Colloredové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Colloredové
Colloredo-Mansfeld.jpg
Erb rodu Colloredo
země České království
České královstvíČeské království České království / Rakouské císařství
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
tituly
rok založení 11. století (v Čechách od 17. století)
větve rodu

Colloredové (později Colloredové z Wallsee a Colloredo-Mannsfeldové) jsou starý italsko-rakouský rod. Do českých zemí přišli během třicetileté války.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Colloredo-Wallsee[editovat | editovat zdroj]

Interiér paláce Colloredo-Mansfeld v Praze

První zmínky o rodu pocházejí z 11. století, kdy byl rod velmi rozvětvený. Existují zmínky např. o hrabatech z Prodolone, kteří vymřeli, dále o hrabatech z Melsu a z Colloreda, kteří přijali přídomek Colloredové z Wallsee.

Do Čech přišli v 17. století Rudolf s Jeronýmem a získali zde majetek i postavení mezi českou šlechtou. Jeroným bojoval po boku Valdštejnů v bitvě u Lützenu a po smrti generalissima Valdštejna ztratil Slezsko, za což byl potrestán, později však byl omilostněn. Umírá při další prohrané bitvě přímo ve válečné vřavě roku 1638.

Velkopřevor maltézského řádu a zemský velitel císařského vojska v Čechách, Rudolf Colloredo (1585–1657), v roce 1648 ubránil Prahu před Švédy a po válce zde zůstal na trvalo.

Rudolf Josef přijal roku 1763 knížecí titul, působil v císařské ministerské radě. Vrchní velitel benátského vojska, Jan Colloredo, bojoval ve třicetileté válce, padl na Krétě při bojích s Turky roku 1649.

Colloredo-Mansfeld[editovat | editovat zdroj]

Antonín Theodor se roku 1760 stal maršálem a v letech 1777–1811 prvním olomouckým arcibiskupem. František de Paula Gundaccar (1731–1807) si vzal Marii Izabelu, hraběnku Mansfeldovou, díky níž získal mimo jiné panství Dobříš, Obořiště a později ještě zdědil NepomukZelenou Horu. On i jeho potomci užívali jména Colloredo-Mansfeld.

Další příslušníci rodu převážně působili v armádě či ve státních službách. Jeroným Mansfeld (1842–1881) byl například rakousko-uherským politikem a předlitavským ministrem zemědělství.[1][2]

V roce 1942 byli všichni členové rodu, včetně těch žijících v zahraničí prohlášeni za „nepřátele říše“ a veškerý jejich majetek v Čechách a Rakousku byl zabaven Německou říší. Rodový majetek v Rakousku byl Colloredo-Mannsfeldům navrácen již v roce 1948, zatímco v České republice teprve po roce 1990, kdy v rámci restitucí získala rodina zpět svůj někdejší majetek (přibližně 20 000 ha lesů a rybníků), který jim byl již podruhé vyvlastněn při vyhnání německého obyvatelstva po druhé světové válce.

Současnost a restituce[editovat | editovat zdroj]

Dobříš

Členové rodu v současnosti žijí převážně v zahraničí. Střídavě v Česku žije Jerome Colloredo-Mansfeld na zámku v Dobříši, který rod získal v rámci restitucí v roce 1998 zpět do vlastnictví. Dobříšské pozemky byly vydány stejným dílem Jeromovi a jeho sestřenici Kristině, dceři Josefa († 1990) v roce 2006. V dobříšském zámku dnes sídlí dvě muzea a hotel s restaurací.[3]

Zbiroh

Rod uplatňoval restituční právo na zámek Zbiroh, který byl Jeromovi vrácen již v roce 1990, a který vzápětí prodal zpět českému státu.

Opočno

Kristina Colloredo-Mannsfeld podala v roce 2007 žádost o navrácení sbírky umění z renesančního zámku Opočno ve východních Čechách. Soudním rozhodnutím z října 2007 byl požadavek krajským soudem v Hradci Králové zamítnut. Kristině se podařilo dosáhnout navrácení pozemků někdejšího panství v Opočně, nicméně zámek, který si podle prvního rozsudku směla převzít, byla nucena vrátit státu po rozruchu, který způsobil nález Ústavního soudu.[4] Žádost o vydání zámku Opočno a také o podstatnou část zámeckého vybavení tak dodnes zůstává nevyřešená. Řízení však bylo v odvolání obnoveno, a Colloredo-Mansfeldové se chtějí obrátit na Nejvyšší soud České republiky. Mezi předměty ve sbírkách, jejichž hodnota se odhaduje na více než miliardu korun, patří například umělecky cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc předmětů jako historické zbraně a nádobí.[5]

Příbuzní[editovat | editovat zdroj]

Byli spojeni s Černíny z Černína, Auerspergy, Mansfeldy.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Prostá podoba colloredovského erbu
Knížecí podoba společného erbu spojených rodů Colloredů a Mansfeldů

Původní erb hrabat z Colloreda byl štít v jehož černém poli bylo stříbrné břevno, později na břevno přidali císařského orla. Jako knížata pozměnili svůj znak, který byl čtvrceným štítem s původním znakem uprostřed. Do jednotlivých částí umístili erby dalších rodů.

Význačné osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Linie Waldsee/Wallsee[editovat | editovat zdroj]

Linie Waldsee-Mels[editovat | editovat zdroj]

Linie Man(n)sfeld[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587. (česky) 
  2. Obora Aglaia [online]. prostor-ad.cz, [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. Kontakt na majitele na oficiálních stránkách zámku Dobříš
  4. Colloredo-Mansfeldová vrátila zámek v Opočně státu [online]. MAFRA a.s., [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.  
  5. Východočeský soud rozhodl o uměleckých sbírkách zámku Opocno. zprávna na Radio.cz.
  6. Šablona:ADB

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Colloredové, s. 34-35.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]