Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budova tribunálu v Haagu

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia, ICTY) je zkratka pro Mezinárodní tribunál pro stíhání osob odpovědných za závažná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná v bývalé Jugoslávií od roku 1991 (International Tribunal for the Prosecution of Persons Responsible for Serious Violations of International Humanitarian Law Committed in the Territory of the Former Yugoslavia since 1991).

Tribunál byl ustaven rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 827, přijatou 25. května 1993 a sídlí v Haagu. Do jeho jurisdikce spadají následující zločiny, spáchané na území bývalé Jugoslávie od roku 1991: závažná porušení Ženevských konvencí, porušení válečného práva, genocida a zločiny proti lidskosti. Tribunál soudí pouze jednotlivce, nikoli organizace či vlády. Nejvyšší trest, který může udělit, je doživotní vězení.

K 16. březnu 2006 bylo obžalováno 161 osob, mezi nejznámější patří Milan Babić, Ramuš Haradinaj, Radovan Karadžić, Slobodan Milošević, Ratko Mladić, Goran Hadžić či Naser Orić. Doposud bylo uzavřeno 85 řízení. Soud se výslovně odmítl zabývat šetřením válečných zločinů politiků a vojáků Spojených států amerických a dalších členských zemí NATO. Jeho bývalá předsedkyně Carla del Ponteová ve své vzpomínkové publikaci také potvrdila, že v době její působnosti nebylo soudu umožněno vyšetřovat vážná podezření o obchodu kosovolbánské mafie a UÇK s lidskými orgány zajatých Srbů.

K činnosti soudu zaznívá kritika vztahující se k okruhu obžalovaných. Mnozí cítí nespravedlnost, že obviněné Srby nedoprovázejí do Haagu vysoce postavení Chorvati, Bosňáci, Američané a především kosovští a makedonští teroristé.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Dienstbier, Daň z krve, str. 285, Nakladatelství Lidové noviny

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]