1971

Seznam historických výročí

2. tisíciletí

Aktuality

◄   19. st. • 20. století
◄◄   ◄   1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975   ►   ►►

1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Události

1971
Doprava 1971 v loďstvech 1971 v dopravě 1971 v letectví Kultura 1971 v hudbě Sport

Československo

• V kanadském Torontu založili Josef Škvorecký se svou ženou Zdenou Salivarovou exilové nakladatelství '68 Publishers.

• 3. ledna – Pracující závodu ČKD Tatra Smíchov představili prototyp soupravy typu R1 pro pražské metro. Celkem byly vyrobeny dvě prototypové jednotky, které se však nedochovaly. Ještě v roce 1971 bylo rozhodnuto, že v pražském metru budou místo nich jezdit sovětské soupravy Ečs.
• 25. – 29. května – V Průmyslovém paláci v Praze se již v plně normalizačním duchu uskutečnil 14. sjezd KSČ, který schválil plán 5. pětiletky na roky 1971 – 1975. Došlo k velkým kádrovým změnám v ÚV KSČ. Mimořádný vysočanský sjezd strany ze září 1968 byl prohlášen za neplatný.
• 12. července – Místopředseda federální vlády Ján Gregor uvedl v Praze na Spořilově do provozu první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic o délce 23 km. Souběžně byl otevřen přivaděč z Mirošovic do Benešova na silnici č. 3 směrem do Tábora a Českých Budějovic, který odvedl tranzitní dopravu ze staré benešovské silnice.
• 27. – 29. července – Na zasedání RVHP v Bukurešti byl přijat Komplexní program prohlubování spolupráce mezi členskými státy, jehož naplňování vedlo v následujících letech Československo k dalšímu hospodářskému zaostávání za státy Západní Evropy.
• 1. září – Na katastru Hájů v Praze 4 bylo započato s výstavbou největšího panelového sídliště v Čechách – Jižního Města.
• 26. – 27. listopadu – Po 7 letech se konaly všeobecné volby do Federálního shromáždění, do obou národních rad a do všech stupňů národních výborů. Ke dni voleb bylo rozšířeno území Brna o 9 obcí.
• 9. prosince – Prezident republiky Ludvík Svoboda jmenoval novou federální vládu vedenou Lubomírem Štrougalem. Předsednictvo České národní rady jmenovalo vládu ČSR vedenou Josefem Korčákem. Předsednictvo Slovenské národní rady jmenovalo vládu SSR vedenou Petrem Colotkou.

Demografický vývoj v Česku

1971
Střední stav obyvatel	9 830 602
Narození	155 233
Zemřelí	122 375
Přirozený přírůstek	31 805
Přírůstek stěhováním	2 490
Celkový přírůstek	34 295

Svět

• 1. ledna – Rudolf Gnägi se stal prezidentem Švýcarska
• 1. ledna – Zákaz reklamy na cigarety v televizi v USA
• 2. ledna – Zákaz reklamy na cigarety v rozhlase v USA
• 2. ledna – V Glasgow během paniky umírá 66 fotbalových fanoušků.
• 15. ledna – Byla ukončena výstavba Asuánské přehrady
• 25. ledna – V Ugandě po nekrvavém převratu převzal moc Idi Amin. Dosavadní prezident Milton Obote byl svržen.
• 25. ledna – V Indii vznikl nový stát Himáčalpradéš (18. indický stát).
• 2. února – Ramsarská úmluva o mokřadech
• 4. února – Firma Rolls-Royce zkrachovala a byla znárodněna.
• 7. února – Zavedení volebního práva pro ženy ve Švýcarsku
• 7. února – V italském městě Tuscania během zemětřesení zahynulo 31 lidí.
• 7. února – Polský politik Władysław Gomułka rezignoval na všechny své funkce.
• 20. února – Tornáda v americkém státě Mississippi zabila 74 lidí.
• 26. února – Generální tajemník OSN U Thant vyhlašuje den jarní rovnodennosti jako Den Země.
• 12. března – Vojenský převrat v Turecku
• 12. března – Háfiz al-Asad se stává prezidentem Sýrie.
• 18. března – V Peru se lavina kamení zřítila do jezera Yanahuani a zabila 200 lidí.
• 23. března – Generál Alejandro Lanusse se po vojenském převratu ujímá moci v Argentině.
• 26. března – Bangladéš vyhlásil nezávislost
• 5. dubna – Erupce sopky Etna na Sicílii.
• 8. dubna – Pokus o převrat v Laosu
• 17. dubna – Libye, Sýrie a Egypt podepsaly dohodu o konfederaci.
• 19. dubna – Sovětský svaz vypustil první orbitální stanici Saljut 1
• 19. dubna – V Sierra Leone byla vyhlášena republika.
• 21. dubna – Zemřel haitský diktátor François Duvalier a moci se ujímá jeho syn Jean-Claude Duvalier.
• 24. dubna – 5 000 lidí ve Washingtonu a 125 000 v San Franciscu protestuje proti válce ve Vietnamu.
• 24. dubna – 85 metrů vysoká vlna tsunami zaplavila japonské ostrovy Rjúkjú
• 25. dubna – Franz Jonas byl znovuzvolen rakouským prezidentem
• 25. dubna – Todor Živkov byl znovuzvolen do čela Bulharské komunistické strany.
• 26. dubna – Kvůli násilným demonstracím turecká vláda v 11 provinciích včetně Ankary vyhlašuje "stav ohrožení státu".
• 3. května – Walter Ulbricht byl ve funkci generálního tajemníka Sjednocené socialistické strany Německa vystřídán Erichem Honeckerem. Walter Ulbricht zůstává prezidentem NDR.
• 12. května – Zemětřesení u tureckého města Burdur
• 16. května – Pokus o státní převrat v Egyptě
• 22. května – V Turecku zemřelo při zemětřesení okolo 1 000 lidí a asi 10 000 lidí zůstalo bez přístřeší.
• 23. května – Při leteckém neštěstí v na letišti v Rijece zahynulo 78 lidí, většinou britských turistů.
• 27. května – Rumunské dopravní letadlo bylo uneseno do Vídně
• 28. května – Portugalsko vystoupilo z UNESCO.
• 6. června – Sovětský svaz vypustil kosmickou loď Sojuz 11
• 10. června – USA ukončily obchodní embargo uvalené na Čínu.
• 14. června – Norsko začalo těžit ropu v Severním moři.
• 17. června – Japonsko a USA se dohodli o vrácení kontroly nad Okinawou Japonsku.
• 29. června – Při přistání kosmické lodi Saljut 1 zemřela celá posádka
• 4. července – Michael S. Hart vydává první elektronickou knihu, která se stane základem pozdějšího Projektu Gutenberg.
• 5. července – Byla snížena věková hranice z 21 na 18 pro voliče v USA.
• 10. července – Pokus o převrat v Maroku.
• 11. července – V Chile byly znárodněny měděné doly.
• 16. července – Španělský diktátor Francisco Franco jmenuje prince Juana Carlose svým nástupcem.
• 17. července – Itálie a Rakousko podepsali smlouvu o ukončení sporů kolem jižního Tyrolska.
• 19. července – Jižní věž Světového obchodního centra v New Yorku dosáhla výšky 415 m a stala se druhou nejvyšší budovou na světě.
• 19. července – Pokus o převrat v Súdánu.
• 26. července – Apollo 15 odstartovalo k letu na Měsíc. Šlo o čtvrtý let, při kterém lidé vystoupili na povrch Měsíce.
• 30. července – Posádka Apolla 15 přistála na Měsíci
• 30. července – Při střetu japonského dopravního letadla Boeing 727 se stíhačkou North American F-86 zemřelo všech 162 cestujících.
• 1. srpna – George Harrison v New Yorku uspořádal Koncert pro Bangladéš pro 4000 diváků.
• 6. srpna – Zatmění Měsíce
• 7. srpna – Apollo 15 přistálo v Pacifiku s problémy, kdy se neotevřel jeden ze tří padáků.
• 14. srpna – Bahrajn vyhlásil nezávislost na Velké Británii
• 15. srpna – Počet britských vojáků v Severním Irsku byl zvýšen na 12 500.
• 25. srpna – Pohraniční srážky na hranicích Ugandy a Tanzanie
• 3. září – Katar vyhlásil nezávislost
• 4. září – Během přistání ve sněhové bouři ve městě Juneau na Aljašce narazil Boeing 727 na skálu a všech 111 lidí na palubě zahynulo.
• 13. září – Čínský vojevůdce Lin Piao se s letadlem zřítil v Mongolsku, když se snažil uprchnout z Číny do Sovětského svazu před obviněním přípravy státního převratu
• 13. září – Policie ukončila vzpouru vězňů ve věznici Attica, při které zahynulo 32 vězňů a 11 dalších osob.
• 18. září – Austrálie a Nový Zéland se rozhodli stáhnout svá vojska z Vietnamu.
• 21. září – Katar, Bhútán a Bahrajn se staly členy Organizace spojených národů
• 26. září – V Kodani založeno Svobodné město Christiania.
• 28. září – Maďarskému kardinálovi Józsefu Mindszenty, který od roku 1956 nemohl opustit ambasádu USA v Budapešti, bylo umožněno opustit zemi.
• 29. září – V indickém státu Urísa zabil cyklón okolo 10 000 lidí.
• 1. října – Představen funkční prototyp počítačové tomografie
• 7. října – Omán se stal členem Organizace spojených národů
• 10. října – V rakouských parlamentních volbách zvítězila Sociálně demokratická strana vedená Brunem Kreiskym.
• 11. října – John Lennon vydává skladbu Imagine
• 12. října – Začaly čtyřdenní oslavy 2500. výročí trvání íránské monarchie
• 19. října – Otevření metra v Mnichově
• 21. října – Kongo oficiálně přijalo nový název Zair
• 23. října – Firma Daimler-Benz oznámila vývoj airbagu
• 14. listopadu – Papežem Koptské pravoslavné církve se stal Šenuda III.
• 14. listopadu – Začíná vysílat rozhlasová stanice Stimme der DDR určené pro obyvatele Západního Německa.
• 15. listopadu – Intel představil první mikroprocesor Intel 4004.
• 9. prosince – Spojené arabské emiráty se staly členem Organizace spojených národů
• 18. prosince – Poslední dvě turbíny byly instalovány na Krasnojarskou přehradu. Stává se největší vodní elektrárnou na světě.
• 20. prosince – Založena organizace Lékaři bez hranic
• 24. prosince – Giovanni Leone byl vyhlášen jako vítěz italských prezidentských voleb. Funkce se ujal o pět dní později.
• 29. prosince – Velká Británie opustila vojenskou základnu na Maltě.

• 1. světový romský sjezd; Londýn
• Dom Mintoff se stal předsedou vlády; Malta
• Čína se stala členem OSN
• Mezinárodní železniční unie zavedla nové značení lokomotiv
• USA (v souvislosti s válkou ve Vietnamu) zrušily volnou směnitelnost dolaru
• Nigérie vstoupila do Organizace zemí vyvážejících ropu
• Austrálie vstoupila do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
• Manáma se stala hlavním městem Bahrajnu

Vědy a umění

• byla publikována první verze Pascalu (programovací jazyk)
• na sovětském experimentálním zařízení tokamak je dosaženo podmínek příznivých pro řízenou jadernou fůzi

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku - Dénes Gábor
• Nobelova cena za chemii - Gerhard Herzberg
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Earl W. Sutherland, Jr.
• Nobelova cena za literaturu - Pablo Neruda
• Nobelova cena míru - Willy Brandt
• Nobelova cena za ekonomii - Simon Kuznets

Narození

Martina Kociánová

Česko

• 1. ledna – Bobby Holík, český hokejista
• 2. ledna – David Jařab, český režisér a dramatik
• 3. ledna – Alice Nellis, česká režisérka
• 8. ledna – Jaroslav Miller, český historik
• 9. ledna – Radim Fiala, český herec
• 12. ledna – Daniel Takáč, český moderátor
• 27. leden – Libor Uher, český horolezec
• 28. leden – Martina Kociánová, česká moderátorka a sopranistka
• 29. leden – Pavel Liška, český herec
• 1. února - Michael C. Hall, americký herec
• 14. únor – Marek Dobeš, český režisér, producent a scenárista
• 22. únor – Ondřej Giňa, moderátor České televize
• 25. únor – Tomáš Pitr, český podnikatel
• 2. března
  • Roman Čechmánek, český hokejový brankář
  • Karel Rada, český fotbalista
• 13. března – Tomáš Matonoha, český herec
• 23. března – David Vodrážka, český politik
• 13. dubna – Robert Tamchyna, český novinář
• 21. dubna – Jiří Macháček, český archeolog
• 22. dubna – Miloš Holaň, český hokejista
• 27. května – Vilma Kadlečková, česká spisovatelka
• 2. června – Kateřina Jacques, česká politička
• 17. června – Marie Koldinská, česká historička
• 25. června – Robert Reichel, český hokejista
• 11. červenec – Petra Jungmanová, česká herečka, zpěvačka a moderátorka
• 22. červenec – Jiří Vilímek, český malíř a sochař
• 29. červenec – Dana Morávková, česká herečka a moderátorka
• 31. srpen – Tereza Maxová, česká modelka
• 11. září – Aleš Jungmann, český fotograf
• 13. září – Marek Daniel, český herec
• 17. září – Klára Pollertová-Trojanová, česká herečka
• 22. září – Soňa Boštíková, česká horolezkyně
• 23. října – Bohuslav Sobotka, český politik
• 28. října – Vladimír Hudáček, český hokejový brankář
• 23. listopad – Martina Vrbová, česká moderátorka
• 29. listopad – Klára Melíšková, česká herečka
• 22. prosince – Pavlína Wolfová, česká redaktorka a moderátorka
• 28. prosince – Barbora Munzarová, česká herečka
• Bohdan Pomahač, plastický chirurg

Erykah Badu

Svět

• 14. ledna – Lasse Kjus, norský lyžař
• 1. února – Tommy Salo, švédský hokejový brankář
• 26. února – Erykah Badu, americká soulová zpěvačka
• 27. února – Derren Brown, britský mentalista
• 27. březen – David Coulthard, skotský automobilový závodník
• 31. březen
  • Pavel Bure, ruský hokejista
  • Ewan McGregor, skotský herec a producent
• 4. června
  • James Callis, britský herec
  • Joseph Kabila, prezident Demokratické republiky Kongo
• 9. dubna – Jacques Villeneuve, kanadský automobilový závodník
• 12. dubna – Shannen Doherty, americká herečka
• 10. července – Nathan Cox, americký režisér videoklipů
• 12. srpen – Pete Sampras, americký tenista
• 2. září – Kjetil André Aamodt, norský lyžař
• 13. září – Stella McCartney, britská módní návrhářka, dcera Paula McCartneyho
• 17. září – Ian Whyte, britský basketbalista a herec
• 18. září – Lance Armstrong, americký cyklista
• 10. října – Markus Heitz, německý spisovatel fantasy
• 20. říjen - Snoop Dogg, americký Rapper, producent, herec,
• 23. října – Alex Hitzinger, technický ředitel týmu Formule 1 Scuderia Toro Rosso
• 29. října – Winona Ryder, americká herečka
• 23. listopadu – Martin Kollár, slovenský fotograf
• 2. prosince – Francesco Toldo, italský fotbalista

Úmrtí

Česko

• 26. ledna – Vincenc Šťastný, český hudební skladatel, klavírista a pedagog (* 20. ledna 1885)
• 15. února – Vlasta Kálalová, česká lékařka (* 26. říjen 1896)
• 17. února – Michal Mareš, český spisovatel (* 22. ledna 1893)
• 20. února – Jan Procházka, český spisovatel (* 4. února 1929)
• 26. února – Josef Berg, český hudební skladatel (* 8. března 1927)
• 1. března – František Hrubín, český spisovatel (* 17. září 1910)
• 12. dubna – Josef Gruss, český herec (* 9. března 1908)
• 26. června – Rudolf Luskač, český spisovatel (* 21. prosince 1899)
• 6. července – Bohdan Lacina, český malíř (* 15. února 1912)
• 9. července – Evžen Markalous, český lékař (* 19. dubna 1906)
• 18. července – František Marek, český architekt (* 26. listopadu 1899)
• 26. července – Edvard Cenek, český spisovatel a fotograf (* 18. března 1904)
• 5. srpna – Josef Stanislav, český klavírista, hudební skladatel a publicista (* 22. ledna 1897)
• 15. srpna – Zbyněk Žába, český egyptolog (* 19. června 1918)
• 31. srpna – František Vladimír Foit, český sochař, etnograf a cestovatel (* 20. listopadu 1900)
• 22. září – Josef Otto Novotný, český novinář (* 1. února 1894)
• 28. září – Bohuslav Reynek, český básník (* 31. května 1892)
• 6. října – Viliam Široký, československý premiér (* 31. května 1902)
• 30. října – Osvald Chlubna, český hudební skladatel a pedagog (* 22. července 1893)
• 16. listopadu – Josef Kainar, český básník (* 29. června 1917)
• 21. listopadu – Josef Košťálek, český fotbalista (* 31. srpna 1909)
• 5. prosince – Jiří Grossmann, český herec, zpěvák, textař a instrumentalista (* 20. července 1941)
• 9. prosince – Jan Rejsa, český básník a spisovatel (* 16. září 1896)
• 11. prosince – Karel Konrád, český spisovatel (* 28. března 1899)

Svět

• 8. března – Harold Lloyd, americký filmový herec-komik a producent (* 20. dubna 1896)
• 6. dubna – Igor Fjodorovič Stravinskij, ruský skladatel (* 17. června 1882)
• 21. dubna – François Duvalier, haitský diktátor (* 14. dubna 1907)
• 1. července – William Lawrence Bragg, fyzik (* 31. března 1890)
• 3. července – Jim Morrison, hudebník, zpěvák skupiny The Doors (* 8. prosince 1943)
• 6. července – Louis Armstrong, americký hudebník (* 4. srpna 1901)
• 3. srpna – Walter Owen Bentley, spoluzakladatel světoznámé firmy Bentley (* 16. září 1888)
• 11. září – Nikita Sergejevič Chruščov, sovětský politik (* 17. dubna 1894)

Hlavy států

Evropa:

• Československo - prezident Ludvík Svoboda
• SFR Jugoslávie - Josip Broz Tito
• Bulharská LR - Todor Živkov
• Maďarská lidová republika - János Kádár (generální tajemník MSDS)
• Rumunsko - Nicolae Ceaușescu
• Rakousko - Franz Jonas
• NDR
  • Walter Ulbricht (Generální tajemník SED)
    • vystřídal jej 3. 5. Erich Honecker
  • Willi Stoph (předseda státní rady)
• NSR
  • Willy Brandt (kancléř)
  • Gustav Heinemann (prezident)
• Polská lidová republika
  • Edward Gierek
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie - prezident Georges Pompidou
• Španělsko - Francisco Franco
• Vatikán - papež Pavel VI.

Ostatní:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína - (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
• USA - prezident Richard Nixon
• OSN/UN - U Thant