Bologna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bologna (Boloňa)
Bononia
Piazza Maggiore a basilika San Petronio
Piazza Maggiore a basilika San Petronio
Bologna (Boloňa) – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 54 m n. m.
stát: Itálie Itálie
oblast: Emilia-Romagna
provincie: Bologna
Bologna
Red pog.png
Bologna
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 140 km²
počet obyvatel: 382 784 (2011)
hustota zalidnění: 2734 obyv. / km²
správa
oficiální web: http://www.comune.bologna.it
telefonní předvolba: + 51
PSČ: 40100

Bologna [boloɲːa] IPA (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa či Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a její provincie Bologna, toto staré město je také středem oblasti, kde se nejvíce mluví emiliano-romagnolským (Emigliàn e Rumagnôl) dialektem italštiny.

Starobylé univerzitní město je i v současnosti cílem mnoha studentů, kteří mu dodávají kulturní bohatství a nové alternativní názory, jež jí mohou závidět mnohá světová města. Bologna je proslavená také svými věžemi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bolognu založili zhruba v 6. století př. n. l. Etruskové pod jménem Felsina. O 200 let později zde žili keltští Bójové, od nichž má město své (latinské) jméno Bononia. V roce 189 př. n. l. oblast ovládli Římané, kteří z ní vytvořili svoji římskou kolonii, která byla později zpustošena Langobardy a Franky.[1]

Bologna byla jedním z hlavních center obchodu díky síti kanálů, které umožňovaly přepravu velkého množství zboží. Ve středověku se Bologna stala centrem vědění. V roce 1088 byla v Bologni založena univerzita, která je považována za nejstarší v Evropě. V období renesance (od roku 1506)[1] byla významným městem papežského státu.

V Bologni se narodil vynálezce bezdrátového telegrafu Guglielmo Marconi a Luigi Galvani zde při pokusech s žabími stehýnky objevil základní zákony elektrického proudu. 2. srpna 1980 byl na hlavním nádraží spáchán velký bombový útok, známý jako atentát v Bologni.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Bologna se někdy nazývá „Červená Bologna“ kvůli převaze cihlových budov. Historické centrum Bologni je pozoruhodné středověkým rozvržením ulic, věžemi a budovami v odstínech červené a oranžové. Půvab města je umocněn elegantními a početnými podloubími (italsky portici, boloňsky pôrdg). Říká se, že přezdívku „Červená“ si Bologna vysloužila také svojí levicovou politikou. Až do zvolení starosty z pravého středu politického spektra v roce 1999 bylo město historickou baštou socialistů a komunistů. Strany levého středu získaly křeslo starosty zpět v roce 2004.

Univerzita[editovat | editovat zdroj]

Boloňská univerzita byla založena roku 1088 a je patrně nejstarší samosprávnou univerzitou na světě. Její význam spočíval hlavně v tom, že se zde začalo studovat Římské právo, což zásadně ovlivnilo právní kulturu celé Evropy. Ve středověku byla důležitým centrem intelektuálního života. Mezi její absolventy patřil například Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Erasmus Rotterdamský, Mikuláš Koperník nebo Tomáš Becket. Bologna je stále důležitým univerzitním městem pro všechny vědecké obory a během akademického roku se počet obyvatel zvýší ze 400 000 na téměř 500 000.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Historické centrum, památková rezervace o rozloze 142 ha, patří k největším v Evropě a přes poškození bombardováním za války má velké množství středověkých, renesančních i barokních památek. Typická jsou četná podloubí v celkové délce 38 km. Symbolem města jsou „Dvě věže“ (Asinelli o výšce 97 m a šikmá Garisenda, 48 m), spolu s dalšími asi 20 věžemi pozůstatek raně středověkého města, kde jich bylo téměř 100.

Piazza Maggiore je střed města, kde stojí:

  • Gotická basilika San Petronio, založená 1390 a nikdy nedokončená, je délkou 132 m, šířkou 69 m a výškou klenby 45 m pátý největší kostel na světě
  • Palazzo dei Notai

Piazza San Stefano s komplexem sedmi románských kostelů, původně z 5.-8. století, přestavěných v 11. a 12. století:

  • Basilika San Vitale e Agricola
  • Osmiboký chrám Božího hrobu
  • Kostel Ukřižování nebo sv. Jana Křtitele a další

Ve městě je mnoho gotických, renesančních a barokních paláců a řada honosných sloupových náhrobků ze 13.-15. století.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Bologna má mezinárodní letiště G. Marconiho se 6 miliony pasažérů ročně a je významný železniční uzel: hlavní nádraží odbaví asi 5,8 milionu cestujících ročně. Město leží na křižovatce dálnic A 13 a A 14 a blízko dálnice A 1. Městskou dopravu obstarávají trolejbusové a autobusové linky.

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Bologna je vyhlášená svojí kulinářskou tradicí. Místní bohatá kuchyně se vyznačuje jídly z masa a sýrů. Důležitou součástí místního jídelníčku jsou, stejně jako v ostatních městech oblasti Emilia-Romagna, uzeniny z vepřového masa, především prosciutto (šunka) a mortadella. Místními specialitami z těstovin jsou dobře známé tortellini ve vývaru, lasagne a tagliatelle al ragù. Je nutno podotknout, že známé boloňské špagety ve skutečnosti s Bologni nemají nic společného: jsou výmyslem komerční světové kuchyně.

Významné firmy[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bologna, s. 39.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu