Doba železná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pravěk
Doba bronzová	Doba železná

V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní. U mnoha společností je tato doba spojena rovněž se změnami v technikách zemědělství, v náboženství, či uměleckých technikách.

Doba železná je po době kamenné a bronzové třetí v řadě systému klasifikace pravěkých společností. Její datování se pro jednotlivé geografické regiony liší. Počátky této doby tradičně zařazujeme do 12. století př. n. l. v starověkém Řecku a starověkém Orientu, do 11. století př. n. l. v Indii a mezi 8. století př. n. l. (ve střední) a 6. století př. n. l. (v severní) Evropě.

Za konec doby železné se považuje období nástupu Helenismu a Římského Impéria, popř. období raného středověku v severní Evropě.

Výroba železa má své počátky u kmene Chetitů v Malé Asii asi okolo 1500 př. Kr. Od nich se šířila na Balkán a v průběhu 7. - 6. století př. n. l. pronikla i do střední Evropy.

[editovat] Starší doba železná (halštatská)

Tato doba trvala zhruba mezi lety 700 - 400 př. n. l. kdy převažovala tzv. Bylanská kultura. Dokladem toho je rozvrstvování společnosti. U nás byly nalezeny její pozůstatky v Moravském Krasu.

[editovat] Mladší doba železná (laténská)

Pohybujeme se kolem 400 let př. n. l. až po narození Krista. V této době žila první etnická skupina - Keltové. Pocházeli z indoevropské rodiny. Přišli buď z východní Evropy nebo se vyvinuli. Na území České republiky žil kmen Bójů (odtud latinský název Bohemia - Čechy). Část jich odešla do Itálie. Keltové se vyznačovali stavbou oppid, což byla centra řemeslnické výroby. Vyznávali polyteistické náboženství. Uctívali zvířata. Keltové tvořili kmenové svazky. Pokoušeli se o dobytí Říma. Na přelomu našeho letopočtu přešli do Francie a Německa.

Související články obsahuje Portál Pravěk

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.