Kryštof I. Dánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kryštof I. Dánský
král Dánska
Christoffer I Ribe.JPG
Kryštof I., obraz namalovaný okolo roku 1575.
Doba vlády 12521259
Korunovace 1252
Narození 1219
Úmrtí 29. května 1259
Pochován Klášter Ringsted
Předchůdce Abel Dánský
Nástupce Erik V. Dánský
Královna Markéta Sambiria
Potomci Erik V. Dánský
Otec Valdemar II. Vítězný
Matka Berengarie Portugalská

Kryštof I. Dánský (1219 - 29. května 1259) byl dánským králem v letech 1252-1259.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Kryštof se narodil jako poslední z celkem čtyř synů dánského krále Valdemara II. Vítězného. Jeho nejstarším - nevlastním bratrem byl Valdemar Mladý, syn z prvního otcova manželství s českou princeznou Markétou (Dagmar), dalšími, již vlastními bratry, jejichž matkou byla druhá Valdemarova manželka Berengarie Portugalská, byli Erik a Abel, oba jeho předchůdci na dánském trůně.

Získání trůnu[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší bratr Valdemar zemřel v roce 1231 ještě před otcovou smrtí. Když v roce 1241 zemřel i otec, stal se králem druhorozený Erik a Kryštof na základě otcova testamentu převzal vládu nad Lollandem a Falsterem. Na straně třetího bratra Abela bojoval ve válce o dánský trůn, kterou rozpoutal Abel; ten se nakonec po zajetí a zavraždění Erikově v roce 1250 stal dánským králem. Za Abelova nástupce byl určen jeho syn Valdemar (zm. 1257). V okamžiku Abelovy smrti v roce 1252 však teprve třináctiletý Valdemar nebyl v Dánsku přítomen (při návratu ze svých studií v Paříži byl zajat a internován u kielského biskupa). V této situaci nastoupil na trůn Kryštof; aby ospravedlnil převzetí trůnu a pominutí Valdemarových nároků, obvinil Abela z vraždy Erika IV. a tudíž ztráty nároků na trůn nejen Valdemara, ale i dalších neplnoletých Abelových potomků.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Kryštofovo panování nezačalo šťastně: nedlouho po jeho korunovaci bylo Dánsko z jihu napadeno holštýnskými hrabaty, podporujícími nároky mladého Valdemara. Toho využil norský král Haakon IV. Zvládnutí situace vyšlo Kryštofa draho - byl nucen v jižním Jutsku ustanovit pro Valdemara samostatné hrabství (tedy pozdější Šlesvicko), třebaže stále v hranicích Dánska. Situace byla zátěží pro dánskou korunu celých sedmdesát let a její důsledky jsou znatelné dodnes.

Náhrobek a sarkofág Kryštofa I. v katedrále v Ribe.

Po uzavření smíru s Valdemarem Kryštof dával do pořádku správu své země, snaže se jednak o centralizaci a posílení královské moci, jednakl o posílení dobrých vztahů se Švédskem a Norskem. Za jeho vlády byl ustaven dánský parlament (Danehof). Po celou dobu své vlády byl Kryštof v konfliktu s dánskou církví i s papežem. Do období jeho vlády spadá konflikt s lundským arcibiskupem Jakubem Erlandsenem, který bojoval o rozšíření privilegií církve a její nedotknutelnost. Na synodu ve Vejle si Jakub vymohl právo uvalit na dánské království interdikt v případě poškození kteréhokoli z biskupů. V roce 1259 král arcibiskupa uvěznil, což mělo za následek vyhlášení interdiktu; většina biskupů však stála na králově straně. Zbylí biskupové však pozvali na pomoc rujanského vévodu Jaromara II. a vévodu Erika, syna krále Abela. Útočníci přemohli královské vojsko a dobyli Kodaň a Bornholm. V průběhu příprav na odražení útoku král Kryštof v Ribe 29. května 1259 nečekaně ve věku čtyřiceti let za nejasných okolností zemřel. Již záhy se vynořily zvěsti, že ho večerním mešním vínem otrávil Arnfast, opat kláštera v Ryde.

Kryštof byl vyloučen z katolické církve: uvěznil arcibiskupa Jakoba Erlandsena poté, co arcibiskup odmítl uznat jeho syna Erika za následníka trůnu; v důsledku toho byl na zemi uvalen interdikt. Tato sankce však měla nepatrný efekt a Kryštof byl křesťansky pohřben biskupem z Ribe v katedrále v Ribe.

Po Kryštofově smrti jeho vdova, královna Markéta Sambiria vedla dál jeho boj a dopomohla svému synovi Erikovi Klippingovi k nástupu na dánský trůn.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1248 se oženil s pomořanskou princeznou Markétou Sambiria, jednou z pěti dcer (jediný její bratr zemřel jako dítě) pomořanského vévody Sambora II. a jeho manželky Matyldy, dcery meklenburského vévody Bořivoje II. Spolu byli v katedrále v Lundu korunováni v roce 1252 poté, co Kryštof nastoupil na trůn.

Z jejich manželství se narodily tři děti, syn a dvě dcery:

některé prameny však zmiňují ještě další tři - Nielse, Valdemara a Ingeborg.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lauring, P. (1990), Danmarks Konger, Høst & Søn, København

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Dánští panovníci
Předchůdce:
Abel Dánský
12521259
Kryštof I. Dánský
Nástupce:
Erik Klipping