Čapljina
| Čapljina | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°6′36″ s. š., 17°42′ v. d. |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Hercegovsko-neretvanský |
  Čapljina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 256 km² |
| Počet obyvatel | 28 122 (2013) |
| Hustota zalidnění | 109,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 88300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čapljina (v srbské cyrilici Чапљина) je město na jihovýchodě Bosny a Hercegoviny, v údolí řeky Neretvy. V roce 1991 zde podle sčítání lidu žilo 7 500 obyvatel. Město se nachází v údolí na soutoku řeky Nerevy a Trebižatu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast dnešního města byla dle starořeckých dokumentů[zdroj?] osídlena ilyrskými národy. Poté, co bylo jedno z místních ilyrských království rozvráceno Římskou říší, zde vybudovali římští kolonisté několik osad, které v 3. století př. n. l. vznikly v blízkosti obcí Dretelj, Počitelj a Žitomislići. Jedna z osad, která se nacházela v blízkosti dnešního města, se díky přirozené křižovatce obchodních cest stala důležitým centrem obchodu. Existovalo zde i několik vil bohatých římských občanů.
Slované osídlili tuto oblast v raném středověku. Později bylo spravována oblast dnešního města Benátčany, později připadla středověkému bosenskému státu. Následně byla začleněna do Osmanské říše.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Na ekonomický rozvoj regionu měla značný vliv především strategicky vhodná poloha města ve srovnání se zbytkem Hercegoviny.
Ekonomický útlum se po poslední válce projevil také i vysokou nezaměstnaností, která v roce 2015 dosahovala v Čapljině 23,8 %.[1] Ještě v 80. letech se zde nacházel velký potravinářský podnik Lasta, který zaměstnával až tisíc lidí.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Většina obyvatel města je chorvatské národnosti, žijí zde menšiny Bosňáků a Srbů.[zdroj?] V roce 2013 se z općiny Čapljina přihlásilo 20 538 z 26 157 obyvatel k chorvatské národnosti.[3]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází hlavní silniční tah ze Sarajeva a Mostaru k pobřeží Jaderského moře, které je od města vzdálené jen 20 km. Prochází tudy také železniční trať Sarajevo–Ploče. Do roku 1976 odsud vedla také i trať do Boky Kotorské. Severozápadně od města se nachází i dálnice, která kopíruje známý silniční tah.
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Slobodan Praljak (1945–2017), bosenský Chorvat, souzený Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čapljina na bosenské Wikipedii.
- ↑ [ Statistiky o zaměstnanosti obyvatelstva v FBiH za rok 2015 (bosensky). www.fzzpr.gov.ba [online]. [cit. 2017-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-28. Statistiky o zaměstnanosti obyvatelstva v FBiH za rok 2015 (bosensky)]
- ↑ Článek na portálu klix.ba (bosensky)
- ↑ Výsledky sčítání lidu z roku 2013 (bosensky) (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čapljina na Wikimedia Commons
