Kristián V. Dánský
| Kristián V. | ||
|---|---|---|
| král dánský a norský | ||
| autor Jacob d'Agar | ||
| Doba vlády | 1670 – 1699 | |
| Narození | 15. dubna 1646 | |
| Flensburg | ||
| Úmrtí | 25. srpna 1699 (ve věku 53 let) |
|
| Kodaň | ||
| Pochován | Katedrála v Roskilde | |
| Předchůdce | Frederik III. | |
| Nástupce | Frederik IV. | |
| Královna | Šarlota Amálie Hessensko-Kasselská | |
| Dynastie | Oldenburkové | |
| Otec | Frederik III. | |
| Matka | Žofie Amálie Brunšvická | |
Kristián V. (15. dubna 1646 Flensburg – 25. srpna 1699, Kodaň) byl v letech 1670 - 1699 král Dánska a Norska. Syn Frederika III. a jeho ženy Žofie Amálie Brunšvické.
Kristián byl druhý absolutistický monarcha Dánska a Norska, despota s přemrštěným míněním o své královské důstojnosti a svých výsadách. Spojiv se s nastupující buržoazií, omezil moc šlechty. V úmyslu získat od Švédska zpět území, ztracená v důsledku mírové smlouvy z Roskilde v roce 1658, se vložil do války, jež pouze zruinovala veřejné finance.
Obsah |
Biografie [editovat]
V roce 1655, ve věku 9 let, byl prohlášen princem následníkem. V 18 letech obdržel místo v Královské radě (jež ovšem neměla velkého vlivu, neboť monarchie již byla absolutistická).
14. května roku 1667 se v Nykøbingu oženil s Šarlotou Amálií Hessensko-Kasselskou, dcerou lankraběte Viléma VI. Hessensko-Kasselského.
V roce 1670 zemřel král Frederik III. a podle Královského zákona z roku 1665 se Kristián stal druhým absolutním monarchou Dánska a Norska. Protože nastoupil na trůn podle následnictví a ne volbou, nebyl korunován, byl pouze pomazán v kostele zámku Frederiksborg, a to 9. února 1670.
Jedním z jeho prvních činů bylo, že ke dvoru v roce 1671 přivedl svou šestadvacetiletou oficiální milenku Žofii Amálii Moth, čímž těžce potupil královnu. Žofie Amálie Moth se 31. prosince roku 1677 stala hraběnkou ze Samsø a žila v prostorách paláce v Kodani.
Pro své velké osobní kouzlo a mimořádnou přívětivost byl Kristián V. velmi populární, což snad částečně hrálo roli při jeho snahách omezit vliv šlechty zapojením nešlechticů, jimž uděloval tituly baron a hrabě, do veřejných záležitostí.
Pod vedením Kristiánova kancléře Petra Griffenfeldta Dánsko zažilo krátké období příležitosti obsadit svou starou pozici velké mocnosti v regionu. Avšak tísněn obavami ze svých protivníků Kristián kancléře odvolal a obětoval tak jeho skvělé vedení, čímž vlastně přivodil velké škody prestiži monarchie. Státní prostředky byly promrhány v neúspěšné válce proti Švédsku (známé jako Norská válka, 1675-1679) ve Skåne, staré dánské provincii, již Dánsko ztratilo ve prospěch Švédska v důsledku smlouvy z Roskilde a již chtělo získat zpět. Chtělo rovněž zvovupřipojit pod dánskou svrchovanost vévodství Holstein-Gottorp, spojené se Švédskem, avšak po zásahu Francie bylo vévodství uznáno na Dánsku nezávislým.
Dvacet příštích mírových let znamenalo mnoho pro vnitřní rozvoj země. Řada pozitivních aspektů již byla zmíněna, k dalším patří vytvoření Dánského zákona (Danske Lov) v roce 1683, který představuje první právní kodex platný pro celé Dánsko. Byl formulován i Norský zákon (Norske Lov), podobný dánskému. Jiným důležitým počinem bylo v roce 1688 zavedení registru pozemků, kdy šlo o stanovení jednotné ceny pozemků v monarchii, vedoucí k spravedlivým odhadům.
Třebaže král se o vědu a kulturu příliš nezajímal, i zde lze hovořit o "zlatém věku", např. díky práci astronoma Ole Rømera.
Za jeho panování vznikla Dánská západoindická společnost (1671), založená pro objevy, využívání a kolonizaci karibských ostrovů, dnešních Panenských ostrovů. Její činnost se v roce 1680 rozšířila do dnešní Ghany v Africe.
Kristián V. zemřel 25. srpna 1699 na následky zranění utrpěného při nehodě na lovu. Je pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.
Manželství a děti [editovat]
Kristián měl osm dětí se svou manželkou a dalších šest se svou milenkou.
Děti Šarloty Amálie:
- Frederik (1671–1730) - následník trůnu, budoucí král Frederik IV.
- Kristián Vilém (1672–1673).
- Kristián (1675–1695).
- Žofie Hedvika (1677–1735).
- Karel (1680–1729), hrabě Vemmetofte.
- Kristýna Šarlota (1679–1689).
- Vilém (1687–1705).
Děti Žofie Amálie Moth:
- Krisýna Gyldenløve (1672–1689).
- Kristián Gyldenløve (1674–1746).
- Žofie (1675–1684).
- Anna (1676–1699).
- Ulrich Kristián Gyldenløve (1678–1719).
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristián V de Dinamarca na španělské Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Frederik III. |
Dánský král 1670 – 1699 |
Nástupce: Frederik IV. |
| Předchůdce: Frederik III. |
Norský král 1670 – 1699 |
Nástupce: Frederik IV. |