Dálnice D1

Tento článek pojednává o dálnici v Česku. O dálnici na Slovensku pojednává článek Dálnice D1 (Slovensko).

Dálnice D1
Základní údaje
Plánovaná délka:	376,5 km
V provozu:	352,5 km
Ve stavbě:	0 km
V přípravě:	24 km
Nadmořská výška
Minimální:	198 m n. m. (km 370)
Maximální:	655 m n. m. (km 104)
Vývoj
První plánování:	4. listopadu 1938
Zahájení první výstavby:	2. května 1939
Ukončení první výstavby:	1950
Druhé plánování:	1963
Zahájení druhé výstavby:	8. září 1967
Otevření prvního úseku:	12. července 1971
Zprovoznění souvislého úseku Praha – Brno:	8. listopadu 1980
Plánované dokončení:	2020
Technické údaje postavené části
Cementobetonové vozovky:	169 km
Asfaltové vozovky:	78 km
Počet mostů:	176
Počet křižovatek:	36
Počet odpočívadel:	52
Počet tunelů:	1
Intenzity dopravy
Maximální:	88 460 vozidel/24h (Spořilov–Chodov, 2010)
Minimální:	5875 vozidel/24h (Vrbice–Bohumín, 2010)
Kilometráž
0	Severojižní magistrála → 1 E50
1	Spořilov 243 E55 E65
2	Chodov 003003
	Praha
	Újezd u Průhonic
6	Průhonice 003010
	Průhonice
8	Čestlice 00311
	Nupaky
11	Jesenice 101
15	Všechromy 107
21	Mirošovice 3 E55
	Most Šmejkalka (250 m)
	Most Hvězdonice (462 m)
29	Hvězdonice 109
	Naháč (směr Praha)
	Bělčice (směr Brno)
34	Ostředek 110
41	Šternov 111
	Šternov (směr Praha)
	Blanice (směr Brno)
49	Psáře 125
	Střechov nad Sázavou
56	Soutice 126
	Kalná
66	Loket 150
	Loket
	Studený (směr Brno)
75	Hořice 130027 130035 (směr Brno)
	Most Želivka (185 m)
81	Koberovice 130
	Speřice
	Humpolec
90	Humpolec 34 E551
	Mikulášov
104	Větrný Jeníkov 131
	Pávov
112	Jihlava 38 E59
119	Velký Beranov 353
	Jamenský potok/Černá Studánka
134	Měřín 348
	Kochánov (směr Brno)
141	Velké Meziříčí-západ 602
	Most Vysočina (425 m)
	Velké Meziříčí
146	Velké Meziříčí-východ 602 037019
153	Lhotka 390
162	Velká Bíteš 399 37
	Devět křížů
168	Devět křížů 602
178	Ostrovačice 386
182	Kývalka 23 602
	Popůvky (směr Praha)
	Troubsko
190	Brno-západ 23 E461
	Brno-Lískovec (směr Praha)
194	Brno-centrum R52 E461
196	Brno-jih 2 E461 41
	Brno-Tuřany
201	Brno-Slatina 152089
203	Brno-východ 50
	Rohlenka (směr Ostrava)
210	Holubice 50 E50 430
216	Rousínov 047006
226	Vyškov-západ 430
230	Vyškov R46 E462
236	Ivanovice na Hané 428
244	Mořice 433
253	Kojetín 36724
258	Kroměříž-západ 367
260	Kroměříž-východ 4327
263	Hulín-západ 655
265	Hulín R55 Konec dálnice – napojení na silnici 55
'	...
297	Lipník nad Bečvou R35
307	Hranice 440
311	Bělotín R48
321	Mankovice
330	Hladké Životice 57
335	Butovice 464
342	Bravantice 47
	Klimkovice (1077/1088 m)
	Rakovec (294 m)
349	Klimkovice 647
	Estakáda Rojek (600 m)
354	Ostrava-Rudná 11
	Třebovice (738 m)
357	Ostrava-centrum
	Lhotka (400 m)
361	Ostrava-Přívoz 56
	Ostravice (298 m)
365	Vrbice 58
	Vrbice ( m)
	Antošovice
	Antošovice (282 m)
370	Bohumín 58
372	Bohumín 58
	Olše (175 m)
	Státní hranice Polsko Hraniční přechod Věřňovice - Gorzycki A1

Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno a Ostravu. Její historie sahá až do 30. let 20. století; původně měla být hlavní osou republiky, v současnosti je její hlavní a nejvýznamnější úsek z Prahy do Brna nejvytíženější v Česku.

Projektovaná délka v ose dálnice je 376,497754 km. V prosinci 2012 byly v provozu dva souvislé úseky: Praha – Říkovice (272 km) a Lipník nad Bečvou – česko-polská hranice u Věřňovic (80 km; zde původně jako dálnice D47).

Část dálnice v úseku Praha – Brno je součástí IV. panevropského koridoru Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Constanţa/Soluň/Istanbul.

Historie

První plány v meziválečném období

První návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již ve 30. letech 20. století. První projekt z roku 1935 se jmenoval Národní silnice Plzeň – Košice a příslušná trasa vedla mimo dnešní oblasti či města s vysokou hustotou zalidnění, jako je např. Praha nebo Brno. Alternativní návrh předložil brněnský region, který navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Ani jeden z těchto dvou návrhů neměl podporu příslušných úřadů a k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byl Jan Antonín Baťa, autor vizionářské knihy Budujme stát pro 40 000 000 lidí, který navrhoval trasu Cheb – Velký Bočkov; na vlastní náklady nechal vypracovat příslušný projekt – navrhl, jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. Trasa se opět vyhýbala důležitým sídlům, ale přesto byla schválena úřady.

Po Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. 5. listopadu 1938 bylo rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. 13. ledna 1939 byl projekt hotov a schválen. O týden později začala stavba (kácením lesa) na úseku Zástřizly – Lužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec. S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.

Poválečný vývoj

Začátek nejstaršího úseku dálnice v Praze-Chodově

Označení začátku dálnice tamtéž

Památník obětem dopravních nehod na začátku dálnice

Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby, ale po únoru 1948 došlo ke znárodnění stavbu provádějících firem a v roce 1950 se již s dostavbou nepočítalo. Celkově se od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30% dálnice mezi Prahou a Brnem (60 mostů, 77 km zemního tělesa). Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam.

O obnově stavby dálnice Praha - Brno se rozhodlo až v roce 1963. Přitom bylo rozhodnuto, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso. Výstavba byla obnovena v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před, nebo za války. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce. Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl – spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1+D2) – byl již splněn a význam začaly získávat hlavně nové úseky dálnice D5. I přesto v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Brna až k Vyškovu.

Po spojení Prahy s Brnem

Úsek Vyškov – Vrchoslavice byl otevřen po dlouhé přestávce až 24. října 2005. V té době již byly dokončeny významné úseky dálnic D5 a D8 a mohlo se proto pokračovat i na území Moravy.

Podle původních plánů ještě z dob Československa měla dálnice D1 vést na Slovensko, kde již existovaly krátké úseky, postavené dříve (obchvat Trenčína, Liptovského Mikuláše a krátký úsek z Prešova do Košic), rozpad státu však přinesl nové skutečnosti a celá stavba musela být přehodnocena. Původní vedení přes Starý Hrozenkov tak bylo v roce 1996 převedeno. Nový plán počítal s tím, že D1 bude končit u Lipníka nad Bečvou a tam se bude plynule napojovat na budoucí dálnici D47 (do Ostravy a Polska). V roce 2005 bylo rozhodnuto, že se dálnice D47 po dostavbě přejmenuje na D1 a trasa dálnice D1 se tak prodlouží až na česko-polskou hranici za Bohumínem. Na slovenskou hranici povede rychlostní silnice R49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína.

Dálnice D1 zažila velký nárůst provozu hlavně v 90. letech, kdy došlo vzhledem ke změně společensko-politických poměrů k rychlému rozvoji automobilismu.^[zdroj?] Protože starší úseky dálnice jsou konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné, a jsou vedené v relativně vysoké nadmořské výšce, kde se již mění počasí, dochází na D1 nezřídka k dopravním nehodám.^[zdroj?] Situaci nepřispěl ani vstup Česka do EU, kdy zrušením celních kontrol se stala dálnice pro kamionové dopravce atraktivnější spojnicí mezi Německem a střední a východní Evropou, než předchozí spoje v Německu a Rakousku.^[zdroj?]

Ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století byla postavena část stavěná původně jako dálnice D47. Průtah Ostravou (od Rudné ulice do Bohumína) byl otevřen v listopadu 2007, v roce 2009 byla dálnice (i když někde jen v polovičním profilu, druhá polovina profilu byla zprovozněna o rok později) dovedena z Lipníka nad Bečvou k Ostravě. Díky rychlostním silnicím R35 z Lipníka do Olomouce a R46 z Olomouce do Vyškova byla Ostrava napojena na síť českých dálnic a rychlostních silnic.

Dálniční obchvat Kroměříže byl zprovozněn v roce 2007, navazující úseky do Hulína na konci roku 2010 a do Říkovic v červenci 2011. Na konci listopadu 2012 byl uveden do provozu hraniční úsek z Bohumína do Polska.

D1 ve Středočeském kraji

Dálniční most přes údolí Sázavy u Hvězdonic

Budoucnost

Do roku 2015 měl být postaven úsek mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou, jako poslední pak má být uveden do provozu úsek z Říkovic do Přerova. Z důvodu nedostatku finančních prostředků byla příprava tohoto úseku v roce 2012 zastavena.

Dále se počítá s rozšířením dálnice na šest pruhů kolem Brna od křižovatky Kývalka po křižovatku Holubice. V této souvislosti se také hovoří o případném přesunu trasy dálnice u Brna jižním směrem, nicméně v oblasti definitivního trasování dálnic a rychlostních silnic okolo Brna zatím nepadlo konečné rozhodnutí.

Protože je dálnice D1 v současné době přetížena, výhledově se plánuje její rozšíření na šest jízdních pruhů v celém úseku Praha – Brno. Hlavním problémem je však financování tohoto náročného projektu. Kvůli technické náročnosti výstavby a členitému terénu (četné zářezy či náspy by se rovněž musely rozšiřovat) v trase dálnice by byla totiž cena za rozšíření jednoho kilometru dálnice srovnatelná s cenou výstavby dálnice zcela nové. Bylo by nutné rozšířit všechny mosty (většinu z nich strhnout a postavit znovu), znovu postavit veškeré příslušenství na kraji dálnice (připojovací a odbočovací pruhy, protihlukové stěny apod.) a je nutné také počítat s velkým objemem zemních prací v zářezech a u náspů.

Dálnice na 75 km, u Děkanovic na Benešovsku

Problémy s financováním prozatím brání realizaci tohoto plánu, navíc se předpokládá, že by zatížení dálnice D1 mělo klesnout po dokončení souběžných komunikací – dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Lipníku nad Bečvou.^[zdroj?] To předpokládá zprovoznění chybějícího úseku Hradec Králové – Mohelnice (R35), jehož vybudování nebude vzhledem k terénním složitostem ani jednoduché, ani levné.

Pro velkou náročnost byla rekonstrukce na šest pruhů odsunuta do vzdálené budoucnosti (2050) a schválena byla prozatím modernizace s rozšířením z 26,5 metru na 28 metrů bez výkupu pozemků. Rozšíření o 75 cm v každém směru včetně mostů a nadjezdů má zvýšit bezpečnost vozidel odstavených na zpevněné krajnici a při vyloučení jednoho směru umožnit provoz sníženou rychlostí ve 2+2 pruzích, nikoli ve 2+1 jako dosud. Rizikové přestárlé betonové desky budou rozdrceny a použity pro novou konstrukci dálnice, z nového cementobetonového povrchu zmizí praskliny a nebudou se tvořit vyjeté koleje. Modernizace zahrnuje i úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů, doplnění protihlukových opatření. Všechna riziková místa ale odstraněna nebudou, např. připojovací pruh u motorestu na 42. km bude prodloužen, nikoli ale na normovanou délku. Rekonstrukce 160 km dálnice je rozdělena do 21 úseků. Celkové náklady se očekávají okolo 24 miliard Kč. Rekonstrukce první pětice úseků s celkovou délkou necelých 40 km by měla začít v březnu 2013, odhad ceny je 4,4 miliard Kč. Rekonstrukce jednoho úseku by měla trvat 11 měsíců a zimní přestávku, rekonstrukce všech úseků dohromady by měla trvat 5–10 let.

Ekologické aspekty

Při výstavbě prvních úseků dálnice v 60. letech 20. století se na ekologické důsledky většiny staveb vůbec nehledělo.^[zdroj?] Výjimkou nebyla ani dálnice D1, která byla již před válkou naplánována jako téměř rovná spojnice Prahy a Brna, byť kvůli tomu v tomto úseku vede nepříliš vhodným terénem a na mnoha místech do té doby civilizací nedotčenou přírodou. Vzhledem ke snaze využít některé stavby z původní výstavby na začátku války se o změně trasy ani neuvažovalo. Je možné, že by dnes pravděpodobně byla zvolena jiná trasa (např. podél původní silnice přes Kolín), nicméně dálnice je již postavena a těžko je možné uvažovat o jejím přesunutí.

Ekologická hnutí se snaží ovlivnit trasy a parametry nových úseků dálnice, stavěné nebo plánované až po společenských změnách v listopadu 1989 ve snaze omezit její negativní vliv na životní prostředí. V rámci řízení jsou vznášeny různé připomínky a odvolání.

Mezi ekologicky citlivé části dálnice patří také:

• vedení dálnice D47 přes obec Hladké Životice;^[zdroj?]
• vedení dálnice D47 přes vrbická jezera;^[zdroj?]
• rozšíření dálnice D1 u Brna a celkové vedení dálnic a rychlostních silnic v okolí Brna.^[zdroj?]

Přehled úseků

číslo	úsek	délka	kategorie	zahájení výstavby	uvedení do provozu	křižovatky
002	Spořilov – Čestlice km 0,000 – km 8,199	8,199 km	D34/120 (původně D28/120)	8. září 1967	12. července 1971	Spořilov (exit 1) Chodov (exit 2) Průhonice (exit 6)
003	Čestlice – Mirošovice km 8,199 – km 21,255	13,056 km				Jesenice (exit 11) Všechromy (exit 15) Mirošovice (exit 21)
005	Mirošovice – Šternov km 21,255 – km 41,494	20,239 km	D26,5/120	prosinec 1969	červenec 1977	Hvězdonice (exit 29) Ostředek (exit 34) Šternov (exit 41)
008	Šternov – Soutice km 41,494 – km 56,472	14,978 km		březen 1972		Psáře (exit 49) Soutice (exit 56)
009	Soutice – Loket km 56,472 – km 66,420	9,948 km		prosinec 1969		Loket (exit 66)
010	most přes Sedlický potok km 62,095			září 1969		—
006	Loket – Hořice km 66,420 – km 74,940	8,520 km		červenec 1972		—
011A	most Píšť přes vodní nádrž Švihov km 76,490		D26,5/120	červen 1972	6. května 1979 (½) 6. října 1979	—
012	most Podolí u Koberovic km 81,220
011B	Hořice – Jiřice km 74,940 – km 85,200	10,260 km		červen 1974		Hořice (exit 75) Koberovice (exit 81)
	Jiřice – Humpolec km 85,200 – km 91,314	6,114 km			22. listopadu 1979 (½) 8. listopadu 1980	Humpolec (exit 90)
013	Humpolec – Krasoňov km 91,314 – km 92,700	1,386 km	D26,5/120	červen 1976	22. listopadu 1979 (½) 8. listopadu 1980	—
	Krasoňov – Pávov km 92,700 – km 111,980	19,280 km			8. listopadu 1980	Větrný Jeníkov (exit 104)
014A	Pávov – Řehořov km 111,980 – km 127,280	15,300 km	D26,5/120	začátkem 1976	22. listopadu 1979	Pávov (exit 112) Velký Beranov (exit 119)
014B	Řehořov – Měřín km 127,280 – km 134,454	7,174 km	D26,5/120	březen 1974	28. října 1976	Měřín (exit 134)
015A	Měřín – Velké Meziříčí-západ km 134,454 – km 140,996	6,542 km	D26,5/120	červenec 1972	prosinec 1976	Velké Meziříčí-západ (exit 141)
	Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ km 140,996 – km 148,526	7,530 km			28. listopadu 1978	Velké Meziříčí-východ (exit 146)
016	most Vysočina ve Velkém Meziříčí km 144,245			duben 1972		—
015B	Velké Meziříčí-východ – Lhotka km 148,526 – km 153,592	5,066 km	D26,5/120	červen 1971	květen 1975	Lhotka (exit 153)
	Lhotka – Velká Bíteš km 153,592 – km 162,774	9,182 km			prosinec 1975	Velká Bíteš (exit 162)
017	Velká Bíteš – Kývalka km 162,774 – km 182,281	19,507 km	D26,5/120	duben 1969	3. listopadu 1973	Devět křížů (exit 168) Ostrovačice (exit 178)
	Kývalka – Brno-západ km 182,281 – km 190,474	8,223 km	D28/120		6. září 1972	Kývalka (exit 182) Brno-západ (exit 190)
019	Brno-západ – Brno-centrum km 190,474 – km 194,221	3,747 km	D28/120	červenec 1973	28. října 1976	Brno-centrum (exit 194)
	Brno-centrum – Brno-jih km 194,221 – km 196,674	2,453 km			30. září 1978	Brno-jih (exit 196)
0131	Brno-jih – Brno-východ km 196,674 – km 203,449	6,775 km	D26,5/120	duben 1979	9. září 1983	Brno-Slatina (exit 201)
	Brno-východ – Holubice km 203,449 – km 211,034	7,585 km			prosinec 1982	Brno-východ (exit 203) Holubice (exit 210)
47011	Holubice – Tučapy km 211,034 – km 219,999	8,965 km	D26,5/120	prosinec 1984	11. listopadu 1988	Rousínov (exit 216)
47012	Tučapy – Vyškov km 219,999 – km 229,675	9,676 km		květen 1989	30. července 1992	Vyškov-západ (exit 226)
0133	Vyškov – Mořice km 229,429 – km 245,513	16,084 km	D26,5/120	duben 2002	24. října 2005	Vyškov (exit 230) Ivanovice na Hané (exit 236) Mořice (exit 244)
0134.1/I	Mořice – Vrchoslavice km 245,513 – km 247,004	1,491 km		prosinec 2004		—
0134.1/II	Vrchoslavice – Kojetín km 247,004 – km 253,629	6,625 km	D26,5/120	24. května 2007	17. září 2009	Kojetín (exit 253)
0134.2	Kojetín – Kroměříž-západ km 253,629 – km 257,629	4,000 km	D26,5/120	12. května 2006	23. září 2008	—
0134.3	Kroměříž-západ – Kroměříž-východ km 257,629 – km 260,629	3,000 km		21. února 2005	listopad 2007(½) 15. srpna 2008	Kroměříž-západ (exit 258) Kroměříž-východ (exit 260)
0135	Kroměříž-východ – Hulín km 260,629 – km 265,429	4,800 km	D26,5/120	12. května 2008	3. prosince 2010	Hulín-západ (exit 263) Hulín (exit 265)
	Hulín – Říkovice km 265,429 – km 271,929	6,500 km		12. května 2008	11. července 2011
0136	Říkovice – Přerov km 271,929 – km 282,029	10,100 km	D26,5/120	plánováno 2014	plánováno 2020	Říkovice Přerov-západ Přerov-sever
0137	Přerov – Lipník nad Bečvou km 282,029 – km 296,341	14,312 km		plánováno 2013	plánováno 2015	Lipník-Trnávka Bohuslávky
4704	Lipník nad Bečvou – Bělotín km 296,341 – km 311,718	15,377 km	D34/120	26. listopadu 2004	25. listopadu 2008	Lipník nad Bečvou (exit 297) Hranice (exit 307) Bělotín (exit 311)
4705	Bělotín – Hladké Životice km 311,718 – km 329,815	18,097 km	D27,5/120	23. května 2006	25. listopadu 2009 (½) 22. října 2010	Mankovice (exit 321) Hladké Životice (exit 330)
4706	Hladké Životice – Bílovec km 329,815 – km 341,496	11,681 km	D27,5/120	6. dubna 2006	25. listopadu 2009	Butovice (exit 335)
4707	Bílovec – Ostrava-Rudná km 341,496 – km 353,173	11,677 km	D28/120	25. března 2005	6. května 2008	Bravantice (exit 342) Klimkovice (exit 349)
4708	Ostrava-Rudná – Hrušov km 353,351 – km 361,891	8,540 km	D28/120	16. října 2003	1. prosince 2007	Ostrava-Rudná (exit 354) Ostrava-Centrum (exit 357) Ostrava-Přívoz (exit 361)
47091/1	Hrušov – Vrbice km 361,891 – km 366,351	4,460 km		19. května 2004		Vrbice (exit 365)
47091/2	Vrbice – Bohumín km 366,351 – km 370,551	4,200 km		1. října 2004		—
47092	Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko) km 370,551 – km 376,498	6,113 km	D27,5/120	6. dubna 2008	30. listopadu 2012	Bohumín (exit 370) Bohumín (exit 372)

Legenda
V provozu
Ve výstavbě
Plánované

Odkazy

Související články

• Dálnice D47
• Hromadná nehoda na dálnici D1 (březen 2008)
• Památník obětem dopravních nehod (Praha)

Literatura

• Dálnice D1, nejdelší český dálniční tah Praha–Brno–Ostrava–Polsko. Ředitelství silnic a dálnic, Praha 2010.
• Stavby, kterým doba nepřála. Ředitelství silnic a dálnic, Praha 2006.

Externí odkazy

• Stránka o dálnici D1 na serveru Ceskedalnice.cz
• Stránka o dálnici D1 na serveru Dalnice-silnice.cz
• Stránka o dálnici D1 na serveru Dalnice.com
• Stránka specializovaná na projekt modernizace D1