Gustav II. Adolf

Příbuzenstvo
otec	Karel IX. Švédský
matka	Kristýna Holstein-Gottorp
manželka	Marie Eleonora Brandenburská
děd	Gustav I. Švédský
babička	Markéta Lejonhufaud
děd	Adolf Schleswig-Holstein-Gottorp
babička	Kristýna Hesenská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Gustav II. Adolf kolem roku 1630

Gustav II. Adolf ( 9. prosince 1594 – 6. listopadu 1632) byl švédský král, nastoupil na trůn v roce 1611, a významný vojenský reformátor. Při upevňování švédské moci musel vstoupit do třicetileté války, kde také, jako jeden z posledních panovníků v Evropě, padl v bitvě.

[editovat] Vláda

V době Gustavova kralování se stalo Švédsko nesmírně vyvinutou světovou hospodářskou a politickou velmocí. Začalo si dělat nárok na ovládnutí oblastí protestantské Evropy (Skandinávie, severní Německo a severní části Polska, okupovaného 1612–1629 švédskou armádou). Tím se cítila ohrožena tzv. Katolická liga, tedy především jižní Německo, Čechy a Morava, tak jako samotné Rakousko. Tento mocenský rozpor mezi katolicizmem a protestantizmem směřoval k válečnému střetu. Katalyzátorem konfliktu bylo navíc spojenectví Anglie s protestanty a Francie s katolíky, i když tyto dvě mocnosti zůstaly v době třicetileté války více či méně pasivními subjekty.

Gustav II. Adolf provedl celou řadu finančních, správních a vojenských reforem. Nebyl tedy pouze válečníkem, jak se o něm často píše. Spíš se zdá, že raději uzavíral mírové smlouvy: Ukončil tzv. „kalmarskou válku“ (1613), válku s Ruskem (1617). Je ovšem rovněž pravdou, že války s Polskem (1612–1629) vedl s velkou krutostí a bezohledností. V těchto letech dobil řadu území v Polsku a východním Prusku.

Do třicetileté války vstoupil totálně až v roce 1630, ale již před tím, v letech 1625–1630 byla lokalizována švédská vojska na území Polska odkud ohrožovala severočeské a moravské oblasti, které byly katolické. Pro nedostatek vlastní císařské armády vyslali Habsburkové do těchto ohrožených oblastí dva britské katolické pluky Roberta Gordona a Waltera Deverouxe.

Gustav II. Adolf padl 16.11. 1632 u Lützenu (Německo, asi 15 km od Lipska), v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Valdštejna.

[editovat] Potomci

Gustav II. Adolf se 25. listopadu 1620 oženil s Marii Eleonorou Brandenburskou, s níž měl dvě dcery:

Kristýna Augusta (1623–1624), švédská princezna
Kristýna (1626–1689), švédská královna

Jeho mladickou láskou byla Ebba Magnusdotter Brahe, jíž se vzdal z politických důvodů.

Byl také otcem nemanželského syna Gustava (1616–1653), hraběte z Wasaborgu.

[editovat] Literatura

Der Grosse Knaur (lexikon), I. díl, Gustav Adolf, Mnichov 1967.
IVANOV, Miroslav. Martova pole: Svědectví bojišť. Praha : Panorama, 1981.
JUNKELMANN, Marcus. Gustav Adolf (1594–1632). Regensburg : Pustet, 1993. ISBN 3-79173-97-3.
SVÁTEK, Josef. Paměti kata Mydláře. Praha : Levné knihy KMa, 2000. ISBN 80-86425-56-8.
ENGLUND, Peter. Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 679 s. ISBN 80-7106-355-X.