Nepomuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Plzeň-jih. Další významy jsou uvedeny v článku Nepomuk (rozcestník).
Nepomuk
Městský úřad na náměstí A. Němejce

Městský úřad na náměstí A. Němejce

znak obce Nepomukvlajka obce Nepomukznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0324 558109
kraj (NUTS 3): Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4): Plzeň-jih (CZ0324)
obec s rozšířenou působností: Nepomuk
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 12,78 km²
počet obyvatel: 3 815 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 449 m
PSČ: 304 03 až 335 03
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa městského úřadu: náměstí Augustina Němejce 63
Nepomuk
33501 Nepomuk 1
starosta / starostka: Václav Kovář
Oficiální web: http://www.nepomuk.cz
E-mail: posta@urad-nepomuk.cz

Nepomuk
Red pog.png
Nepomuk
Nepomuk, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Nepomuk je město na jihozápadě České republiky, v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 35 km jihovýchodně od Plzně, o necelých 4 tisících obyvatelích, známé jako rodiště svatého Jana Nepomuckého. Díky malebnému rázu, řadě historických památek a okolní přírodě patří k vyhledávaným turistickým cílům.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady - Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu souvisí pravděpodobně se vznikem rozvojem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí hlavního náměstí se nachází síť středověkých štol a podzemních chodeb.

Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století. V roce 1420 došlo k vypálení kláštera a jeho majetek přešel do rukou Švamberků a posléze Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné a právo konání výročních trhů. Roku 1730 určil císař Karel VI. aby Nepomuk, zvaný někdy městem a jindy městečkem, měl již nastálo titul města. Od poloviny 19. století byl Nepomuk téměř sto let sídlem okresního soudu.

K velkému rozvoji města došlo v 17. - 19. století v souvislosti se svatojánskými poutěmi. Sv. Jan Nepomucký se narodil v Nepomuku kolem roku 1340. Stal se veřejným notářem a generálním vikářem pražské arcidiecéze a jako jeden z nejvyšších hodnostářů se ocitl v centru tehdejších sporů mezi církví a králem. V roce 1393 byl po mučení svržen z Karlova mostu do Vltavy. V převážně nekatolických Čechách 15.-16. století existoval kult Jana Nepomuckého jen v okruhu kněžstva svatovíské katedrály. Masově se začíná šířit až v 17. století a teprve v roce 1729 jej papež Benedikt XIII. oficiálně kanonizoval. Se stovkami svatojánských soch a kostelů se setkáváme nejen v Česku, ale i za hranicemi. Jako patron vod ochraňuje mnoho mostů. Sv. Jan Nepomucký se stal nejvýznamnějším barokním světcem.

V roce 2003 se stal Nepomuk obcí s rozšířenou působností. Nachází se zde Městský úřad, Úřad práce, Katastrální a Finanční úřad a knihovna s veřejnou internetovou stanicí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nepomuku.

Nepomuk se může pochlubit řadou historických památek. Patří mezi ně nejen poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, arciděkanství a stará Zelenohorská pošta, postavené podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, gotická bazilika sv. Jakuba, secesní spořitelna, množství drobných kapliček a soch ale i řada dalších dochovaných budov.

Kostel sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jana Nepomuckého (Nepomuk).

V jihozápadní části náměstí stojí poutní chrám sv. Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě světcův rodný dům. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostel sv. Jana Křtitele, který byl v roce 1734 nahrazen barokním chrámem slavného stavitele K. I. Dientzenhofera. Dodnes se zde konají poutě k výročí narození a umučení sv. Jana.

Zámek Zelená Hora[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Zelená Hora (zámek).
Zámek Zelená hora

Nepřehlédnutelnou dominantu zdejší krajiny představuje barokní zámek Zelená Hora, tyčící se na kopci Zelená hora severně nad městem Nepomuk. Do povědomí veřejnosti se zapsal především nálezem Rukopisu zelenohorského, uzavřením Jednoty zelenohorské a Černými barony. Držiteli zámku byly slavné rody - Švamberkové, Šternberkové, za jejichž držení byl původní hrad přestavěn na zámek, dále Martinicové, Colloredo-Mansfeldové a Aueršperkové.

Městské muzeum a galerie[editovat | editovat zdroj]

Expozice muzea vás seznámí s odkazem sv. Jana Nepomuckého, tvorbou malíře Augustina Němejce, místního rodáka, s prostředím života měšťanských a lidových vrstev a uvidíte i řadu dalších zajímavých exponátů. Sbírky městského muzea jsou uloženy na staré radnici ze 16. století, přestavěné v 30. letech 19. stol. i v sousední budově piaristických škol z let 18621867, která tvoří dominantu náměstí A. Němejce.

Kostel sv. Jakuba[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jakuba

Původní románský kostel, založený mnichy z cisterciáckého kláštera ve 12. století, byl na konci 13. století přestavěn v gotickém slohu do podoby trojlodní baziliky. Zvláštností je barokní věž, postavená nezvykle v ose presbyteria koncem 18. stol. V interiéru se dochovalo mnoho cenných prvků, včetně náhrobku Ladislava ze Šternberka z r. 1566. Mobiliář kostela tvoří ucelená neogotická kolekce z l. 1858-60. Vedle kostela stojí budova arciděkanství s mansardovou střechou, přestavěná po požáru roku 1746 podle plánů K. I. Dienzenhofera.

Zelenohorská pošta[editovat | editovat zdroj]

Cestou z náměstí A. Němejce k Zelené Hoře se na samém okraji historického jádra města rozkládá mohutná budova staré Zelenohorské pošty. Budova byla postavena na místě starší usedlosti r. 1672 zelenohorským hejtmanem D. F. Táborským z Hirschfeldu jako rodové sídlo. V letech 1708 - 1843 zde byla dědičná pošta. Po požáru v r. 1746 byl dům přestavěn údajně dle plánů K. I. Diezenhoffera. Poslední větší stavební úpravy proběhly v letech 18871888, kdy objekt získal eklektickou fasádu a stal se na sto let sídlem lesního úřadu. V rekonstruovaných poštovních stájích se dnes nachází expozice veteránů.

Dům U české lípy[editovat | editovat zdroj]

Dům U české lípy (vpravo)

Na Přesanickém náměstí stojí patrový dům s barokním štítem, bránou a pavlačí. Tato nejstarší světská stavba ve městě byla postavena po pol. 14.stol a sloužila jako rychta a hostinec. V hlubokých sklepích byla i městská šatlava. Současný vzhled domu je z přelomu 18. a 19. stol.

Další památky[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se dále nachází další zachovalé domy z 17.-19.stol. (U Černého orla, U Zeleného stromu, rodný dům A. Němejce aj.), téměř desítka kaplí a kapliček i několik cenných převážně barokních soch a božích muk.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V průběhu roku se ve městě koná řada kulturních a společenských akcí:

  • březen - jarní pouť u kolébky sv.Jana - církevní slavnost
  • květen - tradiční nepomucká pouť - pouťové atrakce, bohoslužby a koncerty v kostelech
  • červen
    • Nepomucké léto - kulturní slavnost, koncerty
    • Nefestík - alternativní hudebně-divadelní festival
  • červenec
    • Mezinárodní sochařské a řezbářské sympozium - po dobu tří týdnů je možno pozorovat umělce při vytváření jejich díla přímo na nepomuckém náměstí
    • Nepomucký trojúhelník - závody historických motocyklů
    • Pivní slavnosti - slavnosti piva s bohatým kulturním programem
  • říjen - Podzim pod Zelenou Horou, Světový den chůze - tradiční akce Klubu českých turistů

Celoročně se konají kulturní akce v klubu Coffee-shop, hotelu U Zeleného stromu, Music clubu Dvorec i jinde. V sezóně je v provozu i Malá Letní scéna.

Ke sportovnímu vyžití slouží městská hala, tenisové kurty, fotbalová hřiště, skatepark a pro děti zábavní park a koupaliště.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Místní krajinou je protkána značenou sítí turistických i cyklistických tras, které protínají okolní krajinu s množstvím přírodních zajímavostí a chráněných oblastí. Nejvýznamnější jsou Národní přírodní rezervace Chejlava, Přírodní park Plánický hřeben - Kákov a Přírodní park Pod Štedrým. Městem protéká říčka Muchovka, která se nedaleko Nepomuka mísí v Klášterském rybníku s řekou Úslavou.

Mikroregion Nepomucko[editovat | editovat zdroj]

Od r. 1998 působí na území Nepomucka dobrovolný svazek 31 okolních měst a obcí s bezmála 15 000 obyvateli. Jeho cílem je všestranná spolupráce v oblasti celkového rozvoje regionu.

Mnohé vesničky nacházející se v této oblasti si dodnes zachovaly svou původní lidovou podobu. Typický ráz krajiny tvoří značný počet drobných sakrálních památek i množství rybníků navazujících na blatenskou rybníkářskou tradici. Ideální podmínky ke koupání skýtá Nový rybník u Nepomuka. V Kasejovicích a ve Spáleném Poříčí lze nalézt stopy židovské historie a v Žinkovech a Oselcích je lokální muzejní expozice. Pohled do širokého okolí nabízí rozhledna u Železného Újezdu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BERNDORF Alexandr: Nepomuk I., II., Plzeň 1928.
  • BERNDORF Alexandr: Zelená Hora, Plzeň 1932.
  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu