Dálnice D1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o dálnici v Česku. O dálnici na Slovensku pojednává článek Dálnice D1 (Slovensko).
Dálnice D1
Trasa
D1
E50 E55 E59 E65 E462
Základní údaje
Plánovaná délka: 376,5 km
V provozu: 352,5 km
Ve stavbě: 0 km
V přípravě: 24 km
Nadmořská výška
Minimální: 198 m n. m.
(km 370)
Maximální: 655 m n. m.
(km 104)
Vývoj
První plánování: 4. listopadu 1938
Zahájení první výstavby: 2. května 1939
Ukončení první výstavby: 1950
Druhé plánování: 1963
Zahájení druhé výstavby: 8. září 1967
Otevření prvního úseku: 12. července 1971
Zprovoznění souvislého úseku Praha – Brno: 8. listopadu 1980
Plánované dokončení: 2020
Technické údaje postavené části
Cementobetonové
vozovky:

169 km
Asfaltové vozovky: 78 km
Počet mostů: 176
Počet křižovatek: 36
Počet
odpočívadel:

52
Počet tunelů: 1
Intenzity dopravy
Maximální: 88 460 vozidel/24h
(Spořilov–Chodov, 2010)[1]
Minimální: 5875 vozidel/24h
(Vrbice–Bohumín, 2010)
Kilometráž
AB-AS-blau.svg 0 Severojižní magistrála1 E50
AB-AS-blau.svg 1 Spořilov 243 E55 E65
AB-AS-blau.svg 2 Chodov 003003
CZ-IS12b Konec obce.jpg Praha
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Újezd u Průhonic
AB-AS-blau.svg 6 Průhonice 003010
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Průhonice
AB-AS-blau.svg 8 Čestlice 00311
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Nupaky
AB-AS-blau.svg 11 Jesenice 101
AB-AS-blau.svg 15 Všechromy 107
AB-AS-blau.svg 21 Mirošovice 3 E55
AB-Brücke.svg Most Šmejkalka (250 m)
AB-Brücke.svg Most Hvězdonice (462 m)
AB-AS-blau.svg 29 Hvězdonice 109
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Naháč (směr Praha)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Bělčice (směr Brno)
AB-AS-blau.svg 34 Ostředek 110
AB-AS-blau.svg 41 Šternov 111
 Zeichen 314.svg Šternov (směr Praha)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Blanice (směr Brno)
AB-AS-blau.svg 49 Psáře 125
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Střechov nad Sázavou
AB-AS-blau.svg 56 Soutice 126
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Kalná
AB-AS-blau.svg 66 Loket 150
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Loket
 Zeichen 314.svg Studený (směr Brno)
AB-AS-blau.svg 75 Hořice 130027 130035 (směr Brno)
AB-Brücke.svg Most Želivka (185 m)
AB-AS-blau.svg 81 Koberovice 130
 Zeichen 314.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Speřice
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Humpolec
AB-AS-blau.svg 90 Humpolec 34 E551
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Mikulášov
AB-AS-blau.svg 104 Větrný Jeníkov 131
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Pávov
AB-AS-blau.svg 112 Jihlava 38 E59
AB-AS-blau.svg 119 Velký Beranov 353
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Jamenský potok/Černá Studánka
AB-AS-blau.svg 134 Měřín 348
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Kochánov (směr Brno)
AB-AS-blau.svg 141 Velké Meziříčí-západ 602
AB-Brücke.svg Most Vysočina (425 m)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Velké Meziříčí
AB-AS-blau.svg 146 Velké Meziříčí-východ 602 037019
AB-AS-blau.svg 153 Lhotka 390
AB-AS-blau.svg 162 Velká Bíteš 399 37
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Devět křížů
AB-AS-blau.svg 168 Devět křížů 602
AB-AS-blau.svg 178 Ostrovačice 386
AB-AS-blau.svg 182 Kývalka 23 602
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Popůvky (směr Praha)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Troubsko
AB-Kreuz-blau.svg 190 Brno-západ 23 E461
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Brno-Lískovec (směr Praha)
AB-Kreuz-blau.svg 194 Brno-centrum R52 E461
AB-Kreuz-blau.svg 196 Brno-jih 2 E461 41
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Brno-Tuřany
AB-AS-blau.svg 201 Brno-Slatina 152089
AB-Kreuz-blau.svg 203 Brno-východ 50
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Rohlenka (směr Ostrava)
AB-AS-blau.svg 210 Holubice 50 E50 430
AB-AS-blau.svg 216 Rousínov 047006
AB-AS-blau.svg 226 Vyškov-západ 430
AB-Kreuz-blau.svg 230 Vyškov R46 E462
AB-AS-blau.svg 236 Ivanovice na Hané 428
AB-AS-blau.svg 244 Mořice 433
AB-AS-blau.svg 253 Kojetín 36724
AB-AS-blau.svg 258 Kroměříž-západ 367
AB-AS-blau.svg 260 Kroměříž-východ 4327
AB-AS-blau.svg 263 Hulín-západ 655
AB-Kreuz-blau.svg 265 Hulín R55

Konec dálnice – napojení na silnici 55

' ...
AB-Kreuz-blau.svg 297 Lipník nad Bečvou R35
AB-AS-blau.svg 307 Hranice 440
AB-Kreuz-blau.svg 311 Bělotín R48
AB-AS-blau.svg 321 Mankovice
AB-AS-blau.svg 330 Hladké Životice 57
AB-AS-blau.svg 335 Butovice 464
AB-AS-blau.svg 342 Bravantice 47
AB-Tunnel.svg Klimkovice (1077/1088 m)
AB-Brücke.svg Rakovec (294 m)
AB-AS-blau.svg 349 Klimkovice 647
AB-Brücke.svg Estakáda Rojek (600 m)
AB-AS-blau.svg 354 Ostrava-Rudná 11
AB-Brücke.svg Třebovice (738 m)
AB-AS-blau.svg 357 Ostrava-centrum
AB-Brücke.svg Lhotka (400 m)
AB-AS-blau.svg 361 Ostrava-Přívoz 56
AB-Brücke.svg Ostravice (298 m)
AB-AS-blau.svg 365 Vrbice 58
AB-Brücke.svg Vrbice ( m)
 Zeichen 314.svg AB-Tank.svg AB-Rast.svg Zeichen 378.svg Antošovice
AB-Brücke.svg Antošovice (282 m)
AB-AS-blau.svg 370 Bohumín 58
AB-AS-blau.svg 372 Bohumín 58
AB-Brücke.svg Olše (175 m)
BAB-Grenze.svg Státní hranice
Polsko Polsko

Hraniční přechod Věřňovice - Gorzycki
A1

Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno a Ostravu. Její historie sahá až do 30. let 20. století; původně měla být hlavní osou republiky, v současnosti je její hlavní a nejvýznamnější úsek z Prahy do Brna nejvytíženější v Česku.

Projektovaná délka v ose dálnice je 376,497754 km. Od prosince 2012 jsou v provozu dva souvislé úseky: PrahaŘíkovice (272 km) a Lipník nad Bečvou – česko-polská hranice u Věřňovic (80 km; zde původně jako dálnice D47).

Část dálnice v úseku Praha – Brno je součástí IV. panevropského koridoru Berlín/NorimberkPrahaBratislavaBudapešťConstanţa/Soluň/Istanbul.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První plány v meziválečném období[editovat | editovat zdroj]

První návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již ve 30. letech 20. století. První projekt z roku 1935 se jmenoval Národní silnice PlzeňKošice a příslušná trasa vedla mimo dnešní oblasti či města s vysokou hustotou zalidnění, jako je např. Praha nebo Brno. Alternativní návrh předložil brněnský region, který navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Ani jeden z těchto dvou návrhů neměl podporu příslušných úřadů a k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byl Jan Antonín Baťa, autor vizionářské knihy Budujme stát pro 40 000 000 lidí, který navrhoval trasu ChebVelký Bočkov; na vlastní náklady nechal vypracovat příslušný projekt – navrhl, jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. Trasa se opět vyhýbala důležitým sídlům, ale přesto byla schválena úřady.

Po Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy PrahaJihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. 5. listopadu 1938 bylo rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha – Jihlava – BrnoZlín – slovenská hranice. 13. ledna 1939 byl projekt hotov a schválen. O týden později začala stavba (kácením lesa) na úseku ZástřizlyLužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec. S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.[2][3]

Poválečný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Začátek nejstaršího úseku dálnice v Praze-Chodově
Označení začátku dálnice tamtéž

Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby, ale po únoru 1948 došlo ke znárodnění stavbu provádějících firem a v roce 1950 se již s dostavbou nepočítalo. Celkově se od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30% dálnice mezi Prahou a Brnem (60 mostů, 77 km zemního tělesa).[4] Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam.[2][3]

O obnově stavby dálnice Praha - Brno se rozhodlo až v roce 1963. Přitom bylo rozhodnuto, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso.[4] Výstavba byla obnovena v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před, nebo za války.[3] Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce. Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl – spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1+D2) – byl již splněn a význam začaly získávat hlavně nové úseky dálnice D5. I přesto v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny dva úseky od Brna až k Vyškovu.

Po spojení Prahy s Brnem[editovat | editovat zdroj]

Úsek Vyškov – Vrchoslavice byl otevřen po dlouhé přestávce až 24. října 2005. V té době již byly dokončeny významné úseky dálnic D5 a D8 a mohlo se proto pokračovat i na území Moravy.

Podle původních plánů ještě z dob Československa měla dálnice D1 vést na Slovensko, kde již existovaly krátké úseky, postavené dříve (obchvat Trenčína, Liptovského Mikuláše a krátký úsek z Prešova do Košic), rozpad státu však přinesl nové skutečnosti a celá stavba musela být přehodnocena. Původní vedení přes Starý Hrozenkov tak bylo v roce 1996 převedeno. Nový plán počítal s tím, že D1 bude končit u Lipníka nad Bečvou a tam se bude plynule napojovat na budoucí dálnici D47 (do Ostravy a Polska). V roce 2005 bylo rozhodnuto, že se dálnice D47 po dostavbě přejmenuje na D1 a trasa dálnice D1 se tak prodlouží až na česko-polskou hranici za Bohumínem. Na slovenskou hranici povede rychlostní silnice R49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína.

Dálnice D1 zažila velký nárůst provozu hlavně v 90. letech, kdy došlo vzhledem ke změně společensko-politických poměrů k rychlému rozvoji automobilismu.[zdroj?] Protože starší úseky dálnice jsou konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné, a jsou vedené v relativně vysoké nadmořské výšce, kde se již mění počasí, dochází na D1 nezřídka k dopravním nehodám.[zdroj?] Situaci nepřispěl ani vstup Česka do EU, kdy zrušením celních kontrol se stala dálnice pro kamionové dopravce atraktivnější spojnicí mezi Německem a střední a východní Evropou, než předchozí spoje v Německu a Rakousku.[zdroj?]

Ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století byla postavena část stavěná původně jako dálnice D47. Průtah Ostravou (od Rudné ulice do Bohumína) byl otevřen v listopadu 2007, v roce 2009 byla dálnice (i když někde jen v polovičním profilu, druhá polovina profilu byla zprovozněna o rok později) dovedena z Lipníka nad Bečvou k Ostravě. Díky rychlostním silnicím R35 z Lipníka do Olomouce a R46 z Olomouce do Vyškova byla Ostrava napojena na síť českých dálnic a rychlostních silnic.

Dálniční obchvat Kroměříže byl zprovozněn v roce 2007, navazující úseky do Hulína na konci roku 2010[5] a do Říkovic v červenci 2011.[6] Na konci listopadu 2012 byl uveden do provozu hraniční úsek z Bohumína do Polska.[7]

Pro velkou náročnost byla přestavba úseku Mirošovice – Kývalka na šest pruhů odsunuta do vzdálené budoucnosti (2050) a schválena byla modernizace s rozšířením z 26,5 metru na 28 metrů bez výkupu pozemků. Rozšíření o 75 cm v každém směru včetně mostů a nadjezdů má zvýšit bezpečnost vozidel odstavených na zpevněné krajnici a při vyloučení jednoho směru umožnit provoz sníženou rychlostí ve 2+2 pruzích, nikoli ve 2+1 jako dosud. Rizikové přestárlé betonové desky budou rozdrceny a použity pro novou konstrukci dálnice, z nového cementobetonového povrchu zmizí praskliny a nebudou se tvořit vyjeté koleje. Modernizace zahrnuje i úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů, doplnění protihlukových opatření. Všechna riziková místa ale odstraněna nebudou, např. připojovací pruh u motorestu na 42. km bude prodloužen, nikoli ale na normovanou délku. Rekonstrukce 160 km dálnice je rozdělena do 21 úseků, celkové náklady se očekávají okolo 24 miliard Kč.[8][9] Modernizace první pětice úseků s celkovou délkou necelých 40 km měla začít v březnu 2013, odhad ceny byl 4,4 miliard Kč.[10] Rekonstrukce jednoho úseku by měla trvat 11 měsíců a zimní přestávku, rekonstrukce všech úseků dohromady by měla trvat 5–10 let.[11] Práce na prvních dvou úsecích mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou a mezi Lhotkou a Velkou Bíteší začaly v květnu 2013.[12]

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2015 měl být postaven úsek mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou, jako poslední pak má být uveden do provozu úsek z Říkovic do Přerova.[13] Z důvodu nedostatku finančních prostředků byla příprava tohoto úseku v roce 2012 zastavena.[14]

Dále se počítá s rozšířením dálnice na šest pruhů kolem Brna od křižovatky Kývalka po křižovatku Holubice. V této souvislosti se také hovoří o případném přesunu trasy dálnice u Brna jižním směrem, nicméně v oblasti definitivního trasování dálnic a rychlostních silnic okolo Brna zatím nepadlo konečné rozhodnutí.

Protože je dálnice D1 v současné době přetížena, výhledově se plánuje její rozšíření na šest jízdních pruhů v celém úseku Praha – Brno.[15] Hlavním problémem je však financování tohoto náročného projektu. Kvůli technické náročnosti výstavby a členitému terénu (četné zářezy či náspy by se rovněž musely rozšiřovat) v trase dálnice by byla totiž cena za rozšíření jednoho kilometru dálnice srovnatelná s cenou výstavby dálnice zcela nové. Bylo by nutné rozšířit všechny mosty (většinu z nich strhnout a postavit znovu), znovu postavit veškeré příslušenství na kraji dálnice (připojovací a odbočovací pruhy, protihlukové stěny apod.) a je nutné také počítat s velkým objemem zemních prací v zářezech a u náspů.

Dálnice na 75 km, u Děkanovic na Benešovsku

Problémy s financováním prozatím brání realizaci tohoto plánu, navíc se předpokládá, že by zatížení dálnice D1 mělo klesnout po dokončení souběžných komunikací – dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a rychlostní silnice R35 z Hradce Králové do Lipníku nad Bečvou.[zdroj?] To předpokládá zprovoznění chybějícího úseku Hradec Králové – Mohelnice (R35), jehož vybudování nebude vzhledem k terénním složitostem ani jednoduché, ani levné.

Ekologické aspekty[editovat | editovat zdroj]

Při výstavbě prvních úseků dálnice v 60. letech 20. století se na ekologické důsledky většiny staveb vůbec nehledělo.[zdroj?] Výjimkou nebyla ani dálnice D1, která byla již před válkou naplánována jako téměř rovná spojnice Prahy a Brna, byť kvůli tomu v tomto úseku vede nepříliš vhodným terénem a na mnoha místech do té doby civilizací nedotčenou přírodou. Vzhledem ke snaze využít některé stavby z původní výstavby na začátku války se o změně trasy moc ani neuvažovalo; jedinou větší se tak stala změna trasy u nově postavené vodní nádrže Švihov (v původní trase zbyly dva téměř zatopené mosty), kde však dálnice stále prochází ochranným pásmem nádrže. Je možné, že by dnes pravděpodobně byla zvolena jiná trasa (např. podél původní silnice přes Kolín).[3]

Ekologická hnutí se snaží ovlivnit trasy a parametry nových úseků dálnice, stavěné nebo plánované až po společenských změnách v listopadu 1989 ve snaze omezit její negativní vliv na životní prostředí. V rámci řízení jsou vznášeny různé připomínky a odvolání.

Mezi ekologicky citlivé části dálnice patří také:

  • vedení dálnice D47 přes obec Hladké Životice;[zdroj?]
  • vedení dálnice D47 přes vrbická jezera;[zdroj?]
  • rozšíření dálnice D1 u Brna a celkové vedení dálnic a rychlostních silnic v okolí Brna.[zdroj?]

Přehled úseků[editovat | editovat zdroj]

číslo úsek délka kategorie zahájení
výstavby
uvedení
do provozu
křižovatky
002 SpořilovČestlice
km 0,000 – km 8,199
8,199 km D34/120
(původně D28/120)
8. září 1967 12. července 1971 Spořilov (exit 1)
Chodov (exit 2)
Průhonice (exit 6)
003 Čestlice – Mirošovice
km 8,199 – km 21,255
13,056 km Jesenice (exit 11)
Všechromy (exit 15)
Mirošovice (exit 21)
005 Mirošovice – Šternov
km 21,255 – km 41,494
20,239 km D26,5/120 prosinec 1969 červenec 1977 Hvězdonice (exit 29)
Ostředek (exit 34)
Šternov (exit 41)
008 Šternov – Soutice
km 41,494 – km 56,472
14,978 km březen 1972 Psáře (exit 49)
Soutice (exit 56)
009 Soutice – Loket
km 56,472 – km 66,420
9,948 km prosinec 1969 Loket (exit 66)
010 most přes Sedlický potok
km 62,095
  září 1969
006 Loket – Hořice
km 66,420 – km 74,940
8,520 km červenec 1972
011A most Píšť přes vodní nádrž Švihov
km 76,490
  D26,5/120 červen 1972 6. května 1979 (½)
6. října 1979
012 most Podolí u Koberovic
km 81,220
011B Hořice – Jiřice
km 74,940 – km 85,200
10,260 km červen 1974 Hořice (exit 75)
Koberovice (exit 81)
Jiřice – Humpolec
km 85,200 – km 91,314
6,114 km 22. listopadu 1979 (½)
8. listopadu 1980
Humpolec (exit 90)
013 Humpolec – Krasoňov
km 91,314 – km 92,700
1,386 km D26,5/120 červen 1976 22. listopadu 1979 (½)
8. listopadu 1980
Krasoňov – Pávov
km 92,700 – km 111,980
19,280 km 8. listopadu 1980 Větrný Jeníkov (exit 104)
014A Pávov – Řehořov
km 111,980 – km 127,280
15,300 km D26,5/120 začátkem 1976 22. listopadu 1979 Pávov (exit 112)
Velký Beranov (exit 119)
014B Řehořov – Měřín
km 127,280 – km 134,454
7,174 km D26,5/120 březen 1974 28. října 1976 Měřín (exit 134)
015A Měřín – Velké Meziříčí-západ
km 134,454 – km 140,996
6,542 km D26,5/120 červenec 1972 prosinec 1976 Velké Meziříčí-západ (exit 141)
Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ
km 140,996 – km 148,526
7,530 km 28. listopadu 1978 Velké Meziříčí-východ (exit 146)
016 most Vysočina ve Velkém Meziříčí
km 144,245
  duben 1972
015B Velké Meziříčí-východ – Lhotka
km 148,526 – km 153,592
5,066 km D26,5/120 červen 1971 květen 1975 Lhotka (exit 153)
Lhotka – Velká Bíteš
km 153,592 – km 162,774
9,182 km prosinec 1975 Velká Bíteš (exit 162)
017 Velká Bíteš – Kývalka
km 162,774 – km 182,281
19,507 km D26,5/120 duben 1969 3. listopadu 1973 Devět křížů (exit 168)
Ostrovačice (exit 178)
Kývalka – Brno-západ
km 182,281 – km 190,474
8,223 km D28/120 6. září 1972 Kývalka (exit 182)
Brno-západ (exit 190)
019 Brno-západ – Brno-centrum
km 190,474 – km 194,221
3,747 km D28/120 červenec 1973 28. října 1976 Brno-centrum (exit 194)
Brno-centrum – Brno-jih
km 194,221 – km 196,674
2,453 km 30. září 1978 Brno-jih (exit 196)
0131 Brno-jih – Brno-východ
km 196,674 – km 203,449
6,775 km D26,5/120 duben 1979 9. září 1983 Brno-Slatina (exit 201)
Brno-východ – Holubice
km 203,449 – km 211,034
7,585 km prosinec 1982 Brno-východ (exit 203)
Holubice (exit 210)
47011 Holubice – Tučapy
km 211,034 – km 219,999
8,965 km D26,5/120 prosinec 1984 11. listopadu 1988 Rousínov (exit 216)
47012 Tučapy – Vyškov
km 219,999 – km 229,675
9,676 km květen 1989 30. července 1992 Vyškov-západ (exit 226)
0133 Vyškov – Mořice
km 229,429 – km 245,513
16,084 km D26,5/120 duben 2002 24. října 2005 Vyškov (exit 230)
Ivanovice na Hané (exit 236)
Mořice (exit 244)
0134.1/I Mořice – Vrchoslavice
km 245,513 – km 247,004
1,491 km prosinec 2004
0134.1/II Vrchoslavice – Kojetín
km 247,004 – km 253,629
6,625 km D26,5/120 24. května 2007 17. září 2009 Kojetín (exit 253)
0134.2 Kojetín – Kroměříž-západ
km 253,629 – km 257,629
4,000 km D26,5/120 12. května 2006 23. září 2008
0134.3 Kroměříž-západ – Kroměříž-východ
km 257,629 – km 260,629
3,000 km 21. února 2005 listopad 2007(½)
15. srpna 2008
Kroměříž-západ (exit 258)
Kroměříž-východ (exit 260)
0135 Kroměříž-východ – Hulín
km 260,629 – km 265,429
4,800 km D26,5/120 12. května 2008 3. prosince 2010 Hulín-západ (exit 263)
Hulín (exit 265)
Hulín – Říkovice
km 265,429 – km 271,929
6,500 km 12. května 2008 11. července 2011
0136 Říkovice – Přerov
km 271,929 – km 282,029
10,100 km D26,5/120 plánováno 2015[16] plánováno 2018[16] Říkovice
Přerov-západ
Přerov-sever
0137 Přerov – Lipník nad Bečvou
km 282,029 – km 296,341
14,312 km plánováno prosinec 2013[17] plánováno 2017[17] Lipník-Trnávka
Bohuslávky
4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín
km 296,341 – km 311,718
15,377 km D34/120 26. listopadu 2004 25. listopadu 2008 Lipník nad Bečvou (exit 297)
Hranice (exit 307)
Bělotín (exit 311)
4705 Bělotín – Hladké Životice
km 311,718 – km 329,815
18,097 km D27,5/120 23. května 2006 25. listopadu 2009 (½)
22. října 2010
Mankovice (exit 321)
Hladké Životice (exit 330)
4706 Hladké Životice – Bílovec
km 329,815 – km 341,496
11,681 km D27,5/120 6. dubna 2006 25. listopadu 2009 Butovice (exit 335)
4707 Bílovec – Ostrava-Rudná
km 341,496 – km 353,173
11,677 km D28/120 25. března 2005 6. května 2008 Bravantice (exit 342)
Klimkovice (exit 349)
4708 Ostrava-Rudná – Hrušov
km 353,351 – km 361,891
8,540 km D28/120 16. října 2003 1. prosince 2007 Ostrava-Rudná (exit 354)
Ostrava-Centrum (exit 357)
Ostrava-Přívoz (exit 361)
47091/1 Hrušov – Vrbice
km 361,891 – km 366,351
4,460 km 19. května 2004 Vrbice (exit 365)
47091/2 Vrbice – Bohumín
km 366,351 – km 370,551
4,200 km 1. října 2004
47092 Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko)
km 370,551 – km 376,498
6,113 km D27,5/120 6. dubna 2008 30. listopadu 2012 Bohumín (exit 370)
Bohumín (exit 372)
Legenda
V provozu
Ve výstavbě
Plánované

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Celostátní sčítání dopravy 2010, rsd.cz
  2. a b LÍDL, Václav; JANDA, Tomáš. Stavby, kterým doba nepřála. 2. vyd. Praha : Ředitelství silnic a dálnic, 2006. Dostupné online. Kapitola 3: Stavíme dálnici, s. 16–40.  
  3. a b c d SLOVÍK, Jan. Dálnice D1. Dálnice.com [online]. 2001-12-25, rev. 2009-01-04 [cit. 2010-07-23]. Dostupné online.  
  4. a b ŽÍDKOVÁ, Markéta. Struhadlo na okurky. Lidové noviny. 2011-07-29, s. 12-16.  
  5. Zlínský kraj napojen na dálniční síť [online]. Rsd.cz, 2010-12-03, [cit. 2010-12-03]. Dostupné online.  
  6. Další prodloužení dálnice D1 [online]. Rsd.cz, 2011-07-11, [cit. 2011-07-11]. Dostupné online.  
  7. D1 vede až na hranice, ale zatím jen pro osobní auta, ceskatelevize.cz
  8. Nebezpečné betonové desky zmizí z D1. Přestavba dálnice přinese i dlouhé kolony. ihned.cz, 7.6.2012
  9. Modernizace D1 má umožnit její budoucí rozšíření na tři pruhy, ČTK, 20.6.2012
  10. ŘSD: Rekonstrukce dálnice D1 by měla začít v březnu 2013, ČTK, 30.9.2012
  11. Pavel Dobeš, David Čermák, Jiří Švorc: Modernizace dálnice D1 (prezentace), 20. června 2012
  12. KOLAŘÍK, Michal; PACLÍK, Jaroslav; JAKUBCOVÁ, Hana. Na prvních úsecích D1 začala modernizace, dopravu téměř neovlivnila [online]. Idnes.cz, 2013-05-09, [cit. 2013-05-24]. Dostupné online.  
  13. TOMANOVÁ, Eva; PROCHÁZKOVÁ, Petra. Řidiči vjeli na nový úsek dálnice D1 u Hulína. Přiblížili se Přerovu [online]. Idnes.cz, 2011-07-11, [cit. 2011-07-11]. Dostupné online.  
  14. Informační leták ŘSD ke stavbě D1 Říkovice-Přerov [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR, [cit. 2012-08-10]. Dostupné online.  
  15. Testování ŘSD na tepně D1 ukazuje výrazně zhoršené chování řidičů na šestipruhové dálnici [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR, [cit. 2009-05-19]. Dostupné online.  
  16. a b Ministerstvo dopravy: Dopravní sektorové strategie 2. fáze - Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem
  17. a b ŘSD: Přerov-Lipník, stavba 0137

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]