Bologna

Bologna (Boloňa); Bologna
poloha
souřadnice:	44° 30' s. š., 11° 21' v. d.
nadmořská výška:	54 m n. m.
stát:	Itálie
oblast:	Emilia-Romagna
provincie:	Bologna
	Bologna
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	140 km²
počet obyvatel:	374 561 (2008)
hustota zalidnění:	2662 obyv. / km²
správa
oficiální web:	www.comune.bologna.it
telefonní předvolba:	+ 51
PSČ:	40100

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Bologna [boloːɲa] IPA (emiliano-romagnolsky Bulaggna; česky Boloňa či Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a její provincie Bologna, toto staré město je také středem oblasti, kde se nejvíce mluví emiliano-romagnolským (Emigliàn e Rumagnôl) dialektem italštiny.

Starobylé univerzitní město je i v současnosti cílem mnoha studentů, kteří mu dodávají kulturní bohatství a nové alternativní názory, jež jí mohou závidět mnohá světová města. Bologna je proslavená také svými věžemi.

Obsah

1 Historie
2 Současnost
3 Kuchyně
4 Univerzita
5 Významné firmy
6 Vývoj počtu obyvatel
7 Osobnosti města
8 Partnerská města
9 Odkazy
- 9.1 Reference
- 9.2 Externí odkazy

[editovat] Historie

Bolognu založili zhruba v 6. století př. n. l. Etruskové pod jménem Felsina. O 200 let později zde žili keltští Bójové, od nichž má město své (latinské) jméno Bononia. V roce 189 př. n. l. oblast ovládli Římané, kteří z ní vytvořili svoji římskou kolonii, která byla později zpustošena Langobardy a Franky.^[1]

Bologna byla jedním z hlavních center obchodu díky síti kanálů, které umožňovaly přepravu velkého množství zboží. Ve středověku se Bologna stala centrem vědění. V roce 1088 byla v Bologni založena univerzita, která je považována za nejstarší v Evropě. V období renesance (od roku 1506)^[1] byla významným městem papežského státu.

V Bologni se narodil vynálezce bezdrátového telegrafu Guglielmo Marconi, v Bologni Luigi Galvani při pokusech s žabími stehýnky objevil základní zákony elektrického proudu.

2. srpna 1980 byl v hlavní železniční stanici města spáchán velký bombový útok, který je známý jako atentát v Bologni.

[editovat] Současnost

Bologna je občas nazývána „Červená Bologna“ kvůli převaze cihlových budov. Historické centrum Bologni je pozoruhodné středověkým rozvržením ulic, věžemi a budovami v odstínech červené a oranžové. Půvab města je umocněn elegantními a početnými podloubími (italsky portici, boloňsky pôrdg). Říká se, že přezdívku „Červená“ si Bologna vysloužila také svojí levicovou politikou. Až do zvolení starosty z pravého středu politického spektra v roce 1999 bylo město historickou baštou socialismu a komunismu. Strany levého středu získaly křeslo starosty zpět v roce 2004.

[editovat] Kuchyně

Bologna je vyhlášená svojí kulinářskou tradicí. Místní bohatá kuchyně se vyznačuje jídly z masa a sýrů. Důležitou součástí místního jídelníčku jsou, stejně jako v ostatních městech oblasti Emilia-Romagna, uzeniny z vepřového masa, především prosciutto (šunka) a mortadella. Místními specialitami z těstovin jsou dobře známé tortellini ve vývaru, lasagne a tagliatelle al ragù. Je nutno podotknout, že známe boloňsnké špagety ve skutečnosti v Bologni neexistují: jsou výmyslem komerční světové kuchyně.

[editovat] Univerzita

Boloňská univerzita byla založena roku 1088 a je nejstarší světovou univerzitou. Její důležitost spočítá převážně ve vlivu na právní kulturu Evropy skrz studium Římského práva. Ve středověku byla důležitým centrem intelektuálního života. Mezi její absolventy patří například Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Erasmus Rotterdamský, Mikuláš Koperník, Tomáš Becket a Roberto Serra (Bertén Sèra). Bologna je stále důležitým univerzitním městem – během akademického roku se počet obyvatel zvýší ze 400 000 na téměř 500 000.

[editovat] Významné firmy

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

[editovat] Osobnosti města

Lucius II. (* ? - † 1145), papež
Svatý Dominik (* cca 1170 - † 1221), kastílský kazatel a zakladatel Řádu bratří kazatelů
Pietro Pomponazzi (* 1462 - † 1525), italský filosof
Ulisse Aldrovandi (* 1522 - † 1605), italský lékař a přírodovědec
Orazio Samacchini (* 1532 - † 1577), italský manýristický malíř
Giacomo Boncompagni (* 1548 - † 1612), italský feudál, nelegitimní syn papeže Řehoře XIII. a umělecký mecenáš
Agostino Carracci (* 1557 - † 1602), italský malíř a grafik
Domenichino (* 1581 - † 1641), italský malíř
Giovanni Battista Triumfetti (* 1656 - † 1708), italský lékař a botanik
Domenico Gabrielli (* 1659 - † 1690), italský barokní skladatel a virtuoz na violoncello
Benedikt XIV. (* 1675 - † 1758), papež
Farinelli (* 1705 - † 1782), italský operný zpěvák, kastrát-soprán
Luigi Galvani (* 1737 - † 1798), italský lékař (anatom, fyziolog) a fyzik
Giuseppe Venturoli (* 1768 - † 1846), italský inženýr
Antonio Bertoloni (* 1775 - † 1869), italský botanik
Cesare Mattei (* 1809 - † 1896), italský šlechtic, spisovatel, politik, homeopat a známý léčitel
Giovanni Kminek-Szedlo (* 1828 - † 1896), italský egyptolog českého původu
Giosuè Carducci (* 1835 - † 1906), italský básnik, držitel Nobelovy ceny
Olindo Guerrini (* 1845 - † 1916), italský básník
Ottorino Respighi (* 1879 - † 1936), italský skladatel a muzikolog
Giorgio Bassani (* 1916 - † 2000), italský romanopisec, básník a esejista
Pier Paolo Pasolini (* 1922 - † 1975), italský básník, spisovatel, scenárista, novinář, režisér a herec
Giorgio Francia (* 1947), bývalý italský automobilový závodník a účastník Formule 1
Pierluigi Collina (* 1960), bývalý italský fotbalový rozhodca
Alessandro Zanardi (* 1966), italský automobilový závodník, bývalý pilot Formule 1
Christian Vieri (* 1973), italský fotbalový útočník
Loris Capirossi (* 1973), italský motocyklový závodník
Elisa Cusma (* 1981), italská atletka, běžkyně
Simone Bolelli (* 1985), italský tenista