Erlan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erlan – Kohútovo ve Štiavnických vrších

Erlan (též erlán) je regionálně nebo kontaktně metamorfovaná hornina. Termín erlan se ve světě málo užívá, jsou tak označovány vápenato-silikátové kontaktní rohovce nebo pyroxenové ruly.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Barva horniny je proměnlivá, často šedozelená až hnědošedá nebo červenofialová. Erlany jsou celistvé nebo jemně zrnité. Textura bývá všesměrná (masivní) nebo slabě páskovaná. Uspořádání krystalů v hornině (struktura) je granoblastické (přítomnost převážně izometrických, nepravidelně omezených zrn).

Složení[editovat | editovat zdroj]

Hlavními minerály jsou diopsid (druh pyroxenu), křemen a plagioklas. V některých erlanech mohou být přítomny také kalcit, vesuvián, granátgrosulár, skapolit nebo biotit.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Erlany vznikají kontaktní metamorfózou karbonátových hornin (vápenců), které obsahovaly klastickou křemitou (slíny a slínovce) nebo jílovitou příměs. Vznikají rovněž regionální metamorfózou, jejíž intenzita může mít různý stupeň. Erlany jsou často pozvolnými přechody spojeny s mramory, vyskytují se i v komplexech svorů a rul. V některých případech přecházejí do chorizmitických hornin označovaných jako erlan-rulové nebo erlan-amfibolitové stromatity.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

V ČR se vyskytují v moldanubiku (na Šumavě), sileziku nebo krkonošském krystaliniku[1]. Většinou vytváří několikametrové polohy nebo drobná čočkovitá tělesa. Na Slovensku v Malých Karpatech a u Hodruše ve Štiavnických vrších[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://atlas.horniny.sci.muni.cz/metamorfovane/erlan.html
  2. Archivovaná kopie. www.mineraly.sk [online]. [cit. 2009-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.