Magnus III. Švédský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Magnus III. Švédský
Narození1240
Úmrtí18. prosince 1290 (ve věku 49–50 let)
Visingsö
Místo pohřbeníKostel Riddarholm
Povoláníkrál
ChoťHelvig Holštýnská (od 1276)[1]
DětiIngeborg Švédská[2]
Birger Magnusson
Erik Magnusson
Valdemar Magnusson[2]
Rixa Magnusdotter Švédská
RodičeBirger a Ingeborg Eriksdotter
RodFolkungové
PříbuzníRikissa Birgersdotter, Catherine Birgersdotter of Bjelbo, Ingeborg Birgersdotter of Bjelbo, Erik Birgersson, Valdemar I. Švédský, Gregers Birgersson a Benedikt Finský (sourozenci)
Valdemar Eriksson[2], Erik Eriksson[2] a Magnus Eriksson[2] (vnoučata)
Funkcešvédský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magnus III. Švédský (švédsky Magnus Ladulås nebo Magnus Birgersson, finsky Maunu Ladonlukko nebo Maunu Birgerinpoika; 12408. prosince 1290) byl švédský jarl a král.

Byl prvním toho jména, kdo vládl Švédsku a nebyl obecně považován za uzurpátora nebo uchazeče o trůn, ale třetím Magnusem, který byl prohlášen švédským králem a vládl zde.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se pravděpodobně jako druhý syn jarla Birgera a jeho první choti Ingeborg, dcery krále Erika X. a sestry bezdětného krále Erika XI. Roku 1266, po smrti otce, jenž vládl dlouhou dobu jako regent za nezletilého Magnusova bratra Valdemara, se Magnus proti bratrovi vzbouřil. Po několikaleté občanské válce se mu roku 1275 podařilo sesadit Valdemara z trůnu. Valdemar však vyvíjel další snahy o získání moci, a tak ho Magnus nechal uvěznit na hradě Nyköping. V pohodlném vězení také Valdemar v roce 1302 zemřel.

Své první manželství nechal anulovat a v roce 1276 se znovu oženil s Helvig, dcerou holštýnského hraběte Gerharda I. Papežova anulace prvního manželství a dispenz z důvodu příbuzenství manželů na manželství druhé přišla až po deset let později, v roce 1286.

Zemřel v prosinci 1290 a po něm nastoupil na trůn syn Birger. Helvig se zřejmě stala švédskou regentkou, v letech 1290–1302 a 1320–1327.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

1. manželství

  1. Erik Magnusson

2. manželství ∞ 1276 Helvig Holštýnská († 1324)

  1. Ingeborg Švédská († 1319) ∞ Erik VI. Dánský
  2. Birger Švédský (1280-1321), švédský král
  3. Erik Magnusson († 1318), vévoda ze Södermanlandu
  4. Valdemar Magnusson († 1318), finský vévoda
  5. Richenza († po 1347), abatyše

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Folke Tlustý
 
 
Bengt Snivil
 
 
 
 
 
 
Ingegerd Knutsdotter Dánská
 
 
Magnus Minniskiöld
 
 
 
 
 
 
 
 
Sigrid Lakman
 
 
 
 
 
 
 
 
Birger
 
 
 
 
 
 
Sverker I.
 
 
Sune Sik
 
 
 
 
 
 
 
 
Ingrid Ylva
 
 
 
 
 
 
Birger
 
 
 
 
 
 
 
 
Ingeborg Eriksdotter
 
Magnus III. Švédský
 
 
 
 
 
Erik IX. Svatý
 
 
Knut I. Švédský
 
 
 
 
 
 
Kristina Dánská
 
 
Erik X. Švédský
 
 
 
 
 
 
Johan Sverkersson starší
 
 
Cecílie Johansdotter
 
 
 
 
 
 
NN
 
 
Ingeborg Eriksdotter
 
 
 
 
 
 
Knut Lavard
 
 
Valdemar I. Veliký
 
 
 
 
 
 
Ingeborg Kyjevská
 
 
Rixa Dánská
 
 
 
 
 
 
Volodar Glebovič, kníže z Minsku
 
 
Žofie Novgorodská
 
 
 
 
 
 
Richenza Polská
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Valdemar I. Švédský
Znak z doby nástupu Švédský král
12751290
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Birger Magnusson