Kristián IV. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristián IV.
z Boží vůle král dánský a norský, Vendů a Gótů, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a dithmarschenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský
Kristián IV.
Malba od Pietera Isaacsze, 1611–1616
Doba vlády 4. duben 158828. únor 1648
Korunovace 19. srpen 1596, Kodaň
Narození 12. duben 1577
Frederiksborg
Úmrtí 28. únor 1648
Rosenborg
Pochován katedrála v Roskilde
Předchůdce Frederik II.
Nástupce Frederik III.
Královna Anna Kateřina Braniborská
Potomci Frederik III.
Rod Oldenburkové
Motto Fromhed styrker rigernedan
Regna firmat pietaslat
Otec Frederik II.
Matka Žofie Meklenburská

Kristián IV. (12. dubna 157728. února 1648), (dánsky Christian 4., norsky Christian Kvart nebo Quart) byl král Dánska a Norska od roku 1588 až do své smrti v roce 1648. Dánsko pod jeho vládou vnitřně vzkvétalo a Kristián je považován za jednoho z největších dánských králů. Naopak nepříliš zdařilá byla jeho zahraniční politika, především neúspěšná účast na třicetileté válce a boj s Švédskem pod vládou krále Gustava II. Adolfa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mladý Kristián přebírá klíče od pokladny s korunovačními klenoty

Kristián se narodil 12. dubna 1577 na Frederiksborgu králi Frederikovi II. a jeho manželce, královně Žofii Meklenburské. Na trůn usedl po smrti svého otce v roce 1588 ve svých jedenácti letech, ale fakticky vládnout začal až 17. srpna 1596 a korunován byl o dvanáct dní později.

Manželství, milenky a potomci[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se oženil 30. listopadu roku 1597 s Annou Kateřinou Braniborskou, dcerou Joachima Friedricha Braniborského, vévody Pruského. Z manželství vzešlo šest potomků, z nichž pouze tři se dožili dospělosti. Nedlouho po porodu šestého dítěte Anna Kateřina po čtrnácti letech manželství 29. března roku 1612 zemřela, patrně na malárii.

  • Frederik (* 15. srpna 1599; † 9. září 1599),
  • Kristián (* 10. dubna 1603; † 2. června 1647),
  • Žofie (* 4. ledna 1605; † 7. září 1605),
  • Elisabeth (* 13. března 1606; † 24. října 1608),
  • Frederik (* 18. března 1609; † 9. února 1670), pozdější dánský a norský král Frederik III.
  • Ulrich (* 2. února 1611; † 12. srpna 1633), administrátor schwerinského biskupství

Ještě před královninou smrtí měl v letech 1610-1613 poměr s Kirsten Madsdatter († 1613), jenž mu porodila jednoho syna:

  • Ulrich Christian Gyldenlöve, (* 3. února 1611; † 6. října 1640)

V letech 1613-1616 měl dále poměr s Karen Andersdatter († 1673 in Kopenhagen), s níž měl dvě děti:

  • Dorothea Elisabeth Gyldenlöve (* 1613; † 1615)
  • Hans Ulrich Gyldenlöve, (* 10. března 1615 Kronborg; † 31. ledna 1645 Kronborg)

31. prosince 1615 uzavřel Kristián morganatický sňatek s krásnou šlechtičnou, Kirsten Munkovou (* 6. července 1598; † 19. dubna 1658), s níž měl dalších dvanáct potomků.

  • Anna Christine (* 10. srpna 1618 Frederiksborg; † 20. srpna 1633),
  • Sophie Elisabeth (* 20. září 1619 Skanderborg; † 29. dubna 1657),
  • Leonora Christina (* 8. července 1621 Frederiksborg; † 16. března 1698 Maribo Kloster),
  • Waldemar Christian (* 1622 Frederiksborg; † 26. Februar 1656 Lublin), vévoda šlesvicko-holštýnský
  • Elisabeth Auguste (* 28. prosince 1623 Kronborg; † 9. srpna 1677),
  • Friedrich Christian (* 26. dubna 1625; † 17. července 1627),
  • Christiane (* 15. července 1626 Haderslevhus (Hansborg); † 6. května 1670),
  • Hedwig (* 15. července 1626 Haderslevhus (Hansborg); † 5. října 1678 Kristiansstad),
  • Marie Katharina (* 29. května 1628; † 1. září 1628),
  • Dorothea Elisabeth (* 1. září 1629 Kronborg; † 18. března 1687 Augustiniánský klášter v Kolíně),

přičemž u posledního dítěte Kristiánovo otcovství není jisté, neboť Kirsten Munková v té době měla poměr s Ottem Ludwigem, hrabětem Salmem, za což byla posléze vypovězena na své statky.

Po rozluce navázal král vztah s Wiebke Kruse, vychovatelkou u Ellen Marsvin. Ta mu porodila dvě děti:

  • Ulrich Christian Gyldenløve (* 7. dubna 1630 Ibstrup nebo Jägersborg/DK; † 11. prosince 1658)
  • Elisabeth Sofie Christiansdatter (* 1633 in Bramstedt?; † 20. ledna 1654)

Soudí se, že Kristián měl dohromady kolem 26 dětí, právoplatných i levobočků, i když jich mohlo být i více.

Nemanželské děti královy nesly jméno Gyldenløve; toto jméno dostávaly i nemanželské děti nástupců Kristiána IV. - Frederika III. i Kristiána V. Jejich potomci byli šlechtici a obdrželi jméno Danneskjold.

Vnitrostátní reformy[editovat | editovat zdroj]

Kristián byl velmi podnikavý člověk, což se velmi pozitivně projevilo na vnitrostátní reformní politice. Jeden z jeho prvních počinů byl, že Kristián zreformoval dánské námořnictvo a počet stálých lodí zvýšil z dvaceti dvou v roce 1596 na šedesát v roce 1610. Se svým královstvím se seznámil během námořní cesty kolem Severního mysu, kterou zorganizoval v roce 1599.

S reformami námořnictva a rozšiřováním evropského ekonomického směru merkantilismu souviselo zakládání zámořských kolonií. První Kristián založil na jižním pobřeží Indie (viz Dánská Indie) v roce 1620. Kristián také udělil licenci Dánské Východoindické společnosti.

Jako mnohem větší problém se ale ukázala reforma státního vojska. I přes Kristiánovy snahy o zavedení branné povinnosti z držav Dánské koruny většina armády zůstávala žoldácká.

„Architekt na trůnu“[editovat | editovat zdroj]

Kristiánova vláda se nesla ve znamení řady velkolepých architektonických projektů; zanechal po sobě bohaté kultrurní dědictví a je přezdíván „architekt na trůnu“. Většina velkých projektů v Dánsku byla postavena za jeho vlády pod vedením holandských inženýrů. Vedle založení měst, jako např. Kristiansand, Kristianstad, Kristianopel, Christianshavn či Glückstadt vystavěl např. zámky Frederiksborg, Rosenborg a Halmstad; dokonce sám vytyčil stavební pozemek královského dvora v Glückstadtu.

Podnikl rovněž významné kroky k ochraně svého království výstavbou řady pevností, např. pevnost Christianspries v dnešním Kielu byla vybudována na jeho popud (začátek v roce 1632.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian IV of Denmark na anglické Wikipedii.

Předchůdce Kristián IV. Dánský Nástupce
Frederik II. dánský a norský král
15881648
Frederik III.