Mostar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha města

Mostar je město v Bosně a Hercegovině, v kantonu Hercegovina – Neretva v Muslimsko-chorvatské části země. Se svými 105 000 obyvateli je pátým největším městem v zemi a leží na řece Neretva.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stari Most v roce 1930

Do doby rozpadu Jugoslávie[editovat | editovat zdroj]

Mostar byl založen jako správní centrum sandžaku Hercegovina za dob vlády Osmanské říše (rok 1522). Jeho název pochází od místního světoznámého mostu; ten byl vystavěn v roce 1566. Roku 1878 se dostalo město pod rakousko-uherskou správu, kde se tak stalo důležitým obchodním centrem. Na přelomu 19. a 20. století se stalo také i centrem literární tvorby; bosenkosrbští autoři, jako např. Aleksa Šantić, či Jovan Dučić zde vydávali významný časopis Zora, který se vyjadřoval k řadě politických i společenských událostí tehdejší Bosny pod rakouskou správou. Po první světové válce se stal Mostar součástí Království SHS a Království Jugoslávie.

Mostar za občanské války[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 vyhlásila Bosna a Hercegovina nezávislost na Jugoslávii. Bělehradské vedení již několik let se rozpadající země toto neuznalo, a poslalo do země tanky – začala válka. Proti Jugoslávské lidové armádě, která byla na straně Srbů se postavil nově vzniklý Chorvatský obranný koncil (Hrvatsko Vijeće Obrane, HVO). Během bombardování, která trvala od 3. dubna 1992 byly zničeny mnohé mešity, katolická katedrála, františkánský klášter a mnoho civilních budov. Součástí občanské války v Jugoslávii se však staly i boje mezi Chorvaty a Bosňáky. O město se mezi těmito dvěma etniky vedla válka a 9. listopadu 1993 byl střelbou bosenských Chorvatů zničen Stari most, památka UNESCO. O město se až do podepsání příměří 25. února 1994 střídaly obě strany, jak Chorvati, tak Bosňáci.

Situace po válce[editovat | editovat zdroj]

Přesná replika Mostarského Stari Most těsně před otevřením

Po rozdělení Bosny a Hercegoviny na muslimsko - chorvatskou (FBiH) a srbskou (RS) část připadl Mostar Chorvatům a Muslimům, většina Srbů z města odešla. Přesto válka napáchala kromě materiálních škod i škody v lidech; dřívější přátelské vztahy mezi jednotlivými etniky jsou na bodu mrazu a jejich pozvolné obnovování potrvá ještě dlouhou dobu. V roce 1999 byl zahájen plán, financovaný Tureckem, Nizozemskem, Itálií, USA a Chorvatskem na znovuvybudování mostu, jenž dal městu jméno. Stavba trvala pět let, během ní museli dělníci dodržet přesné stavební techniky, jaké znali turečtí stavitelé. V červnu roku 2004 byl pak za účasti světových státníků opět otevřen. Roku 2005 byl tak znovu zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Chorvati nad městem, z místa odkud jej ostřelovali, vztyčili velký ocelový kříž jako symbol své víry. To je ze strany Bosňáků chápáno částečně i jako provokace, a požadují proto jeho odstranění.[zdroj?]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Mostar se nachází na důležité dopravní spojnici mezi hlavním městem Sarajevem a Metkovićem, důležitým hraničním přechodem do Chorvatska a k moři. Tímto směrem je také vedena železnice do chorvatského Ploče.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 43°20′58″ s. š., 17°48′45″ v. d.