Bojové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Migrace Bojů

Bojové byli mocným keltským kmenem, který se skládal z několika větví. Jedna z nich osídlila přibližně ve 4. století př. n. l. střední a severozápadní Čechy, které začaly být později nazývány římskými zeměpisci a historiky zemí Bojů, Bohemií – latinsky Boiohaemum. Další území, která odvozují svůj název od Bojů jsou Bavorsko (Bajuwaren) a Lužice (Bojka).

Bojové na českém území[editovat | editovat zdroj]

Kultura Bojů se lišila od keltské skupiny usídlené v jižních Čechách. Pro ni byly typické mohylové pohřby, zatímco pro Boje kostrové pohřbívání. Nejvýznamnější bojská hradiště (latinsky oppida) se postupně přeměnila ve skutečná města. Bylo to především opiddum u Stradonic (nedaleko Berouna), kde se razily zlaté mince, Závist u Zbraslavi, Staré Hradisko (mezi Boskovicemi a Prostějovem), na Slovensku Bratislava.

Od 2. století př. n. l. byli zdejší Bojové vystaveni nájezdům Germánů, proto část etnika odešla z Čech na území dnešního jihozápadního Slovenska a Rakouska. Na přelomu letopočtu již bylo Keltů v Čechách méně než Germánů. Na Slovensku se udrželi o něco déle.

Další skupiny Bojů[editovat | editovat zdroj]

Jiná skupina Bojů pronikla ve 4.3. století př. n. l. do Itálie do oblasti kolem dnešní Boloně (latinsky Bononia, předešle etrusky Felsina), odkud se v 2. století př. n. l. stáhli do středního Podunají. Kolem roku 60 př. n. l. byli panonští Bojové poraženi Dáky a z větší části se odstěhovali na území dnešního Švýcarska, kde už žily keltské kmeny HelvétůHaeduů. Na jejich území byli příchozí Bojové usazeni Caesarem, který vedl se zdejšími Kelty dlouhé války.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

FILIP, Jan, Keltové ve střední Evropě. Praha 1956