Knut VI. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Knut VI. Dánský
král Dánska
Knud den Sjettes segl.png
Pečeť Knuta VI.
Doba vlády 11821202
Narození 1163
Úmrtí 12. listopad 1202
Pochován Klášter Ringsted
Předchůdce Valdemar I. Veliký
Nástupce Valdemar II. Vítězný
Královna Gertruda Bavorská
Otec Valdemar I. Veliký
Matka Sofie z Novgorodu

Knut VI. Dánský (116312. listopadu 1202) byl dánský král (1182–1202). Šlo o nejstaršího syna Valdemara I. a Sofie z Novgorodu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Okamžitě po svém nástupu k moci musel čelit rolnickému povstání ve Skåne, protože rolníci odmítli platit desátky. Král jim chtěl ukázat jejich místo, ale dříve než stačil sestavit armádu, šlechtici z Hallandu a Skåne poslali vlastní vojáky a rolníky porazili v krvavé bitvě u Dysjebro.

Císař Fridrich I. Barbarossa přinutil Knutova otce, aby ho přijal jako svého lenního pána a v roce 1184 Barbarossa poslal Knutovi vzkaz, aby udělal to samé. Knut neodpověděl, a tak k němu císař vypravil druhého posla, který vyhrožoval císařovým hněvem. Knutovým jménem odpověděl biskup Absalon

Knut je stejně svobodným králem jako císař. Má stejné právo na Dánsko, jaké má císař na Svatou říši římskou, takže by císař odteď neměl očekávat žádnou věrnost..."[1]

Císař Barbarossa byl nucen řešit záležitosti na jihu říše a proto pověřil svého vazala Bogislava Pomořanského, aby zaútočil na Dánsko. Bogislav rychle shromáždil 500 lodí. Král Knut byl v Jutsku, takže povinnost odrazit útok připadla biskupu Absalonovi. Dánská flotila díky mlze Pomořany porazila a císař se dočasně přestal snažit o ovládnutí Dánska.[1] Knut provedl do Pomořan dvě invaze a v roce 1185 přinutil Bogislava, aby ho uznal jako svého pána.

Dobové zdroje popisují Knuta jako vážného, silně věřícího muže. V roce 1197 osobně vedl křížovou výpravu proti pohanským Estoncům.[1]

Knutův mladší bratr Valdemar byl sice vévodou v jižním Jutsku, ale bylo mu jen dvanáct let, když zemřel jeho otec, a tak byl regentem jmenován biskup Valdemar (nemanželský syn Knuta V.) Ambiciózní biskup sbíral podporu německých šlechticů proti Knutovi. S pomocí Adolfa III. Holštýnského se chtěl sám stát dánským králem. Když byl vybrán jako arcibiskup z Lundu, mluvil o svých plánech otevřeně. Mladý Valdemar požádal v roce 1192 biskupa o schůzku v Åbenrå. Tam ho nechal zatknout a na příštích třináct let uvěznil v Søborgu. Adolf Holštýnský se snažil vytvořit proti vévodovi opozici, ale Valdemar ho v roce 1201 porazil, zajal a uvěznil stejně jako arcibiskupa v Søborgu. V roce 1203 se vzal svých území na sever od Labe, aby byl propuštěn.[2]

Knut zemřel ve zhruba čtyřiceti letech v roce 1202. Jeho manželkou byla Gertruda Bavorská, dcera Jindřicha Lva. Ta mu však neporodila děti, takže se jeho nástupcem stal jeho bratr Valdemar.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Huitfeldt, Arild. Danmarks Riges Krønike
  2. Danmarks Historie II www.perbenny.dk

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canute VI of Denmark na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Dánští panovníci
Předchůdce:
Valdemar I. Veliký
11821202
Knut VI. Dánský
Nástupce:
Valdemar II. Vítězný