Humpolec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě na Vysočině. O části města Sušice pojednává článek Humpolec (Sušice).
Humpolec
Humpolec, Horní náměstí

Humpolec, Horní náměstí

znak obce Humpolecvlajka obce Humpolecznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0633 547999
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4): Pelhřimov (CZ0633)
obec s rozšířenou působností: Humpolec
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 51,49 km²
počet obyvatel: 10 932 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 527 m
PSČ: 394 51 až 396 01
zákl. sídelní jednotky: 24
části obce: 12
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Horní náměstí 300
39622 Humpolec
starosta / starostka: Mgr. Jiří Kučera
Oficiální web: http://www.mesto-humpolec.cz
E-mail: urad@mesto-humpolec.cz

Humpolec
Red pog.png
Humpolec
Humpolec, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Hliníkova pamětní deska v Humpolci

Humpolec (německy Gumpolds) je město v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina, 23 km severozápadně od Jihlavy, přibližně v polovině cesty po dálnici D1 mezi Brnem a Prahou. Humpolec byl založen na začátku 13. století. Status města získal přibližně v roce 1807. V roce 2011 zde žilo přes 10 tisíc obyvatel.

V Humpolci se narodil antropolog Aleš Hrdlička, undergroundový spisovatel a antikomunista Ivan Martin Jirous a prof. Dobroslav Krejčí, český statistik a rektor Masarykovy univerzity. Své mládí tu prožil spisovatel a překladatel Jan Zábrana. V nedaleké obci Kaliště se narodil skladatel Gustav Mahler.

Školy[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola Hálkova
  • Základní škola Hradská
  • Gymnázium Dr.Aleše Hrdličky
  • Střední škola informatiky a cestovního ruchu
  • Česká zemědělská akademie

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Humpolci.
  • Farní kostel svatého Mikuláše.
  • Evangelický kostel - stavba z letech 1861 a 1862 dle plánů stavitele J. Martina. Věž dokončena až roku 1891. Věž je postavena v novogotickém slohu a stojí na čtyřech pilířích.
  • Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého – stavba z roku 1869 vznikla díky sbírkám a darům. Věž byla postavena a interiér vybaven v pozdějších letech. Jde o jednolodní novogotickou stavbu s věží a třemi oltáři obklopenou hřbitovem.
  • Toleranční kostel – pozdně barokní stavba vystavěna roku 1785. Jeden z prvních tolerančních kostelů v Čechách. Následkem stavby tohoto kostela zdejší evangelický sbor získal 53 nových členů. Později kostel upraven zaklenutím oken a proražením vstupu v průčelí kostela. Po stavbě nového evangelického kostela na Českém městě sloužil toleranční kostel převážně jako pohřební.
  • Fara (děkanství) - barokní stavba z roku 1732. Stěny členěny lizénovými pásy, okna se šambránami, uprostřed v přízemí portál zakončený segmentem. [1]
  • Synagoga - U Vinopalny 492.
  • Židovský hřbitov.
  • Medova vila - stavba navržena architektem Josefem Gočárem v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu. Součástí stavby je i okrasná zahrada.
  • Budova spořitelny - původně soudní budova. Po propuštění města z poddanství roku 1807 zde sídlila radnice. V roce 1848 tu promluvil z okna Karel Havlíček Borovský jako čerstvě zvolený humpolecký poslanec do říšského sněmu. V roce 1906 tu měl přednášku dr. Karel Kramář k 50. výročí Havlíčkova úmrtí. Ve stejném roce zde byl i T. G. Masaryk. Současná budova vystavěna roku 1929 dle návrhu Č. Musila. Na budově pamětní deska Karla Havlíčka Borovského od sochaře Josefa Šejnosta z roku 1935. [1]
  • Budova městské knihovny - postavena roku 1873 jako nová radnice. Projekt navrhl architekt Josef Zítek. Jde o reprezentativní stavbu v novorenesančním slohu. V současnosti je zde umístěna městská knihovna.
  • Radnice – secesní stavba z let 19121914 dle návrhu architekta F. Kavalíra. Dvoupatrová stavba se segementovým štítem a po stranách s arkýři. [1] Do stavby je zazděn kamenný portál z hradu Orlíka s letopočtem 1548. Druhé podlaží s prvky novobarokního slohu. Sochařská výzdoba od herce a sochaře Františka Fialy (Ferenc Futurista). V přízemí stavby pamětní deska druhoválečného stíhacího esa Josefa Dygrýna.
  • Pomník rodáka antropologa Aleše Hrdličky a jeho museum.
  • Pomník Tomáše Garrigue Masaryka - od Vincence Makovského s urbanistickým řešením od Josefa Gočára. Pomník byl slavnostně odhalen na Tyršově náměstí v roce 1937. Díky změnám režimů - nacionální socialismus a komunismus - byl pomník třikrát odstraněn a následně znovu postaven.
  • Pomník rumunských vojáků nad železniční tratí.
  • Pamětní deska nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi.
  • Štůly pod hradem Orlíkem – na Humpolecku se těžilo ve středověku zlato, a to buď dolováním z pevné horniny (primární výskyt) anebo rýžováním z nezpevněných hornin (sekundární výskyt). Nedaleko hradu Orlíku se v lese nachází téměř půlkilometrové pásmo hornických prací, jehož součástí je 100 metrů dlouhý (a dobře zachovalý) hlavní úsek hornických dobývek o hloubce 5 až 7 metrů se zavaleným dnem. Hlavní úsek dobývek pokračuje směrem k západu ve formě 20 – 30 m široké pásma dobývek a odvalů o délce cca 170 m, které je následováno řadou mělkých průzkumných dobývek. K východu dobývky přecházejí ve vzájemně propojený systém prací. Ložisko bylo téměř kompletně vytěženo. Zrudnění (páskovaná, vtroušená a výjimečně žilná textura) je zde vázáno na pararuly, ložní křemenné žíly a čočky a hrubozrnné rekrystalované a pokřemenělé polohy erlanu se sulfidy. Zrudnění dosahovalo mocnosti 1-2,5 m. Obsah zlata se zde pohybuje od 0,3 do 10,8 g na tunu. Lokalita patří k nejzajímavějším památkám středověkého hornictví v okolí Humpolce a je chráněna. [2]
  • Rýžoviště zlata Březinka – v nejstarší době zde bylo v nižších partiích směrem k obci Čejov rýžováno zlato. Ve 13. století14. století zde bylo těženo zlato pravděpodobně i hornickým způsobem. Dále se zde začátkem 20. století krátce těžil živec. Těžba zlata byla prováděna u Humpolce pouze na těchto lokalitách a na lokalitě Trucbába u Humpolce-Hněvkovic. [2]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Katastrem města prochází dálnice D1, která se na území sousedního Vystrkova kříží na exitu 90 se silnicí I/34. Dále tudy prochází silnice II. třídy:

  • II/129 v úseku Křelovice - Petrovice - Humpolec
  • II/347 v úskeu Světlá nad Sázavou - Humpolec
  • II/348 v úseku Rozkoš - Štoky
  • II/523 v úseku Větrný Jeníkov - Krasoňov - Humpolec

a silnice III. třídy:

  • III/03418 Humpolec - Vilémov - Plačkov - Kamenice
  • III/12924 Sedlice - Hněvkovice - Humpolec
  • III/12924a ze silnice III/12924 do Kletečné
  • III/12934 Humpolec - Brunka
  • III/12935 Humpolec - Jiřice
  • III/12936 II/130 - Lhotka - Jiřice
  • III/13116 Krasoňov - Mikulášov
  • III/34771 Humpolec - Světlice - Budíkov
  • III/34775 Bystrá - II/523

Části města[editovat | editovat zdroj]

Partnerské město[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. [Díl] 1, [A/J]. 1.. vyd. Praha : Academia, 1977. 643 s.  
  2. a b [ http://www.castrum.cz/pamatky-humpolecko/pamatky-v-regionu/stoly-pod-hradem-orlik/ Štůly pod hradem Orlíkem]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]