Haagské úmluvy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První mezinárodní mírová konference v Haagu (1899)

Haagské úmluvy z roku 1899 a 1907 jsou úmluvy a mezinárodní deklarace sjednané během dvou mezinárodních mírových konferencí v Haagu v Nizozemí. První mezinárodní mírové konference proběhla v roce 1899 a druhá mezinárodní mírová konference v roce 1907. Společně s ženevskými úmluvami byly formální kodifikací válečného práva včetně válečných zločinů. Třetí konference byla plánována na rok 1914 a později posunuta na roku 1915, ale vzhledem k první světové válce neproběhla.[1] [2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Haagské úmluvy z roku 1899 a 1907 byly prvními multilaterálními smlouvami, které upravovaly vedení války a byly odvozeny z Lieber Code, který byl podepsán a vydán prezidentem Spojených států 24. dubna 1863 během americké občanské války.

Lieber Code byl první oficiální všeobecný právní předpis, který stanovil pravidla pro chování vojsk v období stanného práva; ochrany civilistů a soukromého majetku; braní rukojmí a trestání trestných činů; dezertérů, válečných zajatců; drancování; partyzánů; špionů, příměří a výměny zajatců, podmínečné propuštění bývalých vojáků Konfederace; podmínky příměří a respekt k lidskému životu; atentáty a vraždy vojáků nebo civilistů na nepřátelském území a status osob, které se zúčastnily občanské války proti vládě Spojených států amerických.

Lieber Code byl považován za nejlepší shrnutí mezinárodních obyčejů válečného práva v 19. století a byl převzat ozbrojenými silami dalších států. Bruselská deklarace z roku 1874, která sama nebyla přijata všemi mocnostmi, byla inspirována Lieber Code.[3][4] Ustanovení Haagských úmluv vycházela z Lieber Code.[5][6]

Předmět jednání Haagských konferencí[editovat | editovat zdroj]

Na obou konferencí se vedla jednání týkající se odzbrojení, válečného práva a válečných zločinů. Snahou obou konferencí bylo vytvoření mezinárodního soudu pro povinné arbitrážní řízení k řešení mezinárodních sporů, což bylo považováno za nezbytné k nahrazení instituce války. Tato snaha však selhala na obou konferencích; namísto toho bylo zřízeno dobrovolné forum pro arbitráž, Stálý rozhodčí soud. Většina mocností včetně Spojených států amerických, Spojeného království, Ruska, Francie, Číny a Persie upřednostňovala závaznou mezinárodní arbitráž, ale ustanovení vetovalo několik zemí vedených Německem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hague Conventions of 1899 and 1907 na anglické Wikipedii.

  1. Walther Schücking, The international union of the Hague conferences, Clarendon Press, 1918.
  2. The International Union of the Hague Conferences, strana vi.
  3. Brussels Declaration
  4. Judith Gardam(July 21, 2011). Necessity, Proportionality and the Use of Force by StatesCambridge University Press. ISBN 0-5211-7349-3. 
  5. Paul R. Bartrop and Samuel Totten(November 30, 2007). Dictionary of Genocide [2 volumes]Greenwood. ISBN 0-3133-2967-2. 
  6. Burrus M. Carnahan(March 20, 2008). Lincoln on Trial: Southern Civilians and the Law of WarUniversity Press of Kentucky. ISBN 0-8131-3459-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]