Pier Paolo Pasolini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pier Paolo Pasolini

Pier Paolo Pasolini [pazolíny] (5. března 1922, Bologna, Itálie - 2. listopadu 1975, Ostia, Itálie) byl italský básník, spisovatel, scenárista, novinář, filozof, režisér a herec. Byl významnou osobností veřejného a politického života a jeho účast v něm vyvolávala četné kontroverze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání získal na Boloňské univerzitě, kde studoval historii a literaturu, po ukončení studií pracoval jako učitel.

Ačkoli pocházel z vojenského, profašisticky orientovaného prostředí, sám se zapojil do antifašistického hnutí a koncem 40. let vstoupil do italské komunistické strany. V 50. letech měl pro svou homosexualitu, ke které se veřejně hlásil, potíže s italskými úřady a vydání jeho knihy Darmošlapové v r. 1955 vyvolalo skandál. I komunistická kritika ji přijala chladně a Pasoliniho později vyloučila ze svých řad. Ten se však nikdy nepřestal považovat za marxistu (nikoliv za komunistu [1]). V 60. letech, když začaly jeho filmy získávat světovou proslulost a sbírat ocenění, se stal pro italskou společnost přijatelnějším. Za jeho vraždu byl odsouzen sedmnáctiletý Giuseppe Pelosi, ten ale v r. 2005 zpochybnil oficiální verzi vyšetřování a naznačil možné politické souvislosti umělcovy smrti.[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

Hrdinové v jeho dílech jsou zpravidla lidé žijící na okraji společnosti, což vedlo k častému používání jazyka lůzy.

  • 1955 - Darmošlapové (Ragazzi di vita) - popis poválečného života mladých italských bezdomovců, kteří si na živobytí vydělávají krádežemi (do češtiny přeložil Zdeněk Frýbort v roce 1975)
  • 1959 - Zběsilý život (Una vita violenta) - tematicky navazuje na Darmošlapy, zde popisuje partu výrostků z římského předměstí, kteří si vydělávají a vedou obdobný život jako hrdinové z předešlé knihy (do češtiny přeložil Radovan Krátký v roce 1965)
  • 1962 - Il sogno di una cosa
  • 1962 - Nečisté skutky - Amado Mio (Atti Impuri - Amado Mio, do češtiny přeložili Jiří Pelán a Irena Kurzová v roce 1999)
  • 1965 - Alì dagli occhi azzurri
  • 1975 - Scritti corsari (Korzárské spisy, eseje, č. v souboru Zuřivý vzdor, Praha 2011)
  • 1976 - Lettere luterane (Luteránské listy, eseje, č. v souboru Zuřivý vzdor, Praha 2011)
  • 1992 - Petrolio - nedokončené dílo

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Celovečerní filmy[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku byl ovlivněn neorealismem, postupem času začal zpracovávat náboženskou tématiku. Ve svých pozdních filmech pak často zobrazoval násilí, mnohdy sahal i po motivech sadismu a nebál se realistického zobrazování sexu. Pro zvýšení efektu některých scén kombinoval amatérské herce s profesionálními.

  • 1961 - Accattone
  • 1962 - Mamma Roma
  • 1964 - Evangelium sv. Matouše (Il Vangelo secondo Matteo)
  • 1966 - Dravci a vrabci (Uccellacci e uccellini)
  • 1967 - Oidipus král (Edipo re)
  • 1968 - Teoréma (Teorema)
  • 1969 - Médea (Medea)
  • 1969 - Vepřinec (Porcile)
  • 1970 - Dekameron (Il Decameron)
  • 1972 - Canterburské povídky (I Racconti di Canterbury)
  • 1974 - Kytice z tisíce a jedné noci / Arabské noci (Il Fiore delle mille e una notte)
  • 1975 - Salò aneb 120 dnů Sodomy (Salò o le 120 giornate di Sodoma) - adaptace 120 dnů Sodomy, zasazená na konec druhé světové války. V mnoha státech zakázáno cenzurou.

Krátkometrážní a povídkové filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 1962 - Tvaroh (Ro.Go.Pa.G.) - povídkový film, na němž pracovali s Pasolinim i Rossellini, Gregoretti a Godard
  • 1964 - La Mura di Sana - krátkometrážní dokument ze středního Jemenu
  • 1965 - Il Padre selvaggio
  • 1967 - Le Streghe - povídkový film
  • 1967 - Che cosa sono le nuvole? - krátkometrážní komedie z divadelního zákulisí
  • 1968 - Capriccio all'italiana - povídkový film
  • 1969 - Amore e rabbia - povídkový film

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 1963 - Zuřivost (La Rabbia)
  • 1964 - Hovory o lásce (Comizi d'amore)
  • 1964 - Obhlídka exteriérů v Palestině (Sopraluoghi in Palestina per il vangelo secondo Matteo)
  • 1970 - Appunti per una Orestiade africana
  • 1972 - Dodici dicembre 1972

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. zdroj?
  2. Cataldi, Benedetto (2005-05-05): Pasolini death inquiry reopened

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pier Paolo Pasolini ve Wikimedia Commons