | Kakanj | Maglaj | Olovo | Tešanj | Vareš | Visoko | Zavidovići | Zenica | Žepče | Usora