Knut Dánský
Princ Knut Dánský (27. července 1900, Lyngby - 14. června 1976, Gentofte) byl dánský princ.
Obsah |
Biografie [editovat]
.jpg)
Původ, mládí [editovat]
Narodil na zámku Sorgenfri se za panování svého pradědečka Kristiána IX. jako druhý ze dvou synů dánského prince Kristiána, pozdějšího dánského krále Kristiána X., a jeho manželky Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho starší bratr Frederik se narodil jeden rok před Knutem. 29. ledna roku 1906, když princi bylo šest let, král Kristián IX. zemřel a na trůn nastoupil Knutův děd Frederik VIII. a jeho otec se stal korunním princem. V roce 1912 zemřel Frederik VIII. a králem se stal Knutův otec jako Kristián X.
Chlapec byl pokřtěn jako Knud Christian Frederik Michael; jméno Knud (Knut) před ním neslo šest dánských králů, z nichž nejznámější je Knut Veliký, poslední toho jména pak byl Knut VI., jenž zemřel v roce 1202.
Jak bylo u královských princů v té době obvyklé, dostalo se mu vojenské výchovy a vstoupil do Královské námořní akademie.
Manželství, potomci [editovat]
8. září roku 1933 se na zámku Fredensborg oženil se svou sestřenicí (dcerou Knutova strýce Haralda, mladšího bratra Frederika VIII.) Karolinou Matyldou. Z jejich manželství se narodily tři děti, nejstarší dcera a dva synové:
- princezna Alžběta Dánská (* 8. května 1935); nikdy se neprovdala a neměla děti
- princ Ingolf Dánský (17. února 1940), ztratil titul po sňatku bez svolení a dostal jméno hrabě z Rosenborgu
- princ Kristián Dánský (22. října 1942), ztratil titul po sňatku bez svolení a dostal jméno hrabě z Rosenborgu
Následnictví [editovat]
V Dánsku platilo - podobně jako v jiných monarchiích - následnictví trůnu v mužské linii, tzv. salické právo. Vzhledem k tomu, že Knutův starší bratr Frederik IX., který nastoupil na dánský trůn v roce 1947 po smrti Kristiána X., měl tři dcery a žádného syna, stal se následníkem trůnu, korunním princem Knut, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. Otázka následnictví byla veřejností i parlamentem dlouze diskutována s tím výsledkem, že v roce 1953 byla v tomto směru přepracována ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem; poté se následnicí trůnu stala Frederikova nejstarší (tehdy třináctiletá) dcera Markéta a princ Knut dostal titul dědičný princ; v pořadí následníků dánského trůnu stál až za dvěma mladšími dcerami Frederika IX. (nejmladší Anna Marie se však po sňatku s řeckým králem Konstantinem II. svých práv k dánskému trůnu vzdala). Po smrti Frederika IX. v roce 1972 nastoupila na dánský trůn jeho nejstarší dcera jako královna Markéta II.
Princ Knut zemřel 14. června roku 1976 a byl pohřben v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.
Zajímavost [editovat]
Princ Knut nepatřil k populárním a oblíbeným členům královské rodiny (což nepochybně sehrálo svou roli při diskusi o nástupnictví v ženské linii v roce 1953). V Dánsku se používá rčení „En gang til for prins Knud“(„ještě jednou pro prince Knuta“) ve smyslu „opakuji ti to ještě jednou, když jsi to napoprvé nepochopil“; rčení má původ v historce o tom, jak princ Knut nařídil opakovat část jednoho baletního představení, protože měl špatný výhled.
