Trčkové z Lípy
 Erb Trčků z Lípy |
|
| Země | České království |
|---|---|
| Tituly | Říšská hrabata |
| Zakladatel | Mikuláš Trčka z Lípy |
| Rok založení | Před 1453 |
| Vymření po meči | 1634 (Cheb) |
| Poslední vládce | Adam Erdman Trčka z Lípy |
Trčkové z Lípy (německy Trčka von Lípa, Trčka von Leipa, či Trczka von Leipa) byli jedním z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. V druhé polovině 16. století a první polovině 17. století patřili k nejbohatším českým rodům. Patřila jim rozsáhlá území ve středních a východních Čechách. Výrazně se zasloužili o rozvoj a zkrášlení tohoto dnes turisticky oblíbeného regionu - například nechali vystavět slavnou Valdickou bránu v Jičíně. Potkal je podobný osud, jako mnohé jiné bohaté české rody, například jejich konkurenty Smiřické ze Smiřic. Trčkové přišli o veškerý svůj majetek a roku 1634 rod vymřel po meči.
Obsah |
Dějiny rodu [editovat]
Přídomek odvozovali podle vsi Lípa u Hradce Králové. První zprávy o rodě pocházejí z 15. století, zbohatli díky husitství. Mikuláš Trčka z Lípy († 1453) koupil hrad Homoli u Náchoda. Půjčoval peníze králi Zikmundovi. Následně získal vesnice u Dolních Kralovic, Lipnici, Vožici a vlašimské panství. Byl přítomen při volbě krále Jiřího z Poděbrad.
Jeho syn, Burian Trčka z Lípy († 1468), působil jako nejvyšší písař, podporoval krále Jiřího z Poděbrad, hlásil se k předním utrakvistickým vůdcům. Roku 1426 se účastnil bitvy u Ústí nad Labem. Rod získal další rozsáhlá území díky Mikulášovi II. Trčkovi z Lípy, který zemřel roku 1519. Od roku 1498 vlastnil rod např. panství Smiřice, kde prováděli od r.1626 násilnou rekatolizaci [1]. Trčkům patřilo kromě mnoha jiného také i sousední panství Opočno, které si zvolili za své sídlo a tam si také na místě původního hradu vybudovali honosný zámek. Na začátku 16. století se rozdělili na dvě větve, vlašimská linie vymřela koncem 16. století.
Vilém Trčka z Lípy vykonával funkci hejtmana hradeckého kraje a v roce 1562 povýšil do panského stavu. Mikuláš pocházel ze starší linie rodu, působil jako královský hejtman, koupil vesnice na Čáslavsku a Chrudimsku, další majetek získal ve východních a severních Čechách. Burian Trčka z Lípy držel až do roku 1587 Rychnov nad Kněžnou. Na Moravě držel Zábřeh a Klášterec. Svoji manželku Kateřinu ze Šelmberka, která mu byla nevěrná, nechal zazdít.
Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v Uhrách proti Turkům či zastávali významné zemské úřady. V roce 1593 byl celý rod přijat do panského stavu.
Rudolf Trčka z Lípy podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného stavovského povstání nezasáhl. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera Ladislava Popela z Lobkovic, Marie Magdalena, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Její poddaní jí měli údajně přezdívat „zlá Manda“. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Edrmanem ke katolictví, část rodu zůstala protestantská.
Adam Edrman (1599-1634) se přiklonil ke svému švagrovi Albrechtu z Valdštejna, sloužil v jeho vojsku, - věřil, že se nakonec postaví proti Habsburkům,[zdroj?] a jeho váhání omlouval Valdštejnovým zájem o astrologii - tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. Přestože byl katolík, účastnil se tajných jednání s protestantskými emigranty. Byl povýšen do stavu říšských hrabat. Roku 1634 je v Chebu spolu se švagrem zavražděn i s manželem jeho sestry Alžběty, Vilémem Kinským. Rod jeho smrtí vymřel po meči. Jeho majetky získaly jiné šlechtické rody.
Erb [editovat]
Jejich znak měl nahoře černou, dole červenou barvu, uprostřed bylo stříbrné břevno.
Příbuzenstvo [editovat]
Spojili se s Lobkovici, Valdštejny, Kinskými, Šelmberky, Bibirštejny, Šternberky či Žerotíny.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
Literatura [editovat]
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Trčkové z Lípy, s. 166-167.
