Colloredové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb rodu Colloredo

Colloredové (později Colloredové z Wallsee a Colloredo-Mansfeldové) jsou starý italsko-rakouský rod, do českých zemí přišli během třicetileté války.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palác Colloredo-Mansfeld v Praze
Interiér paláce Colloredo-Mansfeld v Praze

První zmínky o rodu pocházejí z 11. století. Měli mnoho rozkošatělých větví, např. hrabata z Prodolone, kteří vymřeli, dále hrabata z Meslu a hrabata z Colloredo, kteří přijali přídomek Colloredové z Wallsee. Do Čech přišli v 17. století Rudolf s Jeronýmem a získali zde majetek i postavení mezi českou šlechtou. Jeroným bojoval po boku Valdštejnů v bitvě u Lützenu, po smrti Valdštejna ztratil Slezsko, za což byl potrestán, později omilostněn a po další prohře umírá ve válečné vřavě roku 1638. Velkopřevor maltézského řádu a zemský velitel císařského vojska v Čechách. Rudolf (1585–1657) ubránil Prahu před Švédy roku 1648 a zůstal zde na trvalo. Rudolf Josef přijal roku 1763 knížecí titul, působil v císařské ministerské radě. Vrchní velitel benátského vojska, Jan Colloredo, bojoval ve třicetileté válce, padl na Krétě při bojích s Turky roku 1649. Roku 1760 se Antonín stal roku 1760 maršálem a v letech 1777–1811 olomouckým arcibiskupem. František de Paula Gundaccar (1731–1807) si vzal Marii Isabellu, hraběnku Mansfeldovou, díky níž získal mimo jiné Dobříš, Obořiště a později zdědil Nepomuk a Zelenou Horu. On i jeho potomci užívali jména Colloredo-Mansfeld.

Další příslušníci rodu převážně působili v armádě či ve státních službách. Jeroným Mansfeld (1842–1881) byl například rakousko-uherským politikem a předlitavským ministrem zemědělství.[1][2]

V současnosti žijí převážně v zahraničí. Střídavě u nás žije Jerome Colloredo-Mansfeld na zámku v Dobříši, který rod získal v rámci restitucí v roce 1998 zpět do vlastnictví.[3] Rod uplatňoval restituční právo na Zbiroh a v současné době vede restituční spor o zámek Opočno.[4]

Příbuzní[editovat | editovat zdroj]

Byli spojeni s Černíny, Auerspergy, Mansfeldy.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Původní erb hrabat z Colloreda byl štít v jehož černém poli bylo stříbrné břevno, později na břevno přidali císařského orla. Jako knížata pozměnili svůj znak, který byl čtvrceným štítem s původním znakem uprostřed. Do jednotlivých částí umístili erby dalších rodů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587. (česky) 
  2. Obora Aglaia [online]. prostor-ad.cz, [cit. 2013-03-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. Kontakt na majitele na oficiálních stránkách zámku Dobříš
  4. Colloredo-Mansfeldová vrátila zámek v Opočně státu [online]. MAFRA a.s., [cit. 2011-12-06]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Colloredové, s. 34-35.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu