Erik I. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erik I. Dánský
král Dánska
Erik 1. Ejegods coin.jpg
Mince Erika I. Dánského
Doba vlády 10951103
Narození asi 1060
Slangerup, Dánsko
Úmrtí 10. červenec 1103
Pafos, Kypr
Pochován Pafos, Kypr
Předchůdce Olaf I. Dánský
Nástupce Niels Dánský
Královna Bodil Thrugotsdatter
Otec Sven II. Dánský

Erik I. Dánský (Erik Ejegod; asi 1060, Slangerup, Dánsko10. červenec 1103, Pafos, Kypr) byl králem Dánska v letech 10951103. Králem se stal po smrti svého bratra Olafa I. Jeho přízvisko znamená Dobrý.

Život[editovat | editovat zdroj]

Deska připomínající pohřeb Erika I., Pafos, Kypr.

Erik se narodil ve městě Slangerup jako nemanželský syn Svena II. Během vlády svého nevlastního bratra Knuta IV. byl královým horlivým podporovatelem, ale během rebelie proti Knutovi byl ušetřen. Nepodprovázel Knuta do Odense, kde byl v roce 1086 zabit. Králem byl zvolen Olaf a po něm, v roce 1095, Erik. Erik I. byl mezi lidmi oblíbený a s jeho době ustaly hladomory, které za Olafa I. Dánsko sužovaly. To bylo vnímáno jako boží znamená, že Erik je pro Dánsko ten pravý král.

Středověcí kronikáři, například Saxo Grammaticus, a mýty jako popisují jako “statného chlapíka”, který se udržel na místě, i když s ním zkoušeli pohnout čtyři muži. Měl také pověst dobrého řečníka a hlučného muže. Zřejmě podporoval centralizovanou královskou moc, ale zdá se, že si počínal jako diplomat, který se snaží vyvarovat konfliktů se šlechtou. Podařilo se mu dosáhnout zřízení samostatného arcibiskupství v Lundu.

Erik I. se rozhodl podniknout pouť do Svaté země. Podle Danmarks Riges Krønike mělo být důvodem to, že v opilosti zabil čtyři vlastní muže. Jako regenty určil svého syna Haralda Kesju a biskupa Assera.

Erik s manželkou Bodil Thrugotsdatter a silným doprovodem cestovali přes Rusko do Konstantinopole, kde byl hostem císaře. V Konstantinopoli onemocněl, ale přesto se lodí vypravil na Kypr. Zemřel v kyperském městě Pafos v červenci 1103 a tam ho také královna nechala pohřbít. Sama onemocněla a zemřela téhož roku v Jeruzalémě.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Erik a Bodil měli jednoho syna, kterým byl Knut Lavard. Erik měl ještě tři nemanželské syny, budoucího Erika II., Haralda Kesju a Benedikta, a dceru Ragnhildu (matku Erika III.).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Huitfeldt, Arild. Danmarks Riges Krønike

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eric I of Denmark na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Olaf I. Dánský
Znak z doby nástupu Dánský král
10951103
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Niels Dánský