Gustav II. Adolf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gustav II. Adolf
král švédský
Gustav II of Sweden.jpg
Gustav II. Adolf kolem roku 1630.
Doba vlády 16111632
Korunovace 12. říjen 1617
Narození 9. prosince 1594
Stockholm, Švédsko
Úmrtí 16. listopadu 1632 (37 let)
Lützen, Německo
Předchůdce Karel IX. Švédský
Nástupce Kristýna I.
Manželky Marie Eleonora Braniborská
Rod Vasovci
Otec Karel IX. Švédský
Matka Kristina Holštýnsko-Gottorpská
Podpis Gustav II Adolf autograph.png

Gustav II. Adolf (9. prosince 159416. listopadu 1632) byl od roku 1611 švédský král a významný vojenský reformátor. Při upevňování švédské moci musel vstoupit do třicetileté války, kde také, jako jeden z posledních panovníků v Evropě, padl v bitvě.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

V době Gustavova kralování se stalo Švédsko nesmírně vyvinutou světovou hospodářskou a politickou velmocí. Začalo si dělat nárok na ovládnutí oblastí protestantské Evropy (Skandinávie, severní Německo a severní části Polska, okupovaného 16121629 švédskou armádou). Tím se cítila ohrožena tzv. Katolická liga, tedy především jižní Německo, Čechy a Morava, tak jako samotné Rakousko. Tento mocenský rozpor mezi katolicismem a protestantismem směřoval k válečnému střetu. Katalyzátorem konfliktu bylo navíc spojenectví Anglie s protestanty a Francie s katolíky, i když tyto dvě mocnosti zůstaly v době třicetileté války více či méně pasivními subjekty.

Gustav II. Adolf provedl celou řadu finančních, správních a vojenských reforem, nebyl tedy pouze válečníkem, jak se o něm často píše.

Spíš se zdá, že raději uzavíral mírové smlouvy: ukončil tzv. „kalmarskou válku“ (1613) a válku s Ruskem (1617). Je ovšem rovněž pravdou, že války s Polskem (16121629) vedl s velkou krutostí a bezohledností. V těchto letech dobyl řadu území v Polsku a Východním Prusku.

Do třicetileté války vstoupil totálně až v roce 1630, ale již před tím, v letech 16251630 byla dislokována švédská vojska na území Polska, odkud ohrožovala severočeské a moravské oblasti, které byly katolické. Pro nedostatek vlastní císařské armády vyslali Habsburkové do těchto ohrožených oblastí dva britské katolické pluky Roberta Gordona a Waltera Deverouxe.

Gustav II. Adolf padl u Lützenu (Německo, asi 15 km od Lipska), v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Valdštejna.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Gustav II. Adolf se 25. listopadu 1620 oženil s Marií Eleonorou Braniborskou. Z manželství se narodily dvě dcery:

Byl také otcem nemanželského syna Gustava (16161653), hraběte z Wasaborgu.

Jeho mladickou láskou byla Ebba Magnusdotter Brahe, jíž se vzdal z politických důvodů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Der Grosse Knaur (lexikon), I. díl, Gustav Adolf, Mnichov 1967.
  • ENGLUND, Peter. Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 679 s. ISBN 80-7106-355-X.  
  • IVANOV, Miroslav. Martova pole: Svědectví bojišť. Praha : Panorama, 1981.  
  • JUNKELMANN, Marcus. Gustav Adolf (1594–1632). Regensburg : Pustet, 1993. ISBN 3-79173-97-3.  
  • STELLNEROVÁ, Šárka a STELLNER, František. Gustav II. Adolf. Historický obzor, 1995, 6 (1), s. 2–4.
  • SVÁTEK, Josef. Paměti kata Mydláře. Praha : Levné knihy KMa, 2000. ISBN 80-86425-56-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Karel IX. Švédský
Znak z doby nástupu Švédský král
Gustav II. Adolf
16111632
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristýna I.
Předchůdce:
Karel IX. Švédský
Znak z doby nástupu Finský velkovévoda
Kustaa II. Aadolf
16111632
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Kristýna I.