Republika Dubrovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Republika Ragusa
Republika Dubrovník ve svých definitivních hranicích, stanovených roku 1426

Republika Dubrovník (chorvatsky Dubrovačka Republika, latinsky Respublica Ragusina, italsky Repubblica di Ragusa) byla aristokratickou městskou republikou existující na jihu chorvatské Dalmácie v okolí Dubrovníku od 14. století do roku 1808. Republika postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a stala se významnou námořní městskou republikou konkurující Benátské republice. K jejímu zániku došlo 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont, velící francouzským jednotkám, které území republiky okupovaly od roku 1806.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Dějiny Dubrovnické republiky mohou být rozděleny na tři období.[1] První (byzantinská) doba trvala až do roku 1205 (tedy dočasného rozpadu impéria okupovaného západními státy). V této době byl Dubrovnik pod nadvládou Byzantské říše, občas zde ovšem moc získala Benátská republika, či Normané. V jednom případě se také podařilo chorvatskému králi Tomislavovi připojit území bohatého jadranského města ke své državě.[2][3] Ve dvanáctém století se pak začala tvořit dubrovnická společnost, s vlastními správními institucemi, která postupně získávala stále větší míru autonomie.

Druhé (benátské) období je vymezeno lety 1205-1358, kdy Dubrovnik uznal suverenitu hlavy státu Benátské republiky, tedy Dóžete.

Třetí období začíná rokem 1358, kdy Ludvík I. Zadarským mírem získal do správy celou benátskou Dalmácii a zároveň Višegradskou dohodou potvrdil všechny atributy státnosti Dubrovnické republice. V této době dosáhla republika svého vrcholu. Až do roku 1808 existovala jako námořní síla, územně nepříliš mocná, disponující ovšem značnou obchodní váhou a loďstvem. Konec Dubrovnické republiky přišel se začátkem 19. století. Změny v regionu, které vyvolávala napoleonovská Francie, zprvu republiku značně vyčerpávaly (Dubrovnik byl například nucen poskytovat finanční částky Francii). V lednu 1808 byla okupační Francií republika formálně rozpuštěna a po porážce Francie se stal Dubrovník součást Dalmátského Království, habsburskou korunní zemí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ferdo Šišić, Hrvatska povijest, Zagreb, 1913.
  2. Pravni leksikon, Leksikografski zavod Miroslav Krleža, Zagreb, 2006.
  3. Rudolf Horvat, Povijest Hrvatske I. (od najstarijeg doba do g. 1657.)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubrovačka Republika na chorvatské Wikipedii.