Kristina Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristina Björnsdotter
královna Švédska
Narození asi 1120/25
Úmrtí asi 1170
Manžel(é) Erik IX. Švédský
Dynastie Estridsenové
Otec Björn Haraldsen
Matka Kateřina Ingesdotter

Kristina Björnsdotter Dánská (dánsky: Kirstine Björnsdatter, švédsky: Kristina Björnsdotter) ; asi 1120/25 – 1170) byla švédská královna, manželka Erika IX. a matka Knuta I.

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle Knýtlinga sagy byla Kristina dcerou Björna Haraldsena, syna dánského prince Haralda Kesjy, a jeho manželky Kateřiny Ingesdotter, dcery švédského krále Inge I. Její otec byl v roce 1134 zavražděn z rozkazu svého strýce, dánského krále Erika II.

Za svého bratrance Erika se vdala v roce 1149 nebo 1150. O šest let později se Erik stal králem a Kristina královnou. Královna Kristina se stala známou kvůli svému konfliktu s klášterem Varnhem ve Västergötlandu, který se týkal vlastnictví země, na které byl klášter postaven. Kristina ji považovala za dědictví po své příbuzné Sigrid. Podle legendy prý poslala do kláštera ženy, aby před mnichy tančily nahé[1]. Tento konflikt přinutil mnichy opustit zemi a hledat útočiště v Dánsku, kde založili klášter Vitskøl (1158).

V roce 1160 byl král Erik zavražděn a Kristina zřejmě zbytek života strávila v Dánsku. V roce 1167 se její syn Knut stal švédským králem a Kristina nejspíš zemřela v prvních letech jeho vlády, kolem roku 1170.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  1. Knut I. Švédský, švédský král v letech 1167–1195,
  2. Filip,
  3. Kateřina Eriksdotter
  4. Markéta Eriksdotter, od roku 1189 norská královna, zem. v roce 1209.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Christer Öhman: Helgon, bönder och krigare. Berättelser ur den svenska historien.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christina of Denmark, Queen of Sweden na anglické Wikipedii.

Švédská královna
Předchůdce:
Richenza Polská
11561160
Kristina Dánská
Nástupce:
Brigida Haraldsdotter