Račice-Pístovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Račice-Pístovice
Pohled na Račický zámek

Pohled na Račický zámek

znak obce Račice-Pístovicevlajka obce Račice-Pístoviceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0646 593516
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Vyškov
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 18,86 km²
počet obyvatel: 1146 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 340 m
PSČ: 683 05
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Račice 72
68305 Račice-Pístovice
starosta / starostka: Lubomír Pospíšil
Oficiální web: http://www.racice-pistovice.cz
E-mail: racice.pistovice@worldonline.cz
Račice-Pístovice na mapě
Račice-Pístovice
Red pog.png
Račice-Pístovice
Části obce (2)
Račice, Pístovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Račice-Pístovice (původně Ratzici) jsou obec Jihomoravského kraje ležící v severozápadní části okresu Vyškov s 1050 obyvateli. Obě vesnice jsou spojeny od roku 1960 v jednu obec Račice-Pístovice. Nachází se 9 km severozápadně od města Vyškov v údolí říčky Rakovec na úpatí Drahanské vrchoviny.[1]

Po sloučení byla v obci zahájena výstavba čistírny odpadních vod a také byla provedena plynofikace obou částí vsí. Stojí zde základní škola dvoutřídka, mateřská škola, obecní úřad i pošta. Obcím dominuje Račický zámek stojící na kopci nad vesnicí Račice. Obec je též rekreačním a odpočinkovým místem okolo Pístovické riviéry.[2]

Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina. V obci je pár podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, rekreaci a zemědělství.[2]

Historie obce[editovat | editovat zdroj]

Historie obce Račice-Pístovice se začíná psát v roce 1227, kdy nalézáme v testamentu Kojaty z Hněvína Mostu první písemnou zmínku o Račicích. V roce 1960 došlo ke sloučení Račic s Pístovicemi v jednu obec, nesoucí název Račice-Pístovice. V roce 1996 byla zahájena výstavba čistírny odpadních vod. V roce 1999 začala plynofikace obou částí obcí, která byla v následujícím roce dokončena.[2]

Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]

jsou popisovány vyhláškou takto[3]:

V heraldicky pravém modrém poli je umístěn zlatý vpravo kráčející jelen vyrůstající z dělící čáry nesoucí parohy o čtyřech výsadách, který byl odjakživa součásti obecní pečeti. V levém zeleném poli je umístěno šikmé stříbrné břevno a pod ním stříbrná radlice špičkou dolů postavená, ostřím vlevo otočená, která symbolizuje zemědělský charakter obce. Ve stejných barvách je nesen i obecní prapor, jenž tvoří čtyři vodorovné pruhy v barvách modré, žluté, bílé a zelené.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec náleží k Jihomoravskému kraji a je jedním z bývalých městysů v okrese Vyškov. V místních volbách je voleno 15 členů obecního zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jednoho místostarostu a další členy obecní rady, která má dohromady 5 členů.

Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Račicích-Pístovicích volební účast 61,07%[4] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci ČSSD, Moravané, KSČM, Nezávislí a KDU-ČSL):[5][6]

VOLBY 2006 POČET HLASŮ POČET MANDÁTŮ
ČSSD 1 509 4
KSČM 1 498 3
KDU-ČSL 1 434 3
Nezávislí 1 330 3
Moravané 1 085 2

Obyvatelstvo a náboženství[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 1018 obyvatel, z toho 497 mužů a 521 žen.[7] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 774 se hlásí k národnosti české, 182 k národnosti moravské a 6 k národnosti slovenské.[8]
Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 327, z toho k římskokatolické církvi 293 věřících. Druhá v pořadí, Církev československá husitská, zde má 4 věřící, všechna ostatní vyznání méně než čtyři.

Vývoj počtu obyvatel Račice-Pístovice [9]
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1947 1960 2001 2006
Počet obyvatel 538 708 702 809 861 942 929 953 909 876 812 1399 1018 1050[10]

Doprava, průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Autobusová zastávka a socha Immaculaty v pozadí

V minulém století mělo račické panství rozlohu 2725 ha. Obyvatelé se živili převážně polním hospodářstvím, prací v lese, v kamenolomech, na pile, ve mlýně a na velkostatku. Z řemeslných oborů zde bývalo nejvíce rozšířeno soukenictví. Ještě za první republiky zde fungovala ruční tkalcovna, mlýn a jeden kamenolom. Po válce v Račicích působilo lidové družstvo uměleckých řemesel, truhlářská provozovna a pekárna.[11] Dnes v obci působí pila, pekárna, několik rekreačních zařízení a hostinců. Dále se tu nachází základní škola jednotřídka se dvěma ročníky, mateřská škola, obecní úřad a pošta.[12]

Zemědělské družstvo s pastvinářskou farmou bylo založeno v roce 1950 a obhospodařovalo přibližně 250 ha půdy. Po sloučení obcí bylo k družstvu připojeno i JZD Pístovice se 40 ha půdy.[11]

V roce 1922 byla v obci zahájena autobusová doprava a to na trati Vyškov - Krásensko. V šedesátých letech zde již jezdilo 12 spojů ve směrech na Brno, Vyškov a Blansko.[11] Dnes je veřejná doprava zajišťována autobusy ČSAD Vyškov do Vyškova, do Brna (přes Bukovinku a Ochoz) a do Adamova.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

S obcí Račice je svým narozením spojena řada slavných a významných osobností, následující tabulka zachycuje některé z nich:

Jméno nar. zem. povolání
Alois Hudec 1908 1997 absolutní mistr světa v nářaďovém tělocviku z Paříže roku 1931 a olympijský vítěz v rozporu na kruzích z Berlína roku 1936
Alois Kotzmann 1868 1938 průkopník hasičského hnutí v Rakousko-Uhersku
ThDr. František Bulla 1868 1929 český papežský komoří, biskupský rada, předseda Ústřední jednoty Raiffeisenek, člen správní rady Moravské banky
Ing. Karel Šrogl 1860 1938 dlouholetý správce račického panství a lesnický odborník habsburské monarchie
Josef Matěj Šrogl 1861 1924 učitel a významný hudební skladatel, jenž zemřel v Jakartě
Vladimír Šťastný 1919 1997 hudební skladatel známý především v Japonsku.

Region[editovat | editovat zdroj]

Mikroregion Drahanská vrchovina[editovat | editovat zdroj]

Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován již v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice.[13] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[14] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Obecní úřad v Lulči. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí svazku. Svazek obcí Drahanská vrchovina vstoupil dne 22. června 2006 do Národní sítě zdravých měst.[15]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficiální stránky obce Račice-Pístovice [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2006, rev. 2008, [cit. 2008-04-01]. Dostupné online.  
  2. a b c d Více o Račicích [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.  
  3. Obec Račice [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-19]. Dostupné online.  
  4. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Račice-Pístovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  5. Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Račice-Pístovice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  6. Složení zastupitelstva [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.  
  7. Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Račice-Pístovice: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-03-01, [cit. 2008-01-16]. Dostupné online.  
  8. Ostatní národnosti byly zastoupeny max. 0,1 %.
  9. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad.
  10. Ke dni 3. srpna 2006.
  11. a b c NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 407 - 410.  
  12. Komerční objekty [online]. Račice-Pístovice: Obec Račice-Pístovice, 2007, rev. 2008, [cit. 2008-04-04]. Dostupné online.  
  13. Charakteristika Mikroregionu Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.  
  14. Mikroregion Drahanská vrchovina [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.  
  15. Zdravý mikroregion - Základní informace [online]. Mikroregion Drahanská vrchovina, 2000, rev. 2008, [cit. 2008-03-17]. Dostupné online.  

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Račice-Pístovice ve Wikimedia Commons

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Sto let Sokola Račice. Račice : TJ Sokol Račice, 2007.  
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Pokog swaty u nas panug. Račice : autorka vlastním nákladem, 2007.  
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Alois Hudec, račický olympijský vítěz.. Račice : TJ Sokol Račice, 2008. Ke 100. výročí Hudcova narození.  
  • STRYJOVÁ, Dagmar. Cestička do školy. Račice : vlastním nákladem, 2008. Ke 220. výročí založení školy v Račicích.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]