Kristián III. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristián III. Dánský
Král dánský a norský
Kristián III. Dánský
Kristián III. v roce 1550
autor portrétu Jacob Binck
Doba vlády 15341559, Dánsko
15371559, Norsko
Narození 12. srpna 1503
Úmrtí 1. ledna 1559
Předchůdce Frederik I. Dánský
Nástupce Frederik II. Dánský
Královna Dorotea Sasko-Lauenburská
Potomci Anna
Frederik
Magnus
Jan
Dorotea
Dynastie Oldenburkové
Otec Frederik I. Dánský
Matka Anna Braniborská

Kristián III. (12. srpna 15031. ledna 1559) byl od roku 1534 dánský a od roku 1537 norský král, vévoda šlesvický a holštýnský. Patřil k dynastii Oldenburg.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Kristián byl nejstarším synem dánského krále Frederika I. a jeho první manželky Anny Braniborské. Pod jeho vedením zažívala monarchie mohutný rozvoj.

Během své zahraniční cesty v roce 1521 se tehdy osmnáctiletý Kristián ve Wormseu setkal s Martinem Lutherem; toto setkání na něho učinilo silný a nesmazatelný dojem a stal se přesvědčeným luteránem.

V roce 1523 mu jeho otec předal správu části šlesvického a holštýnského vévodství se sídlem v Hadersleben, kde zaváděl reformaci.

Spory o trůn a Hraběcí válka[editovat | editovat zdroj]

Když 10. dubna roku 1533 zemřel Kristiánův otec Frederik I., zpěčoval se většinově katolický sněm zvolit luteránsky orientovaného Kristiána; volba byla přesunuta na následující rok. V tomto období byly Dánsko a Norsko bez krále. Luteránská menšina ve sněmu nabídly spolu s purkmistry z Kodaně a Malmö vévodovi Kristiánovi trůn, ten však odmítl, stejně jako podporu Lübecku a Hanzy, neboť by to znamenalo nové závazky. Nato oba purkmistři zahájili kroky k znovudosazení na trůn Kristiána II., který byl uvězněn na hradě Sønderborg. Tak vypukla tzv. Hraběci válka.

Kristián přijal volbu králem teprve po prosbě sněmu, poté, co Lübeck a jeho spojenci v roce 1534 napadli Dánsko a dobyli prvních vítězství. Šlechta ho zvolila 4. června roku 1534 na shromáždění v kostele sv. Sörena v Rye. Říšská rada musela Kristinovi předat větší část své moci, pak teprve volbu přijal. Ve volebním proslovu řekl: "Poté, co Norské království tak velmi na moci a majetku sníženo bylo a obyvatelstvo Norského království samo pána a krále není s to udržet a teď toto království s dánskou korunou na věčné časy je spojeno (...), má podle toho pod Dánskou korunou být a zůstat stejně tak, jako ostatní země Jutsko, Fyn, Sjælland a Skåne, a od nynějška nikdy jako království označováno nebude, nýbrž jako část království Dánska na věčné časy." Tím skončila státní svébytnost Norska.

Kristián III. měl na začátku svého panování pouze kontrolu nad Jutskem. V září povstali v severním Jutsku měšťané a sedláci pod vedením Skippera Clementa; povstání byla záhy potlačeno a třebaže Clement prchl, byl brzy jat a 9. září 1536 ve Viborgu oběšen. Mrtvola byla rozčtvrcena a pro výstrahu vystavena a na uťatou hlavu byla nasazena olověná koruna.

Zkraje roku 1935 se přesunula Kristiánova vojska na Fyn, kde Johann Rantzau 11. června v bitvě u Øksnebjergu dobyl rozhodného vítězství nad zatím rozhádanými protivníky. Zhruba současně zvítězila dánsko-švédská flotila pod vedením Pedera Skramse u Svendborgsundu nad flotilou Lübecku. 29. července 1536 dobyl 33letý Kristián Kodaň a Dánsko bylo opět sjednoceno.

V Norsku panovalo v jižních a severních částech země rozdílná mínění o nástupci Frederika I. V severní části vládl biskup Olav Engelbrektsson a ten se protivil luteránskému králi vší silou a nutil ostatní členy rady ke konfrontaci. Když však Hraběcí válka skončila naprostým Kristiánovým vítězstvím a jeho jednotky vtáhly do Norska, musel Olav opustit zemi. Sněm uznal Kristiána roku 1537 králem a byl rozpuštěn a Norsko ztratilo svou samostatnost.

Během krátké doby, v letech 15341536 tedy potlačil povstání měst a sedláků, omezil moc Riksdagu, rozpustil norský sněm a vláda přešla do rukou dánských královských rádců.

Reformace[editovat | editovat zdroj]

Další důležité kroky jeho vlády byly v oblasti vztahu s církví. Kristián byl zapáleným luteránem a na základě augšpurské konfese zaváděl reformaci v Dánsku, Norsku a na Islandu, kde se ovšem setkávala se značným odporem. 12. srpna roku 1536 uvěznil tři katolické biskupy - částečně aby zlomil odpor proti reformaci, částečně aby vyvlastněním rozsáhlých církevních majetků získal štít proti velkým pozemkovým vlastníkům. Ve prospěch koruny tedy zkonfiskoval církevní půdu.

Stál na straně Francie a německých protestantů proti císaři Karlu V.; podporoval rozvoj hospodářství a obchodu; zveřejnil dánský překlad bible (1550).

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1525 se Kristián oženil s princeznou Doroteou Sasko-Lauenburskou (1511–1571), dcerou vévody Magnuse I. Sasko-Lauenburského. Z manželství vzešlo pět potomků:

  • Anna (* 11. listopadu 1532; † 1. října 1585)
August Saský, saský kurfiřt
  • Frederik (* 1. července 1534; † 4. dubna 1588), pozdější dánský král Frederik II.
Žofie Meklenburská
  • Magnus(* 14. dubna 1540; † 18. března 1583), vévoda holštýnský, biskup von Ösel-Wiek (1560–1572) a kuronský (1560–1583), livonský král (1570–1578)
  • Jan (* 25. března 1545; † 9. října 1622)
  • Dorotea (* 29. června 1546; † 6. ledna 1617)
Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Christian III of Denmark ve Wikimedia Commons

Předchůdce:
Frederik I. Dánský
Znak z doby nástupu Dánský král
15341559
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik II. Dánský
Předchůdce:
Frederik I. Dánský
Znak z doby nástupu Norský král
15371559
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Frederik II. Dánský