Lysovice
| Lysovice | |
|---|---|
Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0646 593281 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Vyškov (CZ0646) |
| obec s rozšířenou působností: | Vyškov |
| pověřená obec: | Vyškov |
| historická země: | Morava |
| katastrální území: | Vyškov |
| katastrální výměra: | 5,29 km² |
| počet obyvatel: | 265 (1. 1. 2012) |
| domů | 103 |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 12′ 48″ s. š., 16° 58′ 1″ v. d. |
| nadmořská výška: | 270 m |
| PSČ: | 682 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Lysovice 68 682 01 Vyškov 1 |
| starosta / starostka: | Gryc Zdeněk |
| Oficiální web: http://www.obeclysovice.eud.cz E-mail: obec-lysovice@cbox.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
 multimediální obsah na Commons |
|
Lysovice (původně se psaly Lissowitz)[1] jsou obec Jihomoravského kraje ležící v jižní části okresu Vyškov. Nacházejí se 11 km jižně od města Vyškov u silnice z Rostěnic do Kučerova v nadmořské výšce 270 m n. m. Obec s 262 obyvateli je půdorysně tzv. návesní silnicovka, kterou protéká Lysovický potůček ústící do Rostěnického potoka. Nad jih od obce ční kopec Větrník (394 m n. m.).[2]
Obec Lysovice byla až do 2. světové války součástí německého ostrůvku v okrese Vyškov. Po válce byli Němci z Lysovic vystěhováni a obec byla nově osídlena českými rodinami. Je zde historická památková zóna s domy se žudry a filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.[3]
Dnešní obec je součástí mikroregionu Větrník, v obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství.[3]
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o Lysovicích pochází z roku 1465, kdy je obec uvedena v souvislosti s placením poplatků olomouckému biskupství pod názvem Lissowicz. Další dochovaná zmínka je záznam o vlastnictví Lysovic dominikánkami od svaté Kateřiny v Olomouci, které obec drželi v roce 1519. Podle tehdejších příjmení obyvatel lze soudit, že převážná část osadníků byli Němci, zřejmě potomci německých kolonistů, které na Vyškovsko uvedli na konci 13. století páni z Obřan.[4] Dominikánskému klášteru obec náležela až do roku 1685, kdy se stal jejím novým majitelem Dominik Ondřej hrabě z Kounic. Ten upravil lysovickým roboty a připojil obec k slavkovskému panství.[2]
V roce 1718 bylo v obci zaznamenáno 43 usedlostí s převážně německým obyvatelstvem. Lysovičtí Němci se živili hlavně zemědělstvím a navíc si přivydělávali povoznictvím do Polska. Pozemkové knihy se dochovaly od roku 1807. Roku 1822 bylo v Lysovicíh 54 usedlostí. První německá škola v obci vznikla v roce 1846.[2] Nová německá škola byla původně jednotřídní, v roce 1918 navýšila svou kapacitu díky přeložení německé měšťanské školy.[2]
Z původních německých spolků lze zmínit zejména spolek hasičů z roku 1880, dále pak chovatelský z roku 1911, pěvecký a malozemědělský spolek z roku 1924. V obci též působila německá organizace Bund der Deutschen.[5]
Ve volbách v období první republiky v obci dominovaly německé strany: v roce 1929 vyhrála volby Německá křesťansko sociální strana lidová, v roce 1935 pak Sudetoněmecká strana. Při osvobozování 20. dubna 1945 byly Lysovice zasaženy sovětskými bombardéry, které prováděly nálety na německé pozice na Vyškovsku.[6] Po druhé světové válce byli Němci z Lysovic vystěhováni a obec osídlily české rodiny. Ve volbách po roce 1946 zvítězila před komunisty a sociálními demokraty Československá strana lidová. Záhy v již čistě české obci byla otevřena česká škola, později i škola mateřská.[5]
Obecní správa a politika [editovat]
Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Lysovicích volební účast 72.77%[7] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů):[8]
| Volby 2006 | Počet hlasů | Počet mandátů | |
|---|---|---|---|
| Nezávislí kandidáti | 994 | 7 | |
Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 237 obyvatel, z toho 125 mužů a 112 žen.[9] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 194 obyvatel se hlásí k národnosti české a 41 k národnosti moravské. Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 144, přičemž 135 věřících k římskokatolické církvi.
| Vývoj počtu obyvatel Lysovic od roku 1791 | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1791 | 1834 | 1854 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1930 | 1947 | 1960 | 2001 | 2006 |
| Populace | 322 | 381 | 394 | 398 | 397 | 424 | 420 | 433 | 438 | 477 | 413 | 237 | 262 |
| Zdroj: Kniha - Vlastivěda moravská Vyškovsko[2] | |||||||||||||
Školství a kultura [editovat]
Škola (německá jednotřídka) byla založena v roce 1846. V roce 1918 sem byla přeložena z Vyškova německá měšťanka. Česká obecná škola byla otevřena v roce 1945 a mateřská škola v roce 1946. Dnes v Lysovicích škola není, žáci navštěvují ZŠ v Rostěnicích. V obci je filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Obec je tak přifařena do Kučerova. Kostel se nachází v severovýchodní části obce, za objektem je situován hřbitov.[2]
Pro konání kulturních akcí je možné využívat sál s kapacitou 120 míst, který se nachází v budově Kulturního domu. Knihovna v obci je v budově Obecního domu v Lysovicích.[10]
V obci je sportovní areál, který provozuje Tělovýchovná Jednota Lysovice. Tento areál stojí v severovýchodní části obce. Dále pak je v obci jedno oplocené hřiště pro volejbal a košíkovou. Na návsi též stojí tělocvična a nové hřiště pro děti.[10]
Doprava, průmysl a zemědělství [editovat]
V obci se nachází areál bývalého zemědělského střediska, jenž v dnešní době zemědělským účelům již neslouží a je využíván jen ke skladování. Tento areál je v pásmu hygienické ochrany vyhlášené v roce 1989 pro zemědělské družstvo Rozvoj Rostěnice - středisko Lysovice. Mezi tímto areálem a obcí jsou umístěny nefunkční betonové silážní věže, které nejsou využívány a chátrají.[10]
Dopravní obslužnost je zajištěna silnicí 3. třídy III/4316 Rostěnice - Zvonovice - Lysovice. Ta se v Rostěnicích připojuje na stykovou křižovatku tvaru „T“ se silnicí III/4314. Silnice III/4314 křižuje II/430 Brno - Holubice - Rousínov úrovňovou křižovatkou.[10] V obci je vybudována jedna autobusová zastávka, jenž zároveň slouží jako turistické odpočívadlo. Autobusovou dopravu zajišťuje jeden linkový spoj z Vyškova do Lysovic. Tento spoj je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[11]
Na katastrálním území Lysovic se nenalézají žádné areály průmyslové nebo stavební výroby. Nacházejí se zde jen provozovny drobné výroby jako je autoservis nebo sídlo firmy pro zemní a stavební práce.[12]
Památky a turistické zajímavosti [editovat]
- Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně se začal stavět v roce 1923 a byl vysvěcen 2. srpna 1924
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi je barokní kamenná socha z roku 1732
- Barokní boží muka z poloviny 18. století
- Domy se žudry (Historická vesnická památková zóna) čísla popisná 15-17, 21, 23, 26, 33, 39, 40, 45, 72 a 76
- Kamenný kříž u kostela
- Kamenný kříž při cestě do Kučerova
- Památník Sovětské armády na návsi odhalený 6. června 1975
Region [editovat]
Rekreace a cestovní ruch [editovat]
Obec Lysovice není díky zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Krátkodobým cílem v obci jsou zejména památkově hodnotné prostory a církevní objekty. Přes obec prochází červená turistická značka ze Skalice nad Svitavou až do Starého Města u Uherského Hradiště. V úseku z Vyškova do Bučovic je tato turistická cesta díky bezlesnému úseku poměrně málo využívaná. Její označník stojí uprostřed návsi poblíž nově zbudovaného turistického odpočívadla.[10]
Mikroregion Větrník [editovat]
Svazek obcí mikroregionu Větrník byl zaregistrován 20. listopadu 2000 a tvoří jej celkem 8 obcí: Rostěnice-Zvonovice, Bohdalice-Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany a Tučapy.[13] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná rozvojová pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu apod. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Rostěnicích-Zvonovicích. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, poté správní rada, dozorčí rada a jednatel.[14]
Reference [editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 303.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. s. 370 - 371.
- ↑ a b Obec Lysovice [online]. www.vetrnik-obce.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Nekuda str. 76 - 77.
- ↑ a b Historie obce [online]. Obec Lysovice, 2006, rev. 2008, [cit. 2008-05-03]. Dostupné online.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. s. 173.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí [online]. Lysovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Lysovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Lysovice: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-03-01, [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Územní plán obce Lysovice návrh [online]. Město Vyškov, 2008, rev. 2011, [cit. 2008-05-09]. Dostupné online.
- ↑ IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Firmy Lysovice [online]. www.Firmy.cz, 2008, rev. 2011, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Svazek obcí Větrník []. www.RISY.cz, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Mikroregion "Větrník" [online]. Obec Rostěnice-Zvonovice, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-07]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.
