Kojátky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kojátky
Obecní úřad Kojátky (2009)

Obecní úřad Kojátky (2009)

90px|pečeť obce Kojátky pečeť

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0646 593150
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Bučovice
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 5,67 km²
počet obyvatel: 341 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 249 m
PSČ: 685 01
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Kojátky 155
68501 Bučovice
starosta / starostka: Lubomír Pukl
Oficiální web: http://kojatky.cz
E-mail: oukojatky@tiscali.cz
Kojátky na mapě
Kojátky
Red pog.png
Kojátky
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kojátky (původní název Kojatka, Kojetice) jsou obec ležící 3 km na severovýchod od města Bučovice. Patří do správního obvodu Bučovice a leží v okresu VyškovJihomoravském kraji. Roku 1942 byla obec administrativně i katastrálně spojena se sousední osadou Šardičky. Na území obce leží i zaniklá osada Kaštanov. V roce 1986 došlo k administrativnímu spojení s Bučovicemi. Od roku 1992 jsou Kojátky opět samostatnou obcí.

Kojátky leží v nadmořské výšce 249 m n. m. v předhůří Ždánického lesa, pod pahorky Reblovna a Výrová (297 a 305 m n. m.). Protéká jimi Kojátecký potok ústící do potoka Žlebového, jenž ústí do řeky Litavy. Na jihovýchodě od obce leží celoevropsky významná lokalita Černecký a Milonický hájek.

V obci stojí kojátecký zámek, který byl původně tvrzí ze 16. století, na návsi je postavena kaplička a v části Kaštanov je socha Jana Nepomuckého. Kojátkami prochází modrá turistická značka, která vede z Bučovic přes Orlovickou vrchovinu až do města Vyškov.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Vyjádření vlastníka panství z 6. dubna 1671 ke stížnosti na jeho útlak poddaných v Kojátkách

Obec se od pravěku[1] nachází v osídlené zemědělské oblasti na severních svazích údolí řeky Litavy a jejích pravostranných přítoků s částmi chráněné krajinné oblasti Černecký a Milonický hájek[2]. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Vlastnictví obce a panství je od konce 14. století zaznamenáno v Moravských zemských deskách.[3][4] Dekády kolem poloviny 17. století, tedy třicetiletá válka, střet Švédů s Polsko-Litevskou unií 1655–1660, válečná účast Sedmihradského vévodství v Polsku i tažení osmanských Turků východní Evropou roku 1672, přinesly celkový hospodářský úpadek severní a východní části Evropy. Vliv válek na hospodářství a stav populace na Moravě pak byl zvláště ničivý. Zhruba v poslední třetině 17. století se hospodářské poměry na Moravě postupně zlepšovaly. Povětšinou zpustlé oblasti se postupně osídlovaly novými osadníky a stabilizovali se vlastníci panství. Od roku 1660 vlastnili obec a panství Kojátky příslušníci rodu Sedlnických z Choltic.[5] První souvislejší přiznávací list vrchnosti (neboli první lánová visitace) je pro Kojátky datován 20. ledna 1668 a pečetěn Janem Štefanem Sedlnickým. V soupisu je 14 usedlostí a celková rozloha polností 246 měřic, při revizi 16. května 1673 je to již 17 usedlostí. V Tereziánském katastru z 15. září 1749 to je 20 usedlostí a 640 měřic obdělávaných pozemků.

Po smrti Jana Štefana Sedlnického na jaře 1693 jeho synové Antonín František a Vilém Hynek 25. listopadu 1693 panství prodali rytíři Bernardu Bravanskému z Chobřan (1666–1722). Jeho dcera Johana je pak převedla na manžela Jana Rudolfa Říkovského, a ten posléze v roce 1714 přikoupil vesnici Šardičky za 18 000 zl. Jan R. Říkovský se dožil požehnaného věku 90 let a zemřel v Kojátkách 22. června 1748. Správy panství se ujala opět jeho manželka Johana rozená Bravantská. Ta ještě 15. září 1749 podepsala soupis Tereziánského katastru, ale v té době byla již zřejmě nemocná, nezvládala hospodaření panství, a to zbankrotovalo. Paní Johana podlehla tuberkulóze 27. května 1753 v Kojátkách. Panství koupil v dražbě za částku 48 650 zl. v roce 1754 Karel Josef baron Polzer. Z průvodních záznamů při revizi Tereziánského katastru 19. dubna 1755 vyplynulo, že nájemci pozemků v Šardičkách mají oproti sousedům v Kojátkách mírnější robotní povinnosti a nižší daně. To hodlal nový majitel Karel Josef Polzer upravit v neprospěch Šardičanů. Vzniklým sporem s hrozbou vzpoury se zabývala komise Brněnského kraje, která provedla na místě šetření a sepsala o tom zápis z 21. dubna 1755, ve kterém je také uložena výpověď dvou zástupců ze Šardiček, včetně jejich vlastnoručních podpisů. Rebelie byla zažehnána.

Koncese na provoz pivnice a vinárny v Kojátkách dům č. 22 z 24.2.1856

Když Karel Josef Polzer v roce 1779 zemřel nemaje dětí, panství se ujal jeho příbuzný Arnošt svobodný pán Locella a poté Locellův syn Karel. V tomto období se realizoval zákup rolnických usedlostí poddaným do dědičné držby za ceny odstupňované podle stávajících rozloh obhospodařovaných polností (např. půllán za 50 zl. chalupa za 20 zl.). Podmínkou zápisu držby bylo zaplacení smluvní ceny do 6 let. Ze zápisů o splátkách je patrné, že dluhy byly vesměs splátkami uhrazeny do roku 1787. Ke dni 6. června 1803 je zapsána změna vlastnictví panství, které za 95 000 zl. koupila Terezie kněžna z Arenberka rozená Windischgrätzová. Ta hospodářství vedla až do 4. května 1832, kdy jej od ní odkoupil rytmistr Jan z Mannerů. Nový majitel v roce 1834 přestavěl zámeček na jednoduchou jednopatrovou budovu s kaplí, v níž se nacházel obraz Matky Boží Čenstochovské (obraz byl později darován Městskému muzeu Bučovice). Správa velkostatku byla převedena do Bohdalic a v Kojátkách zůstala jen pověřená hospodářská správa. V držbě rodu Mannerů zůstalo panství až do roku 1908. Poslední majitel říšský rytmistr Arnošt Manner nechal jedno křídlo s kaplí v zámečku přestavět na sýpku a ubytovnu čeledínů.

V roce 1810 byla v Kojátkách a společně i pro Šardičky založena obecná škola, od roku 1874 pak působila jako dvojtřídní. Stavební rozšíření bylo provedeno nákladem Arnošta rytíře Mannera. Škola působila asi do roku 1938. Po jejím zrušení bylo školství soustředěno v Bučovicích.[6]

Sign.:Jan Stephan Sedlinický 1668, Johana Říkovská 1749, Arnošt sv.pán Locella 1782
Počet žáků v obecní škole Kojátky
Skolní rok 1876/77 1886/87 1895/96 1896/97 1906/7 1916/17 1926/27 1930/31
Počet žáků 85 131 120 102 118 145 81 88
Bývalý statek Kojátky-Šardičky, Vlastivěda moravská II. místopis Moravy[7]

Při první pozemkové reformě nové Československé republiky v roce 1921 byl statek zestátněn. V soupisu pozemkové reformy měl alodiální statek Kojátky–Šardičky zapsáno celkem 241 ha polností. Státní pozemkový úřad v roce 1922 přidělil části velkostatku 38 občanům Kojátek a Šardiček na rozšíření zahrad a stavební místa. Další dělení statku proběhlo v roce 1924 včetně převodu majetku na obec. Jako poslední majitel zámečku v Kojátkách je uváděna rodina Rýmerů. V roce 1930 statek zanikl.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Zaniklá retenční nádrž

Profil krajiny kolem Kojátek je typický erozně denudačním reliéfem s erozními plošinami, široce zaoblenými rozvodnými hřbety a rozevřenými úvalovitými a neckovitými údolími. Místo umožňuje snadné obdělávání půdy, takže bylo obhospodařováno od pravěku. Pozemky v katastru se rozkládají na severních svazích řeky Litavy a jejich pravostranných přítoků vinoucích se v zvlněném terénu. Úrodnost a produkční možnosti půdy jsou dány geologickým charakterem podloží z flyšových karbonátových pískovců ždánické jednotky, překrytých úrodnou sprašovou vrstvou. Odlesnění působí silnou závislost úrody na vodních srážkách, které se v průběhu staletí značně lišily.

Nelesní společenstva jsou zastoupena širokolistými teplomilnými trávníky, které jsou druhově pestré s výskytem řady dnes ohrožených druhů. Z dostupných dat je zřejmé, že celkově vyšší intenzita dešťů od konce 17. století (malá doba ledová) až asi do konce 19. století vytvářela pro zdejší obce dobré podmínky pro rozvoj zemědělství. Stabilizoval se i biotop krajiny, který navazuje na chráněný krajinný útvar Černecký a Milonický hájek. Na západním svažitém okraji obce byly retenční nádrže, které však v sušším období, zhruba od konce 19. století až dodnes, zanikly. Vodní mlýn, který zde stával, byl zbořen v roce 1912.

Oblast Kojátek se v novověku stala zásobovacím zázemím větších okolních měst Bučovic, Vyškova, Slavkova a Koryčan, kde se od konce 17. století intenzivnějí rozvíjel průmysl, řemesla a obchod. Zároveň ale také byla oblastí často zasaženou nájezdy a drancováním při různých vojenských taženích Moravským úvalem či jeho jižní částí Moravskou bránou na jih do oblasti Panonie. Byla zde také krátká nepříznivá období, která vedla k neúrodě a hladomoru, například v letech 1771–1772.

Správa[editovat | editovat zdroj]

Kaplička na návsi

Obec je součástí Jihomoravského kraje a okresu Vyškov. Ve znaku, používaném zhruba od r.1800, je symbol radlice a srpu s nápisem SIGILIUM AVF KOJATKA. Ke konci 19. století obec spravovala obecní devítičlenná rada, v čele byl starosta. V letech 1873–1903 byl starostou František Ženatý, do roku 1909 Jan Ševčík, 1909–1912 Josef Novák, do 1923 František Vlaha, do 1927 Vilém Tesař a posléze až do 1931 František Pukl.

V současnosti se v místních volbách volí 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2010–2014 byla v Kojátkách volební účast 68.27 %[8] a zastupitelstvo utvořila dvě sdružení nezávislých kandidátů.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Kojátky jsou zemědělskou obcí, jež měla v roce 1930 asi 470 obyvatel převážně české národnosti. O třicet let později v roce 1960 vzrostl počet obyvatel na 531 osob (i se Šardičkami), 258 mužů a 273 žen.[4] Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 349 obyvatel (součet je uveden i se Šardičkami), z toho 182 mužů a 167 žen.[9] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní, 300 obyvatel se hlásí k národnosti české, 46 k národnosti moravské a dva lidé k národnosti slovenské.[9]

Vývoj počtu obyvatel Kojátek a Šardiček od roku 1791
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1947 1960 2001 2006
Populace 189 234 322 291 335 341 372 410 457 470 398 531 349 341
Zdroj: Kniha – Vlastivěda moravská Vyškovsko[4]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Obec Kojátky přísluší k římskokatolické farnosti Bučovice náležící do slavkovského děkanátu. Farním kostelem je bučovický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Matriky narozených, oddaných a zemřelých jsou archivovány od roku 1735[10]. Podle cenzu z roku 2001 se k víře hlásí 153 obyvatel, z toho 144 k římskokatolické církvi, dva k Českobratrské církvi evangelické a dva k Pravoslavné církvi.[9]

Doprava, průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Pečeť hospodářské správy statku Kojátky z r.1836

V Kojátkách byl od roku 1556 až do 1880 prosperující pivovar, palírna a chmelnice, dva mlýny, jeden vodní a jeden větrný (funkční až do 1926) a kolem roku 1750 zde byla i fungující koželužna. Hostinec „U tří zajíců“ a s ním spojený vodní mlýn byly zbourány až v roce 1912. Po smrti Jana Rudolfa Říkovského v Kojátkách 22. června 1748 se panství ocitlo v dluzích a 31. dubna 1754 bylo v aukci prodáno Josefu Polzerovi. V 19. století až do první pozemkové reformy 1921 bylo panství součástí velkostatku Bohdalice ve vlastnictví rodu Mannerů.[10] V Kojátkách pak působila hospodářská správa pro přilehlé statky.

V období asi od roku 1870 až do začátku První světové války se obci hospodářsky relativně dařilo. Pivovar ukončil práci v roce 1880, počátkem 20. století, v důsledku nedostatku vodních zdrojů, zanikl vodní mlýn (zbourán 1912). Na druhé straně zemědělské produkty nacházely odbyt zejména v blízkých Bučovicích. Významná byla výstavba a provoz železnice (1887) z Brna k Vlárskému průsmyku,[11] budovaly se kvalitnější silnice. Působil zde i Spořitelní a záloženský spolek a Dobrovolná hasičská jednota. První světová válka a zejména její závěrečné období přineslo obyvatelům hlad a vyčerpání veškerých zásob. Další rozvoj obce se zmrazil na příštích zhruba deset let.

Dopravní obslužnost je v současnosti zajištěna silnicí 2. třídy II/431 (VyškovBohdaliceBučoviceŽdánice) s odbočkou na Kojátky silnicí 3. třídy III/4317. Po východní hranici katastrálního území prochází silnice 2. třídy II/429 (Bohdalice – NesoviceKoryčanyOsvětimany). V obci jsou vybudovány čtyři autobusové zastávky Kojátky – rozc.3.0 (z), Kojátky – Kaštanov, Kojátky – dědina a Kojátky – Šardičky. Autobusovou dopravu zajišťuje linkový spoj Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje s č. 644 (Bučovice – Kojátky)[12] a č. 156 (Bučovice – Vyškov).[13]

Památky a turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Socha svatého Jana Nepomuckého v části obce Kaštanov, kamenná barokní skulptura z 18. století.
  • Kaplička na návsi
  • Pomník padlým za obecním úřadem
  • Zámek Kojátky – původně tvrz ze 16. století, v roce 1834 jednopatrová přestavba s kaplí a s obrazem P.Marie Čenstochovské, (obraz je uložen v Muzeu Bučovice).
Severní pohled od Kojátek; v pozadí vlevo Bohaté Málkovice, ve středu vrch Reblovna nadmořská výška 296,6 m.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROCHÁZKA, Alois, CHLEBORÁD M. , KALOUSEK F. Předvěká pohřebiště v Šardičkách u Bučovic. Brno : [s.n.], 1927. Dep. knihovna Arch.ústav AV ČR, sign. B0220. Kapitola Pravěk.  
  2. Evropsky významná lokalita Černecký a Milonický hájek [online]. Praha: MZP, [cit. 2009-10-06]. Dostupné online.  
  3. KRATOCHVÍL, Augustin. Bývalý statek Kojátky-Šardičky. Budišov : archiv Muzeum Bučovice, 1931. Ev.č.P246.  
  4. a b c NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 352 a 353.  
  5. Rod Sedlnických z Choltic [online]. Sedlnice: Městský úřad Sedlnice, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-12]. Dostupné online.  
  6. Město Bučovice [online]. Bučovice: Město Bučovice, [cit. 2009-10-06]. Dostupné online.  
  7. KRAMOLIŠ, Čeněk. Vlastivěda moravská II. místopis Moravy, bučovský okres. Brno : Muzejní spolek Brno, 1900.  
  8. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Praha: Český statistický úřad, 8.12.2010. Dostupné online.  
  9. a b c Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-03-01, [cit. 2008-03-22]. Dostupné online.  
  10. a b Moravský zemský archiv [online]. Brno: Moravský zemský archiv Brno, 2005, [cit. 2009-10-06]. Dostupné online.  
  11. TIHELKA, Karel. Bučovické domy před třicetiletou válkou a jejich majitelé. Bučovice : Muzejní spolek v Brně, 1968.  
  12. Spoj IDS JMK č. 644 [PDF]. IDS JMK, [cit. 2009-09-22]. Dostupné online.  
  13. Spoj IDS JMK č. 156 [PDF]. IDS JMK, [cit. 2009-09-22]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  
  • KRATOCHVÍL, Augustin. Bývalý statek Kojátky-Šardičky. Budišov : archiv Muzeum Bučovice, 1931. Ev.č.P246. S. 1-18.  
  • KRAMOLIŠ, Čeněk. Vlastivěda moravská II. místopis Moravy, bučovský okres. Brno : Muzejní spolek Brno, 1900.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]