1973
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 2. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 ► ►►
Obsah |
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události [editovat]
| 1973 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Československo [editovat]
| 1973 | |
| Střední stav obyvatel | 9 919 519 |
|---|---|
| Narození | 182 953 |
| Zemřelí | 124 437 |
| Přirozený přírůstek | 57 313 |
| Přírůstek stěhováním | 4 615 |
| Celkový přírůstek | 61 928 |
- papež Pavel VI. zveřejnil jmenování biskupa Trochty kardinálem
- 1. ledna – Československá pošta zavedla poštovní směrovací čísla, která slouží pro strojovou identifikaci dodací pošty, a která zjednodušila a urychlila poštovní služby.
- 16. ledna – Na Ministerstvu spravedlnosti Slovenské socialistické republiky v Bratislavě spáchal invalidní důchodce Ondrej Chámovský bombový útok. Po vstupu do budovy se pachatel dožadoval jednání s ministrem spravedlnosti ohledně průtahů při soudním jednání o výši odškodného za utrpěný pracovní úraz. Pracovník sekretariátu ministerstva se s pachatelem snažil vyjednávat, avšak po neprofesionálním zásahu Veřejné bezpečnosti a samotného ministra spravedlnosti vyjednávání selhalo a Chámovský odpálil s sebou přinesenou výbušninu. Na místě zahynul pachatel a pracovník sekretariátu, další pracovník ministerstva spravedlnosti byl těžce zraněn. [1]
- 19. února – Na letišti v Praze – Ruzyni havarovalo ruské letadlo Tupolev Tu-154 na lince Moskva – Praha. Po dopadu na dohled od haly letiště se stroj vzňal. Katastrofu nepřežilo 66 lidí vč. několika členů doprovodné kapely zpěvačky Evy Pilarové. [2]
- 22. února – Jako součást dokončované Severojižní magistrály v Praze byl uveden do provozu Nuselský most, tehdy pod názvem Most Klementa Gottwalda. Jeho dokončení výrazně usnadnilo spojení oblasti Krče a Pankráce s centrem města a zároveň do Prahy zaústilo šestiproudovou kapacitní komunikaci pokračující od Spořilova jako dálnice D1. V tubusu mostu pod vozovkou je vedena trasa metra C.
- 28. února – Při letecké havárii u Štětína v Polsku zahynul federální ministr vnitra Radko Kaska.
- 16. – 18. března – V Sokolově se pod patronací Socialistického svazu mládeže konal první ročník festivalu Politická píseň – nesoutěžní přehlídka interpretů angažovaných písní uspořádaná při příležitosti 25. výročí Vítězného února.
- 22. března – Federální shromáždění zvolilo podruhé prezidentem republiky Ludvíka Svobodu.
- 9. května – Československá televize zahájila pravidelné barevné vysílání.
- 10. července – Psychicky narušená dvaadvacetiletá Olga Hepnarová úmyslně najela nákladním vozem Praga RN do skupiny osob čekajících na tramvajovém ostrůvku v Praze 7 na Strossmayerově náměstí. Následkům zranění podlehlo celkem 8 osob. Jako motiv svého činu uvedla Hepnarová touhu po pomstě společnosti. V roce 1974 byla Městským soudem v Praze odsouzena k trestu smrti a v roce 1975 popravena.
- 23. července – Ozbrojený vojín základní služby Antonín Daněk zběhl v nočních hodinách ve značně podnapilém stavu z kasáren v Kroměříži a ukradeným vojenským transportérem vyrazil značnou rychlostí směrem na Zdounky, Střílky, Bučovice a Rousínov. V obcích způsobil materiální škody. Z Rousínova, kde vykradl trafiku, pokračoval ve směru Vyškov, Bohdalice a Bučovice. V zatáčce u Bohatých Málkovic se transportér převrátil. Ozbrojený vojín se vydal pěšky směrem k obci. Po cestě se střetnul s vozidlem Útvaru civilní obrany Bučovice, jehož posádku pod pohrůžkou zastřelením přinutil vystoupit. Na křižovatce u obce Kojátky ho dostihla další vozidla bučovické posádky s nedostatečně vyzbrojenými a informovanými vojáky. Daněk zahájil proti vozidlům ostrou palbu, při níž usmrtil 3 osoby. Poté pod pohrůžkou zastřelení přinutil vystoupit osádku okolo projíždějícího osobního auta, které uloupil a vrátil se domů, do Cvrčovic u Zdounek. Za spáchané činy byl Vyšším vojenským soudem v Táboře odsouzen k trestu smrti. [3]
- 21. září – Na vrcholu Ještědu nad Libercem byl slavnostně otevřen televizní vysílač a hotel s restaurací ve tvaru rotačního hyperboloidu, dílo libereckého architekta Karla Hubáčka. Stavba je od roku 2005 Národní kulturní památkou.
- 25. září – V reakci na vojenský puč a nástup k moci fašistického diktátora Augusta Pinocheta přerušilo Československo diplomatické styky s Chile.
- 1. října – Byl ukončen provoz na poslední úzkorozchodné trati na Ostravsku.
- 16. listopadu – V československých kinech měla premiéru filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka natočená v koprodukci s NDR. V hlavních rolích vystoupili Libuše Šafránková a Pavel Trávníček.
- 24. listopadu – V prostoru železniční stanice Kolín vybuchla odstavená cisterna Spolany Neratovice uchovávající pravděpodobně kapalný chlór (nicméně druh plynu není dodnes zcela zřejmý, existují i domněnky, že se jednalo o některý z bojových plynů). Přibližně 3 tuny plynu unikly do ovzduší a zamořily i přilehlý objekt nádraží. 138 osob se přiotrávilo, 8 lidí následkům otravy podlehlo. [4] K nehodě došlo naštěstí až okolo 18. hodiny, kdy se v prostoru nádraží pohybovalo již menší množství lidí.
- 11. prosince – V Praze byla podepsána Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a NSR. Nejvýznamnějším bodem jejího obsahu bylo uznání Mnichovské dohody z roku 1938 za neplatnou. Smlouva přispěla alespoň k částečnému zlepšení vztahů obou států, byly obnoveny diplomatické styky.
- 13. prosince – V ubytovně n. p. Plastimat na sídlišti Východ v Tachově došlo v nočních hodinách k výbuchu svítiplynu a k rozsáhlému požáru, kterému podlehlo 47 lidí.
Svět [editovat]
- 1. ledna – Evropské hospodářské společenství (EHS) se rozšířilo o Velkou Británii, Irsko a Dánsko.
- 11. září – generál Augusto Pinochet převzal vojenským převratem moc v Chile
- 6. října – Jomkipurská válka
- Norsko odmítlo členství v EU (referendum)
- spuštěna Eurodicautom – databáze obsahující terminologii EU
- Karel XVI. Gustav korunován švédským králem
- vznik World Taekwondo Federation (WTF)
- Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč; Afghánistán
- Ekvádor členem Organizace zemí vyvážejících ropu
- Nový Zéland členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- První větší ropný šok po letech poválečného hospodářského rozkvětu
Vědy a umění [editovat]
- James Gordon Farrell dostal Man Booker Prize dostal za Obléhání Krišnapuru
- 7. března – poprvé pozorována Kohoutkova kometa
- 6. dubna – NASA vypustila vesmírnou sondu Pioneer 11
- 14. května – NASA vypustila svoji první družicovou stanici – Skylab
- Byla natočena pohádka Tři oříšky pro Popelku
- pro počítače vytvořeno grafické uživatelské rozhraní WIMP v laboratořích firmy Xerox
- Zdeněk Podskalský natáčí filmový muzikál Noc na Karlštejně
- Světovou módu mezi mládeží již po několik let ovládají džínsy a džínsové komplety.
- V Praze se uskutečňuje mezinárodní módní přehlídka zemí RVHP.
Nobelova cena [editovat]
- Nobelova cena za fyziku - Leo Esaki, Ivar Giaever
- Nobelova cena za chemii - Ernst Otto Fischer, Geoffrey Wilkinson
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - Karl von Frisch, Konrad Lorenz, Nikolaas Tinbergen
- Nobelova cena za literaturu - Patrick White
- Nobelova cena míru - Henry Kissinger, Le Duc Tho (cenu odmítl)
- Nobelova cena za ekonomii - Wassily Leontief
Narození [editovat]
Česko
- 15. ledna – Tomáš Galásek, český fotbalista
- 6. února – Aleš Valenta, český sportovec
- 7. února – Andrej Anastasov, český redaktor
- 15. února – Kateřina Neumannová v Písku, česká lyžařka
- 17. března – Radůza, česká zpěvačka
- 24. března – David Moravec, český hokejista
- 30. března – Jan Koller, český fotbalista
- 25. dubna – Pavel Šporcl, český houslista
- 10. května – Zuzana Koubková, česká autorka historických románů z prostředí přemyslovského státu
- 24. května – Vladimír Šmicer, český fotbalista
- 25. června - Milan Hnilička, český hokejový brankář
- 6. července - Petr Gazdík (herec), český divadelní herec
- 27. září – Vratislav Lokvenc, český fotbalista
- 1. listopadu – Alice Bendová, česká modelka, herečka a moderátorka
- 10. listopadu – Patrik Berger, český fotbalista
- 5. prosince – Vít Bárta, český podnikatel a politik
Svět
- 14. ledna – Giancarlo Fisichella, italský pilot formule 1
- 18. února - Claude Makélélé - francouzský fotbalista
- 26. února - André Tanneberger alias ATB - světový trance Dj
- 24. května - Ruslana Lyžyčko, ukrajinská zpěvačka
- 25. července - Daniel Lloyd Davey - vokalista metalové skupiny Cradle of Filth
- 19. září – Cristiano da Matta, brazilský pilot formule 1
- 11. listopadu - Jason White, americký kytarista
- 24. prosince – Stephenie Meyerová, americká spisovatelka
- Margot Abascalová, francouzská herečka
- 26. července – Kate Beckinsale, americká herečka
Úmrtí [editovat]
Česko [editovat]
- 1. ledna – František Běhounek, český fyzik, cestovatel a spisovatel (* 28. října 1898)
- 11. ledna – Rudolf Kubín, český hudební skladatel a rozhlasový režizér (* 10. ledna 1909)
- 25. ledna – Jan Čep, český spisovatel (* 31. prosince 1902)
- 31. března – Ota Pavel, český prozaik a novinář (* 2. července 1930)
- 13. dubna – Karel Böhm, český právník, hudební skladatel a dirigent (* 12. ledna 1890)
- 7. května – Egon Hostovský, český spisovatel (* 23. dubna 1908)
- 11. května – Josef Holub, český houslový virtuos a hudební skladatel (* 23. února 1902)
- 13. června – František Suchý Pražský, český hudební skladatel a spisovatel; sběratel a upravovatel lidových písní (* 21. dubna 1891)
- 3. července – Karel Ančerl, český dirigent (* 11. dubna 1908)
- 24. července – Jaroslav Pejša, český hudební skladatel (* 3. listopadu 1909)
- 14. září – Hubert Slouka, český astronom a popularizátor astronomie (* 6. února 1903)
- 9. října – Jiří Štaidl, český písňový textař, hudebník, divadelní manažer a scenárista (* 22.ledna 1943)
- 18. října – Otakar Sedloň, český akademický malíř (* 30. srpna 1885)
- 13. prosince – Josef Knap, český spisovatel (* 28. července 1900)
Svět [editovat]
- 18. února - Frank Costello, americký organizovaný zločinec (* 26. ledna 1891)
- 30. března – Yves Giraud Cabantous, francouzský automobilový závodník (* 8. září 1904)
- 8. dubna – Pablo Picasso, španělský malíř (* 25. října 1881)
- 28. dubna - Clas Thunberg, finský rychlobruslař, pětinásobný olympijský vítěz 1924 - 1928 (* 5. dubna 1893)
- 11. května – Lex Barker, americký herec (* 8. května 1919)
- 10. června – Erich von Manstein, německý polní maršál (* 24. listopadu 1887)
- 20. července – Bruce Lee, americký herec (* 17. listopadu 1940)
- 1. srpna - Gian Francesco Malipiero, italský hudební skladatel (* 18. března 1882)
- 6. srpna – Fulgencio Batista, kubánský diktátor (* 16. ledna 1901)
- 8. srpna - Charles Daniels, americký plavec, čtyřnásobný olympijský vítěz 1904 - 1908 (* 24. března 1885)
- 2. září – John Ronald Reuel Tolkien, spisovatel, lingvista, tvůrce knihy Pán prstenů (* 3. ledna 1892)
- 11. září – Salvador Allende, chilský prezident, spáchal sebevraždu při státním převratu (*26. června 1908)
- 23. září – Pablo Neruda, chilský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 12. července 1904)
- 29. září – Wystan Hugh Auden, britský básník (* 21. února 1907)
- 17. října – Ingeborg Bachmann, rakouská spisovatelka (* 25. června 1926)
- 25. října – Abebe Bikila, etiopský atlet, dvojnásobný olympijský vítěz v maratonu (* 7. srpna 1932)
- 26. října – Semjon Michajlovič Buďonnyj, ruský sovětský vojevůdce, hrdina ruské občanské války (* 25. dubna 1885)
- 1. prosince – David Ben Gurion, izraelský politik, první premiér samostatného Izraele (* 16. října 1886)
- 25. prosince – Gabriel Voisin, francouzský průmyslník, průkopník letectví (* 5. února 1880)
Hlavy států [editovat]
Evropa:
- Československo - prezident Ludvík Svoboda
- SFR Jugoslávie - Josip Broz Tito
- Bulharská LR - Todor Živkov
- Maďarská lidová republika - János Kádár (generální tajemník MSDS)
- Rumunsko - Nicolae Ceaușescu
- Rakousko - Franz Jonas
- NDR - Erich Honecker (Generální tajemník SED)
- Willi Stoph (předseda státní rady)
- NSR
- Willy Brandt (kancléř)
- Gustav Heinemann (prezident)
- Polská lidová republika
- Litevská SSR – Antanas Sniečkus
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
- (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
- Francie - prezident Georges Pompidou
- Španělsko - Francisco Franco
- Vatikán - papež Pavel VI.
Ostatní:
- Japonsko – Císař Šówa
- Čína - (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
- USA - prezident Richard Nixon
- OSN/UN - Kurt Waldheim
Reference [editovat]
- ↑ http://kriminalistika.eu/muzeumzla/teror/teror.html
- ↑ http://technet.idnes.cz/serial-ruske-letadlo-tupolev-tu-154-poslala-k-zemi-na-ruzyni-spatna-ergonomika-a-chyba-pilotu-gym-/tec_technika.aspx?c=A120218_164823_tec_technika_sit
- ↑ http://vyskovsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/zbesila-jizda-skoncila-masakrem20090410.html
- ↑ http://www.ipoint.cz/zpravy/4913335-jak-to-vlastne-bylo-s-uniky-chloru-ve-spolane-unipetrol-komentuje-vysledky-hloubkove-proverky/