Podbřežice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podbřežice
Pohled na část Podbřežic se školou

Pohled na část Podbřežic se školou

znak obce Podbřežicevlajka obce Podbřežiceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0646 550795
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Vyškov (CZ0646)
obec s rozšířenou působností: Vyškov
pověřená obec: Rousínov
historická země: Morava
katastrální území: Podbřežice
katastrální výměra: 3,53 km²
počet obyvatel: 238 [1] (1. 1. 2012)
nadmořská výška: 244 m
PSČ: 683 01
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Podbřežice 16
68301 Rousínov u Vyškova
starosta / starostka: Mgr. Libuše Přikrylová
Oficiální web: http://www.podbrezice.cz
E-mail: oupodbrezice@quick.cz
Podbřežice na mapě
Podbřežice
Red pog.png
Podbřežice
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Podbřežice (dříve Pobeřice) jsou obec s 226 obyvateli ležící v jihozápadní části okresu Vyškov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se 12 km jihozápadně od města Vyškov u silnice z Komořan do Dražovic pod kopcem Křibem v nadmořské výšce 250–270 m. n. m. Obec je půdorysně protáhlá náves otevírající se směrem na jihozápad, protéká jí Podbřežický potok ústící do potoka Dražovického. V roce 1964 byly k obci připojeny Komořany. Od roku 1990 jsou Podbřežice opět samostatnou obcí.[2]

Obec je poprvé připomínána v listinách o patronátu nad kostelem sv. Petra a Pavla z roku 1348. V Podbřežicích stojí novogotický filiální kostel sv. Petra a Pavla z roku 1907. Dnešní obec je součástí mikroregionu Rakovec. V obci je několik podnikatelských subjektů zaměřených převážně na zemědělství a řemeslné práce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stará pečeť z Podbřežic z roku 1596

První písemná zmínka o obci pochází z 28. května a 14. června roku 1348, kdy se v listinách mluví o patronátu nad kostelem sv. Petra a Pavla, který přešel na olomouckou kapitulu. Ves se ve 14. století nazývala Pobeřice. Roku 1387 Majnuš z Melic vložil vlastnické právo obce Mikšíkovi z Ojnic. Jeho nástupce a dědic Znata z Ojnic zemřel roku 1406 a statek tak připadl odúmrtním právem markrabímu Joštovi, jenž Podbřežice přenechal Ješku Lajlochovi ze Štítovic a ten roku 1407 Hanušovi z Divic.[2] Biskupské léno v Podbřežicích drželi od roku 1365 postupně Majnuš z Melic, Jan Bílý a Dětoch z Lilče. Roku 1437 držel léno podbřežické Beneš ze Zvonovic a po něm Přeclav z Petrovic. Dalším lenním pánem byl roku 1527 Ctibor Vranovský z Vranova, jenž je prodal roku 1535 Hynkovi z Počenic a poté Václav z Počenic prodal celé léno olomoucké kapitule. Roku 1568 byly Podbřežice již v majetku olomouckého biskupství a roku 1572 byly navráceny zpět olomoucké kapitule.[2]

Kostel sv. Petra a Pavla

Podbřežice byly državou olomoucké kapituly až do 18. století. Starý gotický kostelík byl roku 1773 zbořen (stával nad obcí uprostřed hřbitova) a roku 1800 byl postaven kostel sv. Petra a Pavla zbořený roku 1905 (trpěl sesuvy půdy). Nový novogotický filiální kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v roce 1907 (stojí uprostřed obce). Roku 1834 převážná část vsi vyhořela. V roce 1866 obyvatele obce postihla cholera, na kterou jich 41 zemřelo. 24. května 2007 vyhořel zemědělský objekt (původní kravín). Elektrifikace obce proběhla roku 1921, v roce 1957 bylo založeno zemědělské družstvo.[2]

Základní škola je v obci od roku 1877, předtím děti chodily do školy v Dražovicích. Nová modernější škola byla postavena v letech 19141924 (stavba byla přerušena kvůli válce).

Od roku 2003 má obec nový obecní znak a prapor, jenž vychází z církevních dějin obce a vztahu ke kapitule olomoucké.[3]

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec je součástí Jihomoravského kraje a svou polohou náleží k okresu Vyškov. V místních volbách je voleno 7 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Podbřežicích volební účast 66,29%[4] s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci Nezávislých kandidátů):[5]

Volby 2006 Počet hlasů Počet mandátů
Nezávislí kandidáti 659 7

Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 231 obyvatel, z toho 118 mužů a 113 žen.[6] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 172 se hlásí k národnosti české a 51 k národnosti moravské. Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 118 – k římskokatolické církvi 102 věřících.

Vývoj počtu obyvatel Podbřežic od roku 1791
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1930 1947 1960 2001 2006
Populace 274 265 285 281 309 318 326 398 394 339 304 231 226
Zdroj: Kniha – Vlastivěda moravská Vyškovsko[2]

Obec je též spojena s narozením řady významných osobností. K nejznámějším patří zasloužilý lékař a generálmajor MUDr. Václav Burian, pedagog Matěj Chládek, malíř Ondřej Vítek (jenž míval pod původním kostelem kryptu), autor přírodovědných učebnic Antonín Grác či Václav Haizler-Havlíček, rotný jenž v roce 1943 padl v bitvě u Sokolova poblíž Kyjeva.

Školství a kultura[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad a škola

Škola (česká jednotřídka) byla založena a první školní vyučování započato v roce 1877, do té doby děti navštěvovali školu v Dražovicích. Tuto starou školu v Podbřežicích navštěvovalo až 80 dětí a přestala svou kapacitou stačit, proto obecní zastupitelstvo rozhodlo postavit školu novou. Se stavbou se započalo roku 1914. Během 1. světové války byla stavba školy přerušena a dokončení se dočkala až v roce 1924. Školní výuka v obci byla ukončena v roce 1974. Dnes již v Podbřežicích škola nefunguje. Mateřská škola v obci není, proto děti předškolního věku dojíždí do Komořan, popř. do Rousínova. V obci je filiální Kostel svatého Petra a Pavla. Obec je tak přifařena do farnosti Rousínov u Vyškova. Kostel se nachází v centrální části obce.[3]

Pro konání kulturních akcí je možné využívat malý sál v bývalé podbřežické škole, která též slouží jako sídlo obecního úřadu a místní lidové knihovny.

V obci není žádný sportovní areál. Ke sportovnímu vyžití slouží malá tělocvična v bývalé škole a malé travnaté hřiště.

Doprava, průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Areál bývalého zemědělského střediska po požáru 24. května 2007

V obci se nachází areál bývalého zemědělského střediska, jenž v dnešní době zemědělským účelům již neslouží a je využíván firmou na zpracování a využití odpadů.

Dopravní napojení je zajištěno silnicí 3. třídy Komořany–Podbřežice–Dražovice. V obci je vybudována jedna autobusová zastávka. Autobusovou dopravu zajišťuje jeden linkový spoj z Brna do Bučovic. Tento spoj je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[7]

Na katastrálním území Podbřežic se nalézá celkem 35 podnikatelských subjektů. Z této hospodářské činnosti převládá obchod, průmysl a stavebnictví.[8]

Památky a turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Filiální novogotický kostel sv. Petra a Pavla byl postaven uprostřed obce v roce 1907 brněnským stavitelem Leopoldem Jungmanem. Kostel vysvětil téhož roku lulečský farář Josef Svoboda. S kostelem je spjat zejména duchovní správce kostela v letech 1888–1908 a pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan.
  • Hřbitov stojí ve svahu nad obcí na místě zbouraného kostela, který tu stával snad již ve 13. století a zbourán byl roku 1905, pro narušenou statiku.[9]
  • Litinový kříž z roku 1834, vyrobený v blanenských železárnách, stojící u rozcestí bývalé cesty do Komořan.
  • Náhrobní kámen malíře Vítka z roku 1599 byl přemístěn do kostela z krypty starého gotického kostelíka.
  • Čtyřcentový zvon z roku 1603
  • Památník padlých před kostelem s vytesanými jmény všech padlých a umučených místních občanů během 1. světové války. Byl odhalen 28. října 1920.
  • Stodola čp. 42 zapsaná do seznamu nemovitých kulturních památek.
  • Památník Václava Haizlera odhalený 8. března 1946

Region[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela

Rekreace a cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Obec Podbřežice není díky zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Krátkodobým cílem v obci jsou zejména památkově hodnotné prostory a církevní objekty. Přes obec nevede žádná turistická značka. Na území katastru se nachází geologická a paleontologická lokalita Mechovkový útes (Štogrunty). Lze zde nalézt fosílie mechovek, řas a mlžů z prehistorických dob.[10]

Mikroregion Rakovec[editovat | editovat zdroj]

Svazek obcí mikroregionu Rakovec byl zaregistrován 12. března 2003 a tvoří jej celkem 6 obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice, Rousínov, Tučapy.[11] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.[12] Sídlem svazku obcí byl ustanoven Městský úřad v Rousínově. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, poté správní rada, dozorčí rada a nakonec jednatel.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad - Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012
  2. a b c d e NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965. S. 397 - 398.  
  3. a b Historie obce Podbřežice [online]. Obec Podbřežice, 2006, rev. 2004-05-10, [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.  
  4. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Podbřežice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-07-05]. Dostupné online.  
  5. Volby do zastupitelstev obcí podle jména [online]. Podbřežice: Český statistický úřad, 2006, rev. 2006-10-21, [cit. 2008-07-05]. Dostupné online.  
  6. Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Podbřežice: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-03-01, [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.  
  7. IDS JMK [online]. Jihomoravský kraj, Brno, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-05-05]. Dostupné online.  
  8. Podbřežice [online]. www.Risy.cz, 2008, rev. 2008, [cit. 2008-07-06]. Dostupné online.  
  9. BURIAN, Václav. Paměti dědiny Podbřežic. Vyškov : Kusák, 1949. ISBN Reg N-908(437.3).  
  10. ŠMUDLA, Miroslav. Bakalářská práce [doc]. 2006, rev. 2006, [cit. 2008-07-07]. Dostupné online.  
  11. Smlouva Mikroregionu Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06, [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.  
  12. Strategie rozvoje mikroregionu Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06, [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.  
  13. Mikroregion Rakovec [online]. Obec Rousínov, 2003, rev. 2003-02-06, [cit. 2008-03-14]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  
  • BURIAN, Václav. Paměti dědiny Podbřežic. Vyškov : Kusák, 1949. ISBN Reg N-908(437.3).  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu