Dálnice D1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dálnice D1
Základní údaje
Plánovaná délka:	376,5 km (297 km D1, 80 km D47)
V provozu:	305 km
Ve stavbě:	48 km (12 km jako D1, 36 km jako D47)
V přípravě:	24 km (jako D1)
Technické údaje postavené části
Cementobetonové vozovky:	169 km
Asfaltové vozovky:	78 km
Počet mostů:	176
Počet křižovatek:	36
Počet odpočívadel:	52
Počet tunelů:	1
Kilometráž
0	Severojižní magistrála → 1 E50
1	Spořilov 243 E55 E65
2	Chodov 003003
	Praha
	Újezd u Průhonic
6	Průhonice 003010
	Průhonice
	Nupaky
11	Jesenice 101
15	Všechromy 107
21	Mirošovice 3 E55
	Most Šmejkalka (250 m)
	Most Hvězdonice (462 m)
29	Hvězdonice 109
	Naháč (směr Praha)
	Bělčice (směr Brno)
34	Ostředek 110
41	Šternov 111
	Šternov (směr Praha)
	Blanice (směr Brno)
49	Psáře 125
	Střechov nad Sázavou
56	Soutice 126
	Kalná
66	Loket 150
	Loket
	Studený (směr Brno)
75	Hořice 130027 130035 (směr Brno)
	Most Želivka (185 m)
81	Koberovice 130
	Speřice
	Humpolec
90	Humpolec 34 E551
	Mikulášov
104	Větrný Jeníkov 131
	Pávov
112	Jihlava 38 E59
119	Velký Beranov 353
	Jamenský potok/Černá Studánka
134	Měřín 348
	Kochánov (směr Brno)
141	Velké Meziříčí-západ 602
	Most Vysočina (425 m)
	Velké Meziříčí
146	Velké Meziříčí-východ 602 037019
153	Lhotka 390
162	Velká Bíteš 399 37
	Devět Křížů
168	Devět Křížů 602
178	Ostrovačice 386
182	Kývalka 23 602
	Popůvky (směr Praha)
	Troubsko
190	Brno-západ 23 E461
	Brno-Lískovec (směr Praha)
194	Brno-centrum R52 E461
196	Brno-jih 2 E461 41
	Brno-Tuřany
201	Brno-Slatina 152089
203	Brno-východ 50
	Rohlenka (směr Ostrava)
210	Holubice 50 E50 430
216	Rousínov 047006
226	Vyškov-západ 430
230	Vyškov R46 E462
236	Ivanovice na Hané 428
244	Mořice 433
253	Kojetín 47
258	Kroměříž-západ 430
260	Kroměříž-východ 47
'	...
297	Lipník nad Bečvou R35
307	Hranice 440
311	Bělotín R48
'	...
342	Bravantice 47
	Klimkovice (1077/1088 m)
	Rakovec (294 m)
349	Klimkovice 647
	Estakáda Rojek (600 m)
354	Ostrava-Rudná 11
	Třebovice (738 m)
357	Ostrava-centrum
	Lhotka (400 m)
361	Ostrava-Přívoz 56
	Ostravice (298 m)
365	Vrbice 58
	Vrbice ( m)
	Antošovice
	Antošovice (282 m)
370	Bohumín 58
	Olše (175 m)
	Státní hranice Česko » Polsko Věřňovice - Gorzyczki A1

Dálnice D1 je nejstarší a nejdelší dálnicí na území Česka (a historicky první dálnicí Československa), která má po dokončení propojovat Prahu, Brno a Ostravu. Její historie sahá až do 30. let 20. století, v časech normalizace měla být hlavní osou republiky, v současnosti je její hlavní a nejvýznamnější úsek z Prahy do Brna nejvytíženější v Česku

Projektovaná délka v ose dálnice je 376,497754 km. V současné době (září 2009) je v provozu 260 km v úseku Praha – Kroměříž, 15,4 km mezi Lipníkem nad Bečvou a Bělotínem a 29 km mezi Bílovcem a Bohumínem (původně dálnice D47).

Část dálnice v úseku Praha – Brno je součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Constanţa/Soluň/Istanbul.

Obsah 1 Historie 1.1 První plány v meziválečném období 1.2 Poválečný vývoj 1.3 Po spojení Prahy s Brnem 2 Budoucnost 3 Ekologické aspekty 4 Přehled úseků 5 Odkazy 5.1 Reference 5.2 Související články 5.3 Literatura 5.4 Externí odkazy

[editovat] Historie

[editovat] První plány v meziválečném období

První návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již ve 30. letech 20. století. První projekt z roku 1935 se jmenoval Národní silnice Plzeň – Košice a příslušná trasa vedla mimo dnešní oblasti či města s vysokou hustotou zalidnění, jako je např. Praha nebo Brno. Alternativní návrh předložil brněnský region, který navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Ani jeden z těchto dvou návrhů neměl podporu příslušných úřadů a k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byl Jan Antonín Baťa, autor vizionářské knihy Budujme stát pro 40 000 000 lidí, který navrhoval trasu Cheb – Velký Bočkov; na vlastní náklady nechal vypracovat příslušný projekt – navrhl, jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. Trasa se opět vyhýbala důležitým sídlům, ale přesto byla schválena úřady.

Po Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. 5. listopadu 1938 je rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. 13. ledna 1939 je projekt hotov a schválen. O týden později začíná stavba (kácením lesa) na úseku Zástřizly – Lužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec. S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.

[editovat] Poválečný vývoj

Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby, ale po únoru 1948 dochází ke znárodnění stavbu provádějících firem a v roce 1950 se již s dostavbou nepočítá. Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam.

Výstavba "dé-jedničky" byla obnovena v roce 1967 a již 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před, nebo za války. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy se jako poslední stavěla část dálnice u Humpolce. Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl – spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1+D2) – byl již splněn a nyní začaly význam získávat hlavně nové úseky dálnice D5. I přesto v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Brna až k Vyškovu.

[editovat] Po spojení Prahy s Brnem

Úsek Vyškov – Vrchoslavice byl otevřen po dlouhé přestávce až 24. října 2005. V té době již byly dokončeny významné úseky dálnic D5 a D8 a mohlo se proto pokračovat i na území Moravy.

Podle původních plánů ještě z dob Československa měla dálnice D1 vést na Slovensko, kde již existovaly krátké úseky, postavené dříve (obchvat Trenčína, Liptovského Mikuláše a krátký úsek z Prešova do Košic), rozpad státu však přinesl nové skutečnosti a celá stavba musela být přehodnocena. Původní vedení přes Starý Hrozenkov tak bylo v roce 1996 převedeno. Nový plán počítal s tím, že D1 bude končit u Lipníka nad Bečvou a tam se bude plynule napojovat na budoucí dálnici D47 (do Ostravy a Polska). V roce 2005 bylo rozhodnuto, že se dálnice D47 po dostavbě přejmenuje na D1 a trasa dálnice D1 se tak prodlouží až na česko-polskou hranici za Bohumínem. Na slovenskou hranici povede rychlostní silnice R49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína.

Dálnice D1 zažila ohromný nárůst provozu hlavně v 90. letech, kdy došlo vzhledem ke změně společensko-politických poměrů k rychlému rozvoji automobilismu. Protože starší úseky dálnice jsou konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné a jsou vedené v relativně vysoké nadmořské výšce, kde se již mění počasí, dochází na D1 nezřídkakdy k dopravním nehodám. Situaci nepřispěl ani vstup Česka do EU, kdy zrušením celních kontrol se stala dálnice pro kamionové dopravce atraktivnější spojnicí mezi Německem a střední a východní Evropou, než předchozí spoje v Německu a Rakousku.

[editovat] Budoucnost

Dálniční obchvat Kroměříže byl zprovozněn v roce 2007, celý úsek z Vrchoslavic do Říkovic (jehož součástí je i zmiňovaný obchvat Kroměříže) by měl být dokončen v roce 2009. Jako poslední pak má být uveden do provozu úsek z Říkovic do Lipníku nad Bečvou, jehož otevření je plánováno na rok 2013.

Mezitím by měl být dokončen i navazující úsek dálnice, stavěný jako D47. Průtah Ostravou (od Rudné ulice do Bohumína) byl otevřen v listopadu 2007, celá trasa z Lipníku nad Bečvou na česko-polskou hranici by měla být dokončena v roce 2009. Díky rychlostním silnicím R35 z Lipníku do Olomouce a R46 z Olomouce do Vyškova bude od tohoto okamžiku Ostrava napojena na síť českých dálnic a rychlostních silnic.

Dále se počítá s rozšířením dálnice na šest pruhů kolem Brna od křižovatky Kývalka po křižovatku Holubice. V této souvislosti se také hovoří o případném přesunu trasy dálnice u Brna jižním směrem, nicméně v oblasti definitivního trasování dálnic a rychlostních silnic okolo Brna zatím nepadlo konečné rozhodnutí.

Protože je dálnice D1 v současné době přetížena, výhledově se plánuje její rozšíření na šest jízdních pruhů v celém úseku Praha – Brno.^[1] Hlavním problémem je však financování tohoto náročného projektu. Kvůli technické náročnosti výstavby a členitému terénu (četné zářezy či náspy by se rovněž musely rozšiřovat) v trase dálnice by byla totiž cena za rozšíření jednoho kilometru dálnice srovnatelná s cenou výstavby dálnice zcela nové. Bylo by nutné rozšířit všechny mosty (většinu z nich strhnout a postavit znovu), znovu postavit veškeré příslušenství na kraji dálnice (připojovací a odbočovací pruhy, protihlukové stěny apod.) a je nutné také počítat s velkým objemem zemních prací v zářezech a u náspů.

Problémy s financováním prozatím brání realizaci tohoto plánu, navíc se předpokládá, že by zatížení dálnice D1 mělo klesnout po dokončení souběžných komunikací – dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Lipníku nad Bečvou. To předpokládá zprovoznění chybějícího úseku Hradec Králové – Mohelnice (R35), jehož vybudování nebude vzhledem k terénním složitostem ani jednoduché, ani levné.

[editovat] Ekologické aspekty

Při výstavbě prvních úseků dálnice v 60. letech 20. století se na ekologické důsledky většiny staveb vůbec nehledělo. Výjimkou nebyla ani dálnice D1, která byla již před válkou naplánována jako téměř rovná spojnice Prahy a Brna, byť kvůli tomu v tomto úseku vede nepříliš vhodným terénem a na mnoha místech do té doby civilizací nedotčenou přírodou. Vzhledem ke snaze využít některé stavby z původní výstavby na začátku války se o změně trasy ani neuvažovalo. Lze předpokládat, že dnes by pravděpodobně byla zvolena jiná trasa (nejspíše podél původní silnice přes Kolín), nicméně dálnice je již postavena a těžko je možné uvažovat o jejím přesunutí.

Ekologická hnutí se snaží ovlivnit trasy a parametry nových úseků dálnice, stavěné nebo plánované až po společenských změnách v listopadu 1989 ve snaze omezit její negativní vliv na životní prostředí. V rámci řízení jsou vznášeny různé připomínky a odvolání.

Mezi ekologicky citlivé části dálnice patří také:

• vedení dálnice D47 přes obec Hladké Životice;
• vedení dálnice D47 přes vrbická jezera;
• rozšíření dálnice D1 u Brna a celkové vedení dálnic a rychlostních silnic v okolí Brna.

[editovat] Přehled úseků

číslo	úsek	délka	kategorie	zahájení výstavby	uvedení do provozu	křižovatky
002	Spořilov – Čestlice 0,000 km – 8,199 km	8,199 km	D28/120 D34/120	8. září 1967	12. srpna 1971	Spořilov (exit 1) Chodov (exit 2) Průhonice (exit 6)
003	Čestlice – Mirošovice 8,199 km – 21,255  km	13,056 km				Jesenice (exit 11) Všechromy (exit 15) Mirošovice (exit 21)
005	Mirošovice – Šternov 21,255 km – 41,494 km	20,239 km	D26,5/120	prosinec 1969	červenec 1977	Hvězdonice (exit 29) Ostředek (exit 34) Šternov (exit 41)
008	Šternov – Soutice 41,494 km – 56,472 km	14,978 km		březen 1972		Psáře (exit 49) Soutice (exit 56)
009	Soutice – Loket 56,472 km – 66,420 km	9,948 km		prosinec 1969		Loket (exit 66)
010	most přes Sedlický potok 62,095 km			září 1969		—
006	Loket – Hořice 66,420 km – 74,940 km	8,520 km		červenec 1972		—
011A	most Píšť přes vodní nádrž Švihov 76,490 km		D26,5/120	červen 1972	6. května 1979 (½) 6. října 1979	—
012	most Podolí u Koberovic 81,220 km
011B	Hořice – Jiřice 74,940 km – 85,200 km	10,260 km		červen 1974		Hořice (exit 75) Koberovice (exit 81)
	Jiřice – Humpolec 85,200 km – 91,314 km	6,114 km			22. listopadu 1979 (½) 8. listopadu 1980	Humpolec (exit 90)
013	Humpolec – Krasoňov 91,314 km – 92,700 km	1,386 km	D26,5/120	červen 1976	22. listopadu 1979 (½) 8. listopadu 1980	—
	Krasoňov – Pávov 92,700 km – 111,980 km	19,280 km			8. listopadu 1980	Větrný Jeníkov (exit 104)
014A	Pávov – Řehořov 111,980 km – 127,280 km	15,300 km	D26,5/120	začátkem 1976	22. listopadu 1979	Pávov (exit 112) Velký Beranov (exit 119)
014B	Řehořov – Měřín 127,280 km – 134,454 km	7,174 km	D26,5/120	březen 1974	28. října 1976	Měřín (exit 134)
015A	Měřín – Velké Meziříčí-západ 134,454 km – 140,996 km	6,542 km	D26,5/120	červenec 1972	prosinec 1976	Velké Meziříčí-západ (exit 141)
	Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ 140,996 km – 148,526 km	7,530 km			28. listopadu 1978	Velké Meziříčí-východ (exit 146)
016	most Vysočina ve Velkém Meziříčí 144,245 km			duben 1972		—
015B	Velké Meziříčí-východ – Lhotka 148,526 km – 153,592 km	5,066 km	D26,5/120	červen 1971	květen 1975	Lhotka (exit 153)
	Lhotka – Velká Bíteš 153,592 km – 162,774 km	9,182 km			prosinec 1975	Velká Bíteš (exit 162)
017	Velká Bíteš – Kývalka 162,774 km – 182,281 km	19,507 km	D26,5/120	duben 1969	3. listopadu 1973	Devět křížů (exit 168) Ostrovačice (exit 178)
	Kývalka – Brno-západ 182,281 km – 190,474 km	8,223 km	D28/120		6. září 1972	Kývalka (exit 182) Brno-západ (exit 190)
019	Brno-západ – Brno-centrum 190,474 km – 194,221 km	3,747 km	D28/120	červenec 1973	28. října 1976	Brno-centrum (exit 194)
	Brno-centrum – Brno-jih 194,221 km – 196,674 km	2,453 km			30. září 1978	Brno-jih (exit 196)
0131	Brno-jih – Brno-východ 196,674 km – 203,449 km	6,775 km	D26,5/120	duben 1979	9. září 1983	Brno-Slatina (exit 201)
	Brno-východ – Holubice 203,449 km – 211,034 km	7,585 km			prosinec 1982	Brno-východ (exit 203) Holubice (exit 210)
47011	Holubice – Tučapy 211,034 km – 220,100 km	9,066 km	D26,5/120	prosinec 1984	11. listopadu 1988	Rousínov (exit 216)
47012	Tučapy – Vyškov 220,100 km – 229,675 km	9,575 km		květen 1989	30. července 1992	Vyškov-západ (exit 226)
0133	Vyškov – Mořice 229,675 km – 245,684 km	16,009 km	D26,5/120	duben 2002	24. října 2005	Vyškov (exit 230) Ivanovice na Hané (exit 236) Mořice (exit 244)
0134.1/I	Mořice – Vrchoslavice 245,684 km – 247,184 km	1,500 km		prosinec 2004		—
0134.1/II	Vrchoslavice – Kojetín 247,184 km – 253,784 km	6,600 km	D26,5/120	24. května 2007	17. září 2009	Kojetín (exit 253)
0134.2	Kojetín – Kroměříž-západ 253,784 km – 257,784 km	4,000 km	D26,5/120	12. května 2006	23. září 2008	—
0134.3	Kroměříž-západ – Kroměříž-východ 257,784 km – 260,800 km	3,016 km		21. února 2005	listopad 2007(½) 15. srpna 2008	Kroměříž-západ (exit 258) Kroměříž-východ (exit 260)
0135	Kroměříž-východ – Říkovice 260,800 km – 272,100 km	11,300 km	D26,5/120	12. května 2008	plánováno dokončení 06/2012 zprovoznění 10/2010	Hulín-západ Hulín (Hulín-východ)
0136	Říkovice – Přerov 272,100 km – 282,200 km	10,100 km	D26,5/120	plánováno březen 2012	plánováno říjen 2014	Říkovice Přerov-západ Přerov-sever
0137	Přerov – Lipník nad Bečvou 282,200 km – 296,513 km	14,313 km		plánováno červen 2012	plánováno říjen 2015	Lipník-Trnávka Bohuslávky
4704	Lipník nad Bečvou – Bělotín 296,513 km – 311,896 km	15,383 km	D34/120	26. listopadu 2004	25. listopadu 2008	Lipník nad Bečvou (exit 297) Hranice (exit 307) Bělotín (exit 311)
4705	Bělotín – Hladké Životice 311,896 km – 329,992 km	18,096 km	D27,5/120	23. května 2006	plánováno prosinec 2010	Mankovice Hladké Životice
4706	Hladké Životice – Bílovec 329,992 km – 341,673 km	11,682 km		6. dubna 2006		Butovice
4707	Bílovec – Ostrava-Rudná 341,673 km – 353,351 km	11,678 km	D28/120	25. března 2005	6. května 2008	Bravantice (exit 342) Klimkovice (exit 349)
4708	Ostrava-Rudná – Hrušov 353,351 km – 361,891 km	8,540 km	D28/120	16. října 2003	1. prosince 2007	Ostrava-Rudná (exit 354) Ostrava-Centrum (exit 357) Ostrava-Přívoz (exit 361)
47091/1	Hrušov – Vrbice 361,891 km – 366,351 km	4,460 km		19. května 2004		Vrbice (exit 365)
47091/2	Vrbice – Bohumín 366,351 km – 370,551 km	4,200 km		1. října 2004		—
47092	Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko) 370,551 km – 376,498 km	6,113 km	D27,5/120	6. dubna 2008	plánováno 10. srpen 2011	Bohumín

Podbarvením řádku jsou rozlišeny

úseky v provozu;

úseky ve výstavbě;

úseky plánované.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ Testování ŘSD na tepně D1 ukazuje výrazně zhoršené chování řidičů na šestipruhové dálnici [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR, [cit. 2009-05-19]. Dostupné online.

[editovat] Související články

• Dálnice D47
• Hromadná nehoda na dálnici D1 (20. března 2008)

[editovat] Literatura

• Dálnice D1, nejdelší český dálniční tah Praha–Brno–Ostrava–Polsko. Ředitelství silnic a dálnic, Praha 2005.
• Stavby, kterým doba nepřála. Ředitelství silnic a dálnic, Praha 2006.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky Ředitelství silnic a dálnic
• Stránka o dálnici D1 na serveru ceskedalnice.cz
• Historie plánování a výstavby dálnic v Československu na serveru ceskedalnice.cz
• Stránka o dálnici D1 na serveru dalnice.com
• Článek ekologického hnutí Děti Země o problémech s výstavbou R35 a o souvislostech s rozšířením dálnice D1

z • d • e Dálnice v Česku Dálnice D1 • Dálnice D2 • Dálnice D3 • Dálnice D5 • Dálnice D8 • Dálnice D11