Bitva u Lützenu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Lützenu
Konflikt: Třicetiletá válka
Battle of Lutzen.jpg
Trvání: 16. listopadu 1632
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Nedaleko Lützenu, jihozápadně od Lipska
Casus belli:
Výsledek: Švédské Pyrrhovo vítězství[1]
Změny území:
Strany
Vlajka Švédska Švédsko
Vlajka Saska Sasko
Vlajka Svaté říše římské Svatá říše římská
Vlajka Katolické ligy Katolická liga
Velitelé
Gustav II. Adolf
Bernard Sasko-Výmarský
Albrecht z Valdštejna
Gottfried Pappenheim
Síla
12 800 pěších
6 200 jízdních
60 děl
10 000 pěších
7 000 jízdních
24 děl
3 000 pěších a 2 000 jízdních dorazilo později
Ztráty
3 400 mrtvých
1 600 zraněných a nezvěstných
cca 5 000 zabito zraněno a nezvěstných
{{{poznámky}}}

Bitva u Lützenu (16. listopadu 1632) se odehrála mezi císařskými vojsky pod vedením Albrechta z Valdštejna a švédskými a saskými vojsky pod vedením krále Gustava II. Adolfa. Skončila prakticky nerozhodně, švédský král však padl. Boje se na obou stranách účastnili vojáci českého původu.

Před bitvou[editovat | editovat zdroj]

V polovině roku 1632 stály u Norimberku proti sobě dvě armády: spojená švédsko-saská armáda pod vedením Gustava II. Adolfa a armáda katolické ligy v čele s generálem Albrechtem z Valdštejna. Na švédské straně působila řada českých emigrantů většinou v pluku Jindřicha Matyáše Thurna a na katolické straně bojovali Češi přímo pod Valdštejnovým vedením. Valdštejn odmítl otevřenou bitvu, vybudoval opevněný tábor a výpady ohrožoval kolony se zásobami proviantem. Ztráty způsobené přestřelkami a rostoucí zásobovací potíže donutily švédskou armádu, aby se dala na ústup od Norimberka. Albrecht z Valdštejna se rozhodl, že přezimuje v saském kurfiřtství, které zatím nebylo průchody a ubytováním vojsk vyčerpáno. I vojsko Gustava Adolfa postupovalo do Saska. Po několika potyčkách, k nimž došlo 15. listopadu, se ukazovalo, že dojde k zásadnímu střetnutí. Protestantské vojsko bylo v té době početnější, mělo 10 tisíc pěšáků, 5.100 jezdců a 60 děl oproti 8 tisícům pěšákům, 5.400 jezdcům a 21 dělům katolické strany. Albrecht z Valdštejna se proto na bitvu začal ještě v noci okamžitě připravovat. Vojáci vykopali příkopy, hloubili, rozmisťovali se do svých pozic.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Mapa rozestavění jednotek

Bitva byla zahájena 16. listopadu na obou stranách dělostřeleckou palbou a výpady jezdectva až když se zvedla mlha. Na jejím počátku měl švédský král převahu, když zaútočil proti slabšímu levému křídlu protivníka. Pohyb Gustavovy pěchoty byl zdržen zakopanými mušketýry, ale švédské jednotky postupovaly vpřed. Na poslední chvíli v poledne dorazilo na bojiště vojsko Gottfrieda Jindřicha Pappenheima, které zjednalo v rozbitých řadách pořádek. Před rozhodujícím úderem byl však Pappenheim smrtelně raněn a jeho rejtaři začali prchat. Do odkryté mezery vyslal Valdštejn kyrysnické pluky z pravého křídla a situaci zachránil. Mezitím se král Gustav Adolf odhodlal k osudnému činu a zaútočil se svým oblíbeným plukem na pozice katolíků. V boji byl těžce raněn, spadl z koně a byl ubit vojáky protivníka, kteří však nevěděli, o koho se ve skutečnosti jedná. Smrt svého krále se podařilo Švédům utajit a bitva dále pokračovala. Jakmile se některé katolické oddíly dozvěděly o smrti Pappenheima, daly se na ústup. Oslabené vojsko však vedl do útoku osobně Albrecht z Valdštejna, který byl raněn. Švédové se rozhodli zaútočit na pravé křídlo protivníka, ovšem posily císařských, které právě dorazily, zahájily takovou silnou palbu z mušket, že se útočící jednotky musely stáhnout. Boj se přeléval ve vlnách tam a zpět. Když se okolo páté začalo smrákat, nebylo již možno v mlze a dýmu ze střelby rozeznat přítele od nepřítele a boj postupně ustával. Valdštejn se rozhodl stáhnout z důvodu obav z možného příchodu posil saského kurfiřta Jana Jiřího. V noci opustil bojiště a stáhl se za hradby Lipska. Z tohoto hlediska se sice Švédové mohli považovat za vítěze, ovšem z hlediska smrti krále Gustava tomu tak nebylo.

Při této bitvě přišlo o život 5 tisíc císařských vojáků a 4 tisíce Švédů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Čornej, Pavel Bělina, Slavné bitvy naší historie
  • KODETOVÁ, Petra. Velké bitvy světových dějin: Lützen (1632). Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2012, 23 (1-2), s. 42-44. ISSN 1210-6097.
  • PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vzhledem velkým ztrátám na straně katolíků se uvádí vítězství Švédů, ale kvůli smrti Gustava II. není toto vítězství jednoznačné.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Battle of Lützen (1632) ve Wikimedia Commons