Knut IV. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Knut IV. Dánský
král Dánska
Sankt Knud.JPG
Doba vlády 10801086
Narození asi 1042
Úmrtí 10. července 1086
Odense
Pochován Katedrála v Odense
Předchůdce Harald III. Dánský
Nástupce Olaf I. Dánský
Královna Adéla Flanderská
Otec Sven II. Dánský
Matka neznámá

Knut IV. Dánský (dánsky Knud IV den Hellige/Sankt Knud, asi 104210. července 1086) byl králem Dánska v letech 10801086. Byl to ambiciózní panovník, který usiloval o zvýšení moci dánského království, podporoval katolickou církev a měl v plánu dobývat trůn Anglie. Stal se prvním Dánem, který byl kanonizován, a od roku 1101 je katolickou církví uznáván jako patron Dánska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Knut se narodil okolo roku 1042 jako jeden z mnoha nemanželských synů Svena II. Estridssona.[1] Poprvé je zmiňován jako účastník Svenova nájezdu do Anglie v roce 1069,[2] a Anglosaská kronika ho uvádí jako velitele dalšího nájezdu v roce 1075.

Když v roce 1074 zemřel Sven II., králem se stal jeden z Knutových bratrů jako Harald III. a protože Knut se uchýlil do švédského exilu,[2] byl možná v aktivní opozici proti Haraldovi.[3] V roce 1080 se Knut stal Haraldovým nástupcem na trůně a při té příležitosti se oženil s Adélou, dcerou hraběte Roberta I. Flanderského. Ta mu v roce 1084 porodila syna Karla (v Dánsku neobvyklé jméno). Krátce před jeho smrti se narodily ještě dvě dcery, dvojčata Cecílie a Ingegerda (1085/86).[2][4]

Dánský král[editovat | editovat zdroj]

Knut štědře obdaroval kostely v Dalby, Odense, Roskilde, Viborgu a zvláště v Lundu.[2] V církvi si tak vytvořil mocného spojence.[2] Jeho vláda se vyznačovala energickou snahou o vzrůst panovnické moci v Dánsku a tvrdým přístupem ke šlechtě.[2] Vyhrazoval si právo na obecní půdu, právo na zboží z potopených lodí a právo na dědictví po cizincích a lidech bez příbuzných.[1] Tato politika ho odcizila poddaným, kteří nebyli zvyklí na krále, který si nárokuje takovou moc a který zasahuje do jejich každodenních záležitostí.[2]

Anglická kampaň[editovat | editovat zdroj]

Knutovy ambice se však neomezovaly jen na domácí půdu. V roce 1085 s pomocí svého tchána Roberta Flanderského a Olafa III. Norského plánoval invazi do Anglie.[2] Jeho flotila však nikdy nevyplula. Knut byl nucen zdržet se ve Šlesvicku kvůli hrozbě ze strany císaře Jindřicha IV., se kterým mělo Dánsko i Flandry nepřátelské vztahy. Knut se obával Jindřichovy invaze, protože jeho protikrál Rudolf Švábský našel v Dánsku útočiště.[2]

Válečníci začali být netrpěliví, jednalo se ostatně převážně o rolníky, kteří se museli na sklizeň vrátit domů, a žádali Knutova bratra Olafa, aby hájil jejich věc. Knut nechal Olafa zadržet a poslal ho do Flander. Kampaň byla nakonec zrušena,[2] ale Knut ji měl v plánu do roka zopakovat.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Vražda Knuta Svatého (Christian Albrecht von Benzon-1843)

Počátkem roku 1086 propukla v oblasti Vendsyssel rolnická revolta.[1] Příčina není známá, ale spekuluje se o tom, že důvodem byly pokuty uvalené na ty, kteří se neúčastnili anglické kampaně v předchozím roce nebo Knutova politika desátek.[3]

Knut před revoltou utekl do Šlesvicka a poté do Odense. 10. července 1086 našli Knut a jeho muži útočiště v dřevěném kostele sv. Albana v Odense, kam rebelové vtrhli a před oltářem zabili krále Knuta, jeho bratra Benedikta a sedmnáct z jejich mužů.[1] Jeho nástupcem se stal jeho bratr Olaf.

Kanonizace[editovat | editovat zdroj]

Hrob Knuta IV. (Katedrála v Odense-foto: Jacob Truedson Demitz)

Pod Olafovou vládou Dánsko trpělo neúrodou a hladomorem, což bylo vykládáno jako boží trest za zabití Knuta. Během Olafovy vlády také začal proces Knutovy kanonizace .[1] 19. dubna 1101 jej papež Paschalis II. kanonizoval jako svatého pod jménem San Canuto. V roce 1300 byly ostatky Knuta a jeho bratra Benedika uloženy v katedrále v Odense založené na jeho počest.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Stefan Pajung, Knud den Hellige ca. 1042-1086, danmarkshistorien.dk, Aarhus University, January 22, 2010
  2. a b c d e f g h i j Bricka, Carl Frederik, Dansk Biografisk Lexikon, vol. IX [Jyde - Køtschau], 1895, pp.260-263.
  3. a b Knud 4. den Hellige at Gyldendals Åbne Encyklopædi
  4. DENMARK

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canute IV of Denmark na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Harald III. Dánský
Znak z doby nástupu Dánský král
10801086
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Olaf I. Dánský