Kristián II. Dánský
| Kristián II. Dánský | ||
|---|---|---|
| král Dánska, Norska a Švédska | ||
| Doba vlády | 1513 – 1523 Dánsko a Norsko 1520 - 1521 Švédsko |
|
| Korunovace | 1514 | |
| Narození | 1. července 1481 | |
| Nyborg | ||
| Úmrtí | 25. ledna 1559 | |
| Kalundborg | ||
| Pochován | Katedrála v Odense | |
| Předchůdce | Jan I. Dánský | |
| Nástupce | Frederik I. Dánský (Dánsko, Norsko) Gustav I. Vasa (Švédsko) |
|
| Královna | Izabela Habsburská | |
| Otec | Jan I. Dánský | |
| Matka | Kristina Saská | |
| Podpis | ||
Kristián II. (1. července 1481, Nyborg - 25. ledna 1559, Kalundborg) byl v letech 1513 až 1523 dánský a norský a v letech 1520 až 1521 také švédský král.
Obsah |
Rodinné poměry [editovat]
Kristián II. se narodil jako třetí syn dánského krále Jana I. a jeho manželky Kristiny Saské (1461–1521).
V letech 1506 - 1513 byl vicekrálem Norska, kde poznal svou milenku Dyveke Sigbritsdatter (holandsky Duyveke Siegfriedsdochter), jež na něj měla velký blahodárný vliv. V roce 1517 Dyveke zemřela a u Kristiána nastal velký zvrat k horšímu. Zatvrdil se především vůči dvořanům, jež podezíral z jejího odstranění.
12. srpna roku 1515 se oženil s Izabelou Habsburskou, sestrou císaře Karla V. Z manželství vzešlo pět potomků, z nichž však pouze poslední dvě dcery se dožily dospělosti:
- Kristián (* 1516; † jako dítě)
- Jan (1518–1531)
- Maximilián (* 1519; † jako dítě)
- Filip (* 1519; † jako dítě)
- Dorotea (1520–1580), ∞ 1535 Fridrich II. Falcký (1482–1556), falcký kurfiřt
- Kristina (1521–1590), 1. ∞ 1533 Francesco II. Sforza (1495–1535), vévoda milánský; 2. ∞ 1541 Franz I. (1517–1545), vévoda von Lothringen
Vláda [editovat]
Zatímco dánská a norská říšská rada zvolila Kristiána po smrti jeho otce v rozporu s platnými zvyklostmi králem, Švédové se tomu vzepřeli a pokusili se zpochybnit Kalmarskou unii. V jejich čele stál Sten Sture mladší, zatímco arcibiskup Gustav Trolle zastupoval prodánskou stranu. Mnohé pokusy dostat Švédy pod dánskou nadvládu ztroskotaly. Teprve v roce 1520 Kristián II. s žoldnéřskou armádou nad Švédy zvítězil. Sten Sture padl, ale jeho vdova Christina Gyllenstierna kolem sebe shromáždila švédské patrioty a až do podzimu kladla odpor; teprve po příslibu amnestie pro její přívržence a proti slibu, že ve Švédsku se bude vládnout podle švédského práva, kapitulovala. Kristián II. své sliby vzápětí porušil: když byl 1. listopadu roku 1520 korunován králem, zavedl dědičné království, ačkoli švédské právo (stejně jako dánské i norské) předpokládalo obsazování trůnu volbou.
Pokusil se navrátit vládu Dánska nad Švédskem pomocí teroru, což se mu přesto nepodařilo a jeho centralizační politika vedla nakonec k jeho svržení. 7. listopadu 1520 nechal Kristián za pomoci Gustava Trolle uvěznit a popravit 82 vedoucích švédských šlechticů. Tento masakr, který vešel do dějin jako Stockholmská krvavá lázeň, přinesl Kristiánovi přídomek Tyran a vyvolal v Švédsku povstání v čele s Gustavem I. Vasou. Kalmarská unie, tedy svazek tří severských zemí (Dánska, Norska a Švédska), se rozpadla a Gustav I. Vasa byl roku 1521 zvolen regentem Švédska; dánský král propříště vládl již jen dvěma zemím, Dánsku a Norsku.
Kristián se pokusil omezit pro něj ponižující vliv šlechty a říšské rady; z toho těžila vzkvétající města i obchodníci, jež sílili i vůči hanze. Také obyvatelstvo země profitovalo z jeho politiky zaměřené proti všemohoucnosti šlechty. Šlechta se ovšem postavila proti Kristiánovi jak v Dánsku, tak v Norsku a přiměla ho v roce 1523 k útěku do Nizozemí; na dánský a norský trůn po něm nastoupil v roce 1523 jeho strýc Frederik I. Dánský.
Sesazen z trůnu [editovat]
Třebaže Kristiánův švagr, císař Karel V., ho kvůli špatnému zacházení se svou sestrou Izabelou nepodporoval, pokusil se Kristián v letech 1531-1532 o znovuovládnutí Norska, avšak neúspěšně. Po své porážce neměl jinou volbu než se vrátit k jednání s Frederikem I. do Kodaně. Zde byl jat a vězněn nejprve na zámku Sonderburg ve velmi tvrdých podmínkách. Ty od roku 1540 několikrát král Kristián III. zmírnil a od roku 1549 nechal Kristiána II. převézt na zámek Kalundborg, kde ten pak žil v relativně snesitelných poměrech až do své smrti v roce 1559.
U měšťanů a sedláků se nicméně těšil velké oblibě i po svém sesazení. To se projevilo v občanské válce v letech 1534-1536, jež propukla v městech Malmö a Kodaň s cílem přivést opět Kristiána II. na trůn a v níž došlo i k povstání sedláků pod vedením Skippera Clementa.
Externí odkazy [editovat]
- http://www.thepeerage.com/p10553.htm
- http://danskekonger.dk/kongerne/christian-2
- http://runeberg.org/dbl/3/0483.html
| Předchůdce: Jan I. Dánský |
Dánský král 1513 - 1523 |
Nástupce: Frederik I. Dánský |
| Předchůdce: Jan I. Dánský |
Norský král 1513 - 1523 |
Nástupce: Frederik I. Dánský |
| Předchůdce: Jan I. Dánský |
Švédský král 1520 - 1521 |
Nástupce: Gustav I. Vasa |