Kateřina Švédská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kateřina Švédská
Portrét
Narození10. listopadu 1584
Nyköping
Úmrtí13. prosince 1638 (54 let)
Västerås
Sňatek11. června 1615
ManželKazimír Falcko-Zweibrückenský
PotomciKristýna Magdalena Falcká
Jan Wolfgang Karel
Emílie Isabela
Karel X. Gustav
Marie Eufrozýna Falcká
Eleonora Kateřina Falcká
Kristýna
Adolf Jan Falcký
DynastieVasovci
OtecKarel IX. Švédský
MatkaMaria Falcká
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vasovci
Vasovci

Kateřina Švédská (10. listopadu 1584, Nyköping13. prosince 1638, Västerås) byla dcerou švédského krále Karla IX. a jeho první manželky Marie Kristýny Falcké.

11. června 1615 se provdala za Kazimíra Falcko-Zweibruckenského a stala se matkou pozdějšího švédského krále Karla X. Gustava. Na její počest je po ní pojmenován kostel ve StockholmuKatarina kyrka.

Kateřina pocházela ze švédské královské dynastie Vasů a byla vnučkou prvního švédského krále Gustava I. Vasy, který vládl po skončení nadvlády Dánského království - Kalmarská unie. Po vymření dynastie po meči se vlády ve Švédském království ujala dcera jejího bratra Gustava II. Adolfa, Kristýna I. Mladá královna se však nevdala a za svého nástupce prohlásila Kateřinina syna Karla Gustava, který se po její abdikaci roku 1654 stal králem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Princezna Kateřina se narodila 10. listopadu 1584 na hradě v Nyköpingu, jako dcera vévody ze Södermanlandu Karla a jeho manželky Marie Kristýny, která zemřela roku 1589. Po její smrti se usadil na zámku Gripsholm a o tři roky později se podruhé oženil s Kristinou Holsteinsko-Gottorpskou. Kateřina vycházela s macechou dobře a tento vztah přenesla i na své mladší, nevlastní sourozence.

V kruhu rodiny žila Kateřina až do svých 31. let, pak se 11. června 1615 provdala za Kazimíra Falcko-Zweibrukenského. Manželé pobývali ve Švédsku do roku 1617, kdy se vydali na cestu do Německa. O pár let později roku 1622 se Kateřina s rodinou vrátila do Švédska, protože císařská armáda potlačila protestantský odpor v Německu za třicetileté války, a usadila se na zámku Stegeborg.

Během třicetileté války, kdy její bratr král Gustav II. Adolf a jeho manželka královna Marie Eleonora pobývali v Evropě, se Kateřina starala o jejich dceru Kristýnu. Po smrti Gustava Adolfa roku 1633 trpěla královna Marie Eleonora dlouho depresemi, proto se o tři roky později roku 1636 rozhodl kancléř a regent Axel Oxenstierna odebrat princeznu a dědičku trůnu Kristýnu matce a svěřit ji do opatrování laskavé tety Kateřiny, která s rodinou přesídlila do Stockholmu.

Princezna Kateřina zemřela 13. prosince 1638 ve Västerås.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

11. června 1615 se provdala za Kazimíra Falcko-Zweibruckenského, s nímž měla osm dětí.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Johan Kristiernsson Vasa
 
 
Erik Johansson
 
 
 
 
 
 
Birgitta Gustafsdotter Sture
 
 
Gustav I. Vasa
 
 
 
 
 
 
Magnus Karlsson Eka
 
 
Cecilia Månsdotterová
 
 
 
 
 
 
Sigrid Eskilsdotter Banér
 
 
Karel IX. Švédský
 
 
 
 
 
 
Abraham Kristiernsson
 
 
Erik Abrahamsson Leijonhufvud
 
 
 
 
 
 
Birgitta Månsdotter
 
 
Markéta Eriksdotter Leijonhufvud
 
 
 
 
 
 
Erik Karlsson Vasa
 
 
Ebba Eriksdotter
 
 
 
 
 
 
Anna Karlsdotter
 
Kateřina Švédská
 
 
 
 
 
Jann II. Falcko-Simmernský
 
 
Fridrich III. Falcký
 
 
 
 
 
 
Beatrix Bádenská
 
 
Ludvík VI. Falcký
 
 
 
 
 
 
Kazimír Brandenbursko-Bayreuthská
 
 
Marie Brandenbursko-Kulmbašská
 
 
 
 
 
 
Zuzana Bavorská
 
 
Maria Falcká, vévodkyně ze Södermanlandu
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Hesenský
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Anna Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Jiří Saský
 
 
Kristýna Saská
 
 
 
 
 
 
Barbora Jagellonská
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]