Karel XIII.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karel XIII. (švédsky: Karl XIII), (7. října 1748 - 5. února 1818), byl králem Švédska od roku 1809 a králem Norska (kde byl znám jako Carl II) od roku 1814 až do své smrti v roce 1818. Byl druhým synem krále Adolfa Frederika Švédského a Luisy Ulriky Pruské, sestry Fridricha Velikého.

[editovat] Život a politika

V roce 1772 spolupracoval na revolučních plánech se svým bratrem Gustavem III. švédským. Po propuknutí Rusko - švédské války v roce 1788 sloužil jako velkoadmirál, např. v bitvě u Hogland (7. června 1788) a Oland (26. července 1789). Dne 13. března 1809 byl sesazen Gustav IV. Adolf z trůnu, 22.března 1809 byl jmenován švédským králem Karel XIII.. Byl předčasně zestárlý a Jean-Baptiste Bernadotte převzal fakticky vládu, jakmile Karel XIII. přistál ve Švédsku, v roce 1810. Po spojení států Švédska a Norska v roce 1814 se stal Karel králem Norska pod názvem Karel II. norský. Po osmi letech, kdy byl jen formálním králem, zemřel 5. února 1818 bez přímého následníka, bez dědice trůnu.

Se svou sestřenicí Hedwigou Elizabethou Charlottou z rodu Holstein-Gottorp (1759–1818) byl ženat od 7. června 1774, ale všechny jejich děti zemřeli v dětských letech. Louisa Hedvig v roce 1797. Karel Adolf, Duke Värmland , v roce 1798.

Se svou milenkou Augustou Fersen (1772–1861) měl syna Karla Löwenhielma.