Oskar I.

Oskar I.
král švédský a norský
Doba vlády	1844 - 1859
Narození	4. červenec 1799
	Paříž, Francie
Úmrtí	8. červenec 1859 (60 let)
	Stockholm, Švédsko
Pochován	Kostel Riddarholmen
Předchůdce	Karel XIV.
Následník	Karel XV.
Manželky	Joséphine de Beauharnais jr.
Potomci	Karel XV. a Oskar II.
Rod	Bernadotte
Otec	Karel XIV.
Matka	Désirée Clary

Oskar I., narozen jako Joseph François Oscar Bernadotte, (4. červenec 1799 v Paříži - 8. červenec 1859 ve Stockholmu) byl švédský a norský král od roku 1844 až do své smrti v roce 1859. Byl jediným synem Karla XIV. Jana a jeho ženy Desidery. Když byl v říjnu 1810 Bernadotte zvolen švédským korunním princem, Oskar a jeho matka se přestěhovali z Paříže do Stockholmu (v červenci 1811).

Výchova

Švédská královská rodina na obraze z roku 1837.

Od Karla XIII. dostal Oskar titul vévody ze Södermanlandu. Rychle se naučil švédsky. Jeho značný vrozený talent byl dále rozvíjen kvalitním vzděláním a brzy se stal autoritou v politicko-společenských otázkách. Roku 1839 napsal sérii článků na téma lidového vzdělání a roku 1841 v anonymní práci „Om Straff och straffanstalter“ se zastal se reformy věznic. Dvakrát během vlády svého otce byl vicekrálem v Norsku.

Manželství a potomci

19. července 1823 se oženil s princeznou Josefinu von Leuchtenberg, dcerou vévody Eugèna de Beauharnais a vnučkou francouzské císařovny Joséphine de Beauharnais. Z jejich manžrelství vzešlo pět potomků.

Prvním dítětem narozeným z manželství následnického páru byl 3. května 1826 syn. Korunní princ Karel Ludvík Evžen (1826 - 1872) usedl po otci na švedský trůn jako Karel XV. a na trůn norský jako Karel IV. Josephine chtěla pro své děti nejlepší vzdělání, proto zajistila, aby se Karlovým učitelem stal filozof a profesor univerzity v Uppsale Christopher Jacob či z Norska pocházející Otto Aubert. Především Aubert seznámil Karla s mnoha vědními disciplínami, především s filozofií Schlegela.

Dále se narodil "zpívající princ" Gustav (1827 - 1852), pozdější vévoda upplandský. Gustav zdědil hudební talent svého otce a stal se z něj výborný zpěvák a pianista. Pod pseudonymem G°°°° psal hudební skladby.

Třetí syn a budoucí král švédský a norský Oskar II. (1829 - 1907) vystudoval universitu v Uppsale, stal se z něj velmi oblíbený a osvícený panovník. Jediná dcera Evženie (1830 - 1889) byla rovněž velmi muzikální, skládala hudební díla a zpívala. Zajímala se také o umění, především sochařství a malbu. Posledním potomkem byl Karel August Mikuláš (1831 - 1873), který se stal vévodou z Dalarny a armádním generálem.

Politika

V roce 1824 a 1833 byl korunní princ dvakrát vicekrálem v Norsku.

Formálně postavil obě království do rovné pozice, když zavedl nové vlajky se společným znakem unie a nový unijní erb. Většina zákonů za jeho vlády byla směřována k zlepšení švédské ekonomické situace. Stavovský Riksdag ho roku 1857 ocenil jako panovníka, který se zasloužil o růst blahobytu země jako žádný z jeho předchůdců.
V zahraniční politice prosazoval nacionální principy. Roku 1848 podporoval Dánsko v první šlesvické válce proti Prusku, poskytl švédsko-norské jednotky do Fynu a severního Šlesvicka (1849-1850), a zprostředkovával příměří z Malmö z 26. srpna 1848. Byl také jedním z ručitelů poctivosti Dánska (Londýnský protokol z 8. května 1852).

Konec života

V roce 1857 se Oskar I. stáhl z veřejného života z důvodu špatného zdravotního stavu (trpěl rakovinou mozku). Neabdikoval však, ale ustanovil regentem svého nejstaršího syna Karla, vévodu ze Skåne.

Oskar I. ve Stockholmu zemřel o dva roky později, 8. července roku 1859. Na švédský trůn po něm nastoupil jeho nestarší syn jako Karel XV.

Externí odkazy

• http://thepeerage.com/p10226.htm

Předchůdce: Karel III. Jan

Norský král 1844 – 1859

Nástupce: Karel XV.

Předchůdce: Karel XIV. Jan

Švédský král 1844 – 1859

Nástupce: Karel IV.