Kristián IV. Dánský

Kristián IV.
z Boží vůle král dánský a norský, Vendů a Gótů, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a dithmarschenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský
Malba od Pietera Isaacsze, 1611–1616
Doba vlády	4. duben 1588 – 28. únor 1648
Korunovace	19. srpen 1596, Kodaň
Narození	12. duben 1577
	Frederiksborg
Úmrtí	28. únor 1648
	Rosenborg
Pochován	katedrála v Roskilde
Předchůdce	Frederik II.
Nástupce	Frederik III.
Královna	Anna Kateřina Braniborská
Potomci	Frederik III.
Rod	Oldenburkové
Motto	Fromhed styrker rigerne – dan Regna firmat pietas – lat
Otec	Frederik II.
Matka	Žofie Meklenburská

Kristián IV. (12. dubna 1577 – 28. února 1648), (dánsky Christian 4., norsky Christian Kvart nebo Quart) byl král Dánska a Norska od roku 1588 až do své smrti v roce 1648. Dánsko pod jeho vládou vnitřně vzkvétalo a Kristián je považován za jednoho z největších dánských králů. Naopak nepříliš zdařilá byla jeho zahraniční politika, především neúspěšná účast na třicetileté válce a boj s Švédskem pod vládou krále Gustava II. Adolfa.

Život

Mladý Kristián přebírá klíče od pokladny s korunovačními klenoty

Kristián se narodil 12. dubna 1577 na Frederiksborgu králi Frederikovi II. a jeho manželce, královně Žofii Meklenburské. Na trůn usedl po smrti svého otce v roce 1588 ve svých jedenácti letech, ale fakticky vládnout začal až 17. srpna 1596 a korunován byl o dvanáct dní později.

Manželství, milenky a potomci

Poprvé se oženil 30. listopadu roku 1597 s Annou Kateřinou Braniborskou, dcerou Joachima Friedricha Braniborského, vévody Pruského. Z manželství vzešlo šest potomků, z nichž pouze tři se dožili dospělosti. Nedlouho po porodu šestého dítěte Anna Kateřina po čtrnácti letech manželství 29. března roku 1612 zemřela, patrně na malárii.

• Frederik (* 15. srpna 1599; † 9. září 1599),
• Kristián (* 10. dubna 1603; † 2. června 1647),
• Žofie (* 4. ledna 1605; † 7. září 1605),
• Elisabeth (* 13. března 1606; † 24. října 1608),
• Frederik (* 18. března 1609; † 9. února 1670), pozdější dánský a norský král Frederik III.
• Ulrich (* 2. února 1611; † 12. srpna 1633), administrátor schwerinského biskupství

Ještě před královninou smrtí měl v letech 1610-1613 poměr s Kirsten Madsdatter († 1613), jenž mu porodila jednoho syna:

• Ulrich Christian Gyldenlöve, (* 3. února 1611; † 6. října 1640)

V letech 1613-1616 měl dále poměr s Karen Andersdatter († 1673 in Kopenhagen), s níž měl dvě děti:

• Dorothea Elisabeth Gyldenlöve (* 1613; † 1615)
• Hans Ulrich Gyldenlöve, (* 10. března 1615 Kronborg; † 31. ledna 1645 Kronborg)

31. prosince 1615 uzavřel Kristián morganatický sňatek s krásnou šlechtičnou, Kirsten Munkovou (* 6. července 1598; † 19. dubna 1658), s níž měl dalších dvanáct potomků.

• Anna Christine (* 10. srpna 1618 Frederiksborg; † 20. srpna 1633),
• Sophie Elisabeth (* 20. září 1619 Skanderborg; † 29. dubna 1657),
• Leonora Christina (* 8. července 1621 Frederiksborg; † 16. března 1698 Maribo Kloster),
• Waldemar Christian (* 1622 Frederiksborg; † 26. Februar 1656 Lublin), vévoda šlesvicko-holštýnský
• Elisabeth Auguste (* 28. prosince 1623 Kronborg; † 9. srpna 1677),
• Friedrich Christian (* 26. dubna 1625; † 17. července 1627),
• Christiane (* 15. července 1626 Haderslevhus (Hansborg); † 6. května 1670),
• Hedwig (* 15. července 1626 Haderslevhus (Hansborg); † 5. října 1678 Kristiansstad),
• Marie Katharina (* 29. května 1628; † 1. září 1628),
• Dorothea Elisabeth (* 1. září 1629 Kronborg; † 18. března 1687 Augustiniánský klášter v Kolíně),

přičemž u posledního dítěte Kristiánovo otcovství není jisté, neboť Kirsten Munková v té době měla poměr s Ottem Ludwigem, hrabětem Salmem, za což byla posléze vypovězena na své statky.

Po rozluce navázal král vztah s Wiebke Kruse, vychovatelkou u Ellen Marsvin. Ta mu porodila dvě děti:

• Ulrich Christian Gyldenløve (* 7. dubna 1630 Ibstrup nebo Jägersborg/DK; † 11. prosince 1658)
• Elisabeth Sofie Christiansdatter (* 1633 in Bramstedt?; † 20. ledna 1654)

Soudí se, že Kristián měl dohromady kolem 26 dětí, právoplatných i levobočků, i když jich mohlo být i více.

Nemanželské děti královy nesly jméno Gyldenløve; toto jméno dostávaly i nemanželské děti nástupců Kristiána IV. - Frederika III. i Kristiána V. Jejich potomci byli šlechtici a obdrželi jméno Danneskjold.

Vnitrostátní reformy

Kristián byl velmi podnikavý člověk, což se velmi pozitivně projevilo na vnitrostátní reformní politice. Jeden z jeho prvních počinů byl, že Kristián zreformoval dánské námořnictvo a počet stálých lodí zvýšil z dvaceti dvou v roce 1596 na šedesát v roce 1610. Se svým královstvím se seznámil během námořní cesty kolem Severního mysu, kterou zorganizoval v roce 1599.

S reformami námořnictva a rozšiřováním evropského ekonomického směru merkantilismu souviselo zakládání zámořských kolonií. První Kristián založil na jižním pobřeží Indie (viz Dánská Indie) v roce 1620. Kristián také udělil licenci Dánské Východoindické společnosti.

Jako mnohem větší problém se ale ukázala reforma státního vojska. I přes Kristiánovy snahy o zavedení branné povinnosti z držav Dánské koruny většina armády zůstávala žoldácká.

„Architekt na trůnu“

Kristiánova vláda se nesla ve znamení řady velkolepých architektonických projektů; zanechal po sobě bohaté kultrurní dědictví a je přezdíván „architekt na trůnu“. Většina velkých projektů v Dánsku byla postavena za jeho vlády pod vedením holandských inženýrů. Vedle založení měst, jako např. Kristiansand, Kristianstad, Kristianopel, Christianshavn či Glückstadt vystavěl např. zámky Frederiksborg, Rosenborg a Halmstad; dokonce sám vytyčil stavební pozemek královského dvora v Glückstadtu.

Podnikl rovněž významné kroky k ochraně svého království výstavbou řady pevností, např. pevnost Christianspries v dnešním Kielu byla vybudována na jeho popud (začátek v roce 1632.

Externí odkazy

• http://www.thepeerage.com/p10227.htm#i102269
• (anglicky) Christian 4, King of Denmark

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christian IV of Denmark na anglické Wikipedii.

Předchůdce	Kristián IV. Dánský	Nástupce
Frederik II.	dánský a norský král 1588–1648	Frederik III.